Může Evropa ze strachu z Ruska profitovat? Jen pokud totálně změní pravidla hry

Historie ukazuje, že z vojenského výzkumu vzešla řada technologií, které dnes považujeme za samozřejmé – od mikrovlnné trouby po GPS. V USA se obrana stala motorem technologického pokroku a produktivity. Nyní se Evropa snaží dosáhnout podobného efektu.

Ambiciózní projekty, jako jsou systémy protiraketové obrany či satelitní konstelace na nízké oběžné dráze, mají potenciál přenést vojenský výzkum i do civilního sektoru, uvedl server Politico.

Zároveň ale panují pochybnosti, zda jsou tyto naděje realistické. Ekonomické dopady budou v krátkodobém horizontu bolestivé. NATO sice hlásí, že dvě třetiny členských států nyní dosahují cíle 2 % HDP na obranu, ale generální tajemník aliance Mark Rutte otevřeně přiznal, že to stále „nestačí“. Evropská komise se proto rozhodla otevřít dveře pro obranné výdaje ve výši 800 miliard eur. Německo přidalo svůj vlastní plán na investici jednoho bilionu eur do armády a infrastruktury.

Ve stínu těchto čísel vyrůstají nové společnosti. Jednou z nich je Comand AI, pařížská firma zaměřená na umělou inteligenci. Její zakladatel Loïc Mougeolle tvrdí, že jejich systém může zásadně zrychlit vojenské rozhodování, čímž umožní efektivnější vedení operací. I když je technologie zatím vyvíjena pouze pro obranu, existují i možné civilní aplikace – například pro autonomní doručovací roboty nebo kyberbezpečnost.

Inspiraci si Evropa bere také z amerického modelu, kde ministerstvo obrany zadává zakázky menším a technologicky pokročilým firmám a dává jim prostor k růstu. Výzkum z Kielského institutu naznačuje, že každé jedno procento HDP investované do vojenského výzkumu může zvýšit dlouhodobou produktivitu Evropy až o čtvrt procentního bodu.

Ale ani ekonomický pragmatismus není imunní vůči politickým sporům. Levicoví politici varují, že rostoucí vojenské výdaje ohrožují sociální stát. V Británii například vláda ohlásila škrty ve výši 4,8 miliardy liber v oblasti sociálních dávek, zatímco obranný rozpočet navýšila o 2,2 miliardy. Podle kritiků to může zvýšit nespokojenost veřejnosti a posílit populismus.

Krátkodobě přinese obrana ekonomický impuls – zvýší se příjmy zbrojařských firem, přibude pracovních míst ve výrobě a růst mezd podpoří domácí spotřebu. Analytik Oxford Economics Daniel Kral odhaduje, že rozsah těchto investic může skutečně pomoci vyvést Evropu ze stagnace.

Problémem však zůstává, že mnohé vojenské produkty – například miny či dělostřelecké systémy – nemají přímý přínos pro civilní sektor. Navíc se obranné plány financují převážně na dluh, přičemž státní zadlužení je už nyní vysoké. Aby se tento model osvědčil, musí být investice chytře řízeny a dlouhodobě udržitelné.

Jedním z řešení je zaměřit se více na evropské výrobky místo dovozu z USA. Prezident Emmanuel Macron proto vyzval členské státy EU, aby nahradily americké systémy Patriot a stíhačky F-35 evropskými alternativami, jako jsou raketové systémy SAMP/T nebo stíhačky Rafale. Evropská komise tyto snahy podporuje a chce, aby co největší část investic zůstala v rámci EU.

Nicméně země v první linii, jako Polsko nebo Finsko, dávají přednost okamžité bezpečnosti – i za cenu nákupu techniky z USA, Jižní Koreje nebo Izraele. Rozdílné priority tak brání vytvoření jednotné evropské strategie.

Další slabinou je dominance starých obranných gigantů, kteří často brzdí inovace. V USA se naopak podporuje konkurenční prostředí pomocí duálního zadávání zakázek a otevřených výzev, což přináší větší počet patentů a civilních využití. I proto USA věnují 16 % obranného rozpočtu na výzkum a vývoj, zatímco Evropa jen 4,5 %.

Podle experta Dana Breznitze z Torontské univerzity musí Evropa změnit přístup, pokud chce uspět. „Musíte být schopni narušit stávající systém,“ říká. „Musíte připustit, že vzniknou noví hráči – a někteří z nich se stanou novými giganty.“

Evropa tak stojí na křižovatce. Obrana jí nabízí šanci na technologický restart a hospodářské oživení. Ale jen tehdy, pokud bude ochotná riskovat, investovat chytře a dát šanci novým nápadům. Jinak hrozí, že přehnané zbrojení zatíží ekonomiku a přinese více škody než užitku.