Evropský kontinent v posledních měsících zažívá výrazný obrat v přístupu k obraně. Zatímco po desetiletí podceňoval své vojenské kapacity a spoléhal se především na Spojené státy, dnes plánuje rekordní investice do obrany. Vzniká tak otázka, zda by tato nutná militarizace nemohla zároveň oživit chřadnoucí evropskou ekonomiku. Pokud se podaří efektivně propojit vojenský vývoj s civilním využitím, mohla by se obrana stát motorem inovací a růstu. Ale tento plán s sebou nese rizika a je vše jiné než jistý.
Historie ukazuje, že z vojenského výzkumu vzešla řada technologií, které dnes považujeme za samozřejmé – od mikrovlnné trouby po GPS. V USA se obrana stala motorem technologického pokroku a produktivity. Nyní se Evropa snaží dosáhnout podobného efektu.
Ambiciózní projekty, jako jsou systémy protiraketové obrany či satelitní konstelace na nízké oběžné dráze, mají potenciál přenést vojenský výzkum i do civilního sektoru, uvedl server Politico.
Zároveň ale panují pochybnosti, zda jsou tyto naděje realistické. Ekonomické dopady budou v krátkodobém horizontu bolestivé. NATO sice hlásí, že dvě třetiny členských států nyní dosahují cíle 2 % HDP na obranu, ale generální tajemník aliance Mark Rutte otevřeně přiznal, že to stále „nestačí“. Evropská komise se proto rozhodla otevřít dveře pro obranné výdaje ve výši 800 miliard eur. Německo přidalo svůj vlastní plán na investici jednoho bilionu eur do armády a infrastruktury.
Ve stínu těchto čísel vyrůstají nové společnosti. Jednou z nich je Comand AI, pařížská firma zaměřená na umělou inteligenci. Její zakladatel Loïc Mougeolle tvrdí, že jejich systém může zásadně zrychlit vojenské rozhodování, čímž umožní efektivnější vedení operací. I když je technologie zatím vyvíjena pouze pro obranu, existují i možné civilní aplikace – například pro autonomní doručovací roboty nebo kyberbezpečnost.
Inspiraci si Evropa bere také z amerického modelu, kde ministerstvo obrany zadává zakázky menším a technologicky pokročilým firmám a dává jim prostor k růstu. Výzkum z Kielského institutu naznačuje, že každé jedno procento HDP investované do vojenského výzkumu může zvýšit dlouhodobou produktivitu Evropy až o čtvrt procentního bodu.
Ale ani ekonomický pragmatismus není imunní vůči politickým sporům. Levicoví politici varují, že rostoucí vojenské výdaje ohrožují sociální stát. V Británii například vláda ohlásila škrty ve výši 4,8 miliardy liber v oblasti sociálních dávek, zatímco obranný rozpočet navýšila o 2,2 miliardy. Podle kritiků to může zvýšit nespokojenost veřejnosti a posílit populismus.
Krátkodobě přinese obrana ekonomický impuls – zvýší se příjmy zbrojařských firem, přibude pracovních míst ve výrobě a růst mezd podpoří domácí spotřebu. Analytik Oxford Economics Daniel Kral odhaduje, že rozsah těchto investic může skutečně pomoci vyvést Evropu ze stagnace.
Problémem však zůstává, že mnohé vojenské produkty – například miny či dělostřelecké systémy – nemají přímý přínos pro civilní sektor. Navíc se obranné plány financují převážně na dluh, přičemž státní zadlužení je už nyní vysoké. Aby se tento model osvědčil, musí být investice chytře řízeny a dlouhodobě udržitelné.
Jedním z řešení je zaměřit se více na evropské výrobky místo dovozu z USA. Prezident Emmanuel Macron proto vyzval členské státy EU, aby nahradily americké systémy Patriot a stíhačky F-35 evropskými alternativami, jako jsou raketové systémy SAMP/T nebo stíhačky Rafale. Evropská komise tyto snahy podporuje a chce, aby co největší část investic zůstala v rámci EU.
Nicméně země v první linii, jako Polsko nebo Finsko, dávají přednost okamžité bezpečnosti – i za cenu nákupu techniky z USA, Jižní Koreje nebo Izraele. Rozdílné priority tak brání vytvoření jednotné evropské strategie.
Další slabinou je dominance starých obranných gigantů, kteří často brzdí inovace. V USA se naopak podporuje konkurenční prostředí pomocí duálního zadávání zakázek a otevřených výzev, což přináší větší počet patentů a civilních využití. I proto USA věnují 16 % obranného rozpočtu na výzkum a vývoj, zatímco Evropa jen 4,5 %.
Podle experta Dana Breznitze z Torontské univerzity musí Evropa změnit přístup, pokud chce uspět. „Musíte být schopni narušit stávající systém,“ říká. „Musíte připustit, že vzniknou noví hráči – a někteří z nich se stanou novými giganty.“
Evropa tak stojí na křižovatce. Obrana jí nabízí šanci na technologický restart a hospodářské oživení. Ale jen tehdy, pokud bude ochotná riskovat, investovat chytře a dát šanci novým nápadům. Jinak hrozí, že přehnané zbrojení zatíží ekonomiku a přinese více škody než užitku.
Související
Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Přestaňte vyzbrojovat jemenské povstalce, vyzvaly Írán v OSN státy G7
před 2 hodinami
Přestáváme pokrývat Trumpovy akce, oznámila přední americká média. Bílý dům si založil vlastní televizi
před 3 hodinami
STAN je nejsilnější opoziční stranou, potvrzuje průzkum. Motoristé by se nedostali do Sněmovny
před 4 hodinami
Británie se začala chystat na válku. Vláda vyzvala k přípravě na konflikt a rozsáhlá omezení života
před 4 hodinami
Debaty o "připojení" k EU rezonují Kanadou. Mladí se těší na studium, starší na dovolenou
před 6 hodinami
Počasí na nadcházející měsíc: Do Česka dorazí babí léto, výrazně se oteplí
včera
Trump se v OSN sejde se Zelenským. Bude tlačit na ukončení útoků na energetickou infrastrukturu
včera
Skupina 22 zemí přijala v OSN deklaraci o regulaci umělé inteligence
včera
Guterres končí. Hledání nového šéfa OSN probíhá pod tlakem Trumpa
včera
Trump zakázal vybraným novinářům vstup do Bílého domu. CNN a Politico podávají žalobu
včera
Počasí: Svět zažil nejteplejší srpen v historii. Hranice k odvrácení nejhorších dopadů klimatické krize padla
včera
Česko uznalo prozatímní schválení autonomního řízení Tesly
včera
Vláda od října opět zastropuje ceny benzinu a nafty
včera
Rusko otestuje NATO už za pár měsíců, varují rozvědky. Podle BIS může být součástí zásah na území státu
včera
Začíná největší diplomatická událost roku. Eskalátor jsme opravili, ujistil šéf OSN Trumpa
včera
Šéf Nvidie se vysmál varováním před koncem světa. Prozradil, jaká je šance, že AI vyhubí lidstvo
včera
Neskončí na Ukrajině. Evropa i USA se obávají šíření ruských jednotek
včera
Trump oznámil vznik "AI Force", jednotky zaměřené na umělou inteligenci
včera
Volby v Rusku skončily nepřekvapivým výsledkem
včera
Ukrajina podnikla v poslední den voleb dosud největší dronový útok na Moskvu
Ukrajina podnikla svůj dosud největší dronový útok na ruské hlavní město Moskvu a její okolí. K masivní události došlo během závěrečného dne ruských parlamentních voleb. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že během noci bylo sestřeleno více než 1 900 dronů, osm řízených leteckých bomb, osm střel s plochou dráhou letu a čtyři rakety. Kyjev přesný počet vystřelených bezpilotních prostředků a projektilů oficiálně nepotvrdil.
Zdroj: Libor Novák