Evropský kontinent v posledních měsících zažívá výrazný obrat v přístupu k obraně. Zatímco po desetiletí podceňoval své vojenské kapacity a spoléhal se především na Spojené státy, dnes plánuje rekordní investice do obrany. Vzniká tak otázka, zda by tato nutná militarizace nemohla zároveň oživit chřadnoucí evropskou ekonomiku. Pokud se podaří efektivně propojit vojenský vývoj s civilním využitím, mohla by se obrana stát motorem inovací a růstu. Ale tento plán s sebou nese rizika a je vše jiné než jistý.
Historie ukazuje, že z vojenského výzkumu vzešla řada technologií, které dnes považujeme za samozřejmé – od mikrovlnné trouby po GPS. V USA se obrana stala motorem technologického pokroku a produktivity. Nyní se Evropa snaží dosáhnout podobného efektu.
Ambiciózní projekty, jako jsou systémy protiraketové obrany či satelitní konstelace na nízké oběžné dráze, mají potenciál přenést vojenský výzkum i do civilního sektoru, uvedl server Politico.
Zároveň ale panují pochybnosti, zda jsou tyto naděje realistické. Ekonomické dopady budou v krátkodobém horizontu bolestivé. NATO sice hlásí, že dvě třetiny členských států nyní dosahují cíle 2 % HDP na obranu, ale generální tajemník aliance Mark Rutte otevřeně přiznal, že to stále „nestačí“. Evropská komise se proto rozhodla otevřít dveře pro obranné výdaje ve výši 800 miliard eur. Německo přidalo svůj vlastní plán na investici jednoho bilionu eur do armády a infrastruktury.
Ve stínu těchto čísel vyrůstají nové společnosti. Jednou z nich je Comand AI, pařížská firma zaměřená na umělou inteligenci. Její zakladatel Loïc Mougeolle tvrdí, že jejich systém může zásadně zrychlit vojenské rozhodování, čímž umožní efektivnější vedení operací. I když je technologie zatím vyvíjena pouze pro obranu, existují i možné civilní aplikace – například pro autonomní doručovací roboty nebo kyberbezpečnost.
Inspiraci si Evropa bere také z amerického modelu, kde ministerstvo obrany zadává zakázky menším a technologicky pokročilým firmám a dává jim prostor k růstu. Výzkum z Kielského institutu naznačuje, že každé jedno procento HDP investované do vojenského výzkumu může zvýšit dlouhodobou produktivitu Evropy až o čtvrt procentního bodu.
Ale ani ekonomický pragmatismus není imunní vůči politickým sporům. Levicoví politici varují, že rostoucí vojenské výdaje ohrožují sociální stát. V Británii například vláda ohlásila škrty ve výši 4,8 miliardy liber v oblasti sociálních dávek, zatímco obranný rozpočet navýšila o 2,2 miliardy. Podle kritiků to může zvýšit nespokojenost veřejnosti a posílit populismus.
Krátkodobě přinese obrana ekonomický impuls – zvýší se příjmy zbrojařských firem, přibude pracovních míst ve výrobě a růst mezd podpoří domácí spotřebu. Analytik Oxford Economics Daniel Kral odhaduje, že rozsah těchto investic může skutečně pomoci vyvést Evropu ze stagnace.
Problémem však zůstává, že mnohé vojenské produkty – například miny či dělostřelecké systémy – nemají přímý přínos pro civilní sektor. Navíc se obranné plány financují převážně na dluh, přičemž státní zadlužení je už nyní vysoké. Aby se tento model osvědčil, musí být investice chytře řízeny a dlouhodobě udržitelné.
Jedním z řešení je zaměřit se více na evropské výrobky místo dovozu z USA. Prezident Emmanuel Macron proto vyzval členské státy EU, aby nahradily americké systémy Patriot a stíhačky F-35 evropskými alternativami, jako jsou raketové systémy SAMP/T nebo stíhačky Rafale. Evropská komise tyto snahy podporuje a chce, aby co největší část investic zůstala v rámci EU.
Nicméně země v první linii, jako Polsko nebo Finsko, dávají přednost okamžité bezpečnosti – i za cenu nákupu techniky z USA, Jižní Koreje nebo Izraele. Rozdílné priority tak brání vytvoření jednotné evropské strategie.
Další slabinou je dominance starých obranných gigantů, kteří často brzdí inovace. V USA se naopak podporuje konkurenční prostředí pomocí duálního zadávání zakázek a otevřených výzev, což přináší větší počet patentů a civilních využití. I proto USA věnují 16 % obranného rozpočtu na výzkum a vývoj, zatímco Evropa jen 4,5 %.
Podle experta Dana Breznitze z Torontské univerzity musí Evropa změnit přístup, pokud chce uspět. „Musíte být schopni narušit stávající systém,“ říká. „Musíte připustit, že vzniknou noví hráči – a někteří z nich se stanou novými giganty.“
Evropa tak stojí na křižovatce. Obrana jí nabízí šanci na technologický restart a hospodářské oživení. Ale jen tehdy, pokud bude ochotná riskovat, investovat chytře a dát šanci novým nápadům. Jinak hrozí, že přehnané zbrojení zatíží ekonomiku a přinese více škody než užitku.
Související
Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Aktuálně se děje
před 29 minutami
Rusové zaútočili na čerpací stanici a osobní vlak jen pár stovek metrů od polských hranic
před 1 hodinou
Ve Švédsku začaly klíčové parlamentní volby. Mohou kopírovat německý scénář
před 3 hodinami
Jestli nezpomalíme, AI nás všechny zabije, varují pracovníci Anthropicu. Musk a další konkurenti souhlasí
před 4 hodinami
Schválení nové mapy světa nebylo jednohlasné. Proti se překvapivě obrátil jediný stát
před 5 hodinami
Počasí: Příští týden bude deštivý, teploty ale porostou
včera
Trump: Za útokem na klíčový saúdskoarabský ropovod stojí s největší pravděpodobností Írán
včera
Trump v Evropě opět budí vášně. Vyzval ke sjednocení Irska
včera
150 tisíc přeživších a záchranářů čelí 25 let po 11. září vážným zdravotním problémům
včera
Při výstupu na Mont Blanc zemřel český horolezec, spadl na něj kámen
včera
Medveděv: Litva by mohla zmizet z mapy. NATO mu nepomůže, článek 5 by neaktivovalo
včera
Putin svalil vinu za rozpoutání války na Ukrajině na NATO a západní vlády
včera
Část světa může čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi, varuje Zelenskyj
včera
ISW: Putin je přesvědčen, že válku vyhrává, protože nezná realitu. Armádu mu lže
včera
Saúdská Arábie odstavila hlavní ropovod. Zaútočily na něj drony
včera
Bin Ládin pošle letadlo naplněné výbušninami, varovala CIA tři roky před 11. zářím
včera
Chybí morálka, peníze i rekruti. Rozvědka spočítala, do kdy Rusko přijde o všechny své vojáky
včera
Letní počasí se zapsalo do dějin. Nový rekord má stanice na Hodonínsku
11. září 2026 21:56
Princ George nastoupil na novou školu. Chodili tam i britští premiéři
11. září 2026 20:59
Topolánek přiznal metastáze v plicích. Chce něco zkusit
11. září 2026 20:03
Knihovna Václava Havla je minulostí. Instituce odhalila nový název
Proces změny názvu Knihovny Václava Havla, která se nedokázala dohodnout s bývalou první dámou Dagmar Havlovou na dalším užívání jména někdejšího prezidenta, je u konce. Instituce odhalila, pod jakým názvem chce pokračovat v činnosti.
Zdroj: Jan Hrabě