NATO se musí vzpamatovat jako celek. Adaptace na boj s teroristy už nestačí
Evropa má do roku 2027 převzít roli hlavního pilíře obrany kontinentu. Jenže na tuto roli není vůbec připravená, protože jí chybí síly, infrastruktura, velitelské kapacity i obranný průmysl pro konvenční válku s Ruskem. Aliance navíc ustrnula v logice boje proti terorismu, zatímco se charakter válčení nezadržitelně mění, a protivníci se na to adaptují. Nepřipravené jsou ale i Spojené státy, jejichž armáda i zbrojní průmysl reagují na technologickou revoluci dronů a autonomie nebezpečně pomalu.
Pro a proti povinné vojenské služby. Téměř celá Evropa tápe, příkladem může být Finsko
Evropské země znovu řeší povinnou či dobrovolnou vojenskou službu, což je téma, které se po ruské agresi a zhoršení globální bezpečnosti rychle vrací do politických debat. Státy od Francie po pobaltské země hledají způsoby, jak posílit své armády i mobilizační kapacity. Jako velmi kvalitní inspirace může působit Finsko, jež dlouhodobě kombinuje vysokou životní úroveň s robustní, funkční obranou založenou na všeobecné branné povinnosti. Tento model nabízí cenné poučení i pro Českou republiku, jejíž současná struktura záloh zůstává nedostatečná.
EU dělá důležité věci. Když ale nezajistí bezpečnost, budou k ničemu
Evropská unie se ráda chlubí svými úspěchy, od jednotného nabíjecího standardu USB-C přes zrušení roamingu až po ochranu osobních údajů. To všechno jsou regulace, které mají skutečný dopad a zjednodušují každodenní život valné většiny Evropanů. Jenže s rostoucí byrokracií se Unie čím dál častěji zabývá maličkostmi, zatímco ve skutečně důležitých otázkách, konkrétně energetice, obraně či bezpečnosti, selhává. A právě tam, kde by měla být rozhodná, působí bezmocně.
Hurikán Erin ovlivní i počasí v části Evropy. Meteorologové prozradili, co čekají
Některé titulky hlásí, že Evropu zasáhne hurikán Erin. Podle meteorologů je ale šance, že hurikán doputuje až ke starému kontinentu, víceméně nulová. Počasí v Česku by neměla ovlivnit ani tlaková níže, která je pozůstatkem hurikánu.
Nejistota ohledně bezpečnostních záruk pro Ukrajinu je zdrcující. Kvůli Rusku i USA
Francie, Německo, Británie či Turecko společně s USA hledají podobu bezpečnostních garancí pro Ukrajinu, avšak konkrétní parametry zůstávají nejasné. Emmanuel Macron varoval, že příštích patnáct dní bude rozhodujících, zatímco Donald Trump sice slíbil americkou účast, ale vyloučil přímé nasazení vojáků. Kyjev žádá nákup zbraní a odkup dronů, Moskva hrozí eskalací a uvnitř NATO přetrvávají rozpory. Bez jasného rámce a podpisu dohody mohou být sliby pouze iluzorní ochranou.
Evropa vymýšlí bezpečnostní garance, ale neví kudy kam. Polsko mluví o patové situaci
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zopakoval, že je ochoten přistoupit na mírovou dohodu s Ruskem pouze tehdy, pokud bude Ukrajina chráněna železnými bezpečnostními zárukami. Přestože Donald Trump při pondělním jednání se Zelenským a evropskými lídry naznačil, že Ukrajina by mohla získat ochranu NATO podobnou článku 5, konkrétní parametry zatím chybí.
Politický marketing i ukázka síly. Fotka Trumpa s evropskými lídry může v Rusku vyvolat strach
Pondělní setkání v Bílém domě, kde americký prezident Donald Trump přivítal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského spolu s nejvyššími lídry Evropy, Evropské komise a NATO, přineslo nečekaný moment jednoty Západu. Po měsících napětí a rozporů se na jedné fotografii symbolicky spojily politická váha a vojenská síla, které, bude-li vůle, mohou představovat reálnou hráz proti další ruské expanzi. Z Trumpovy strany šlo zřejmě jak o politický marketing, tak deklaraci americké i západní síly.
Rusové rozumí jediné věci. Pokud Kreml vycouvá z jednání, Západ ji musí ukázat
Západní lídři doufají v diplomatický průlom ve válce na Ukrajině. Možné setkání mezi prezidenty Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem by mohlo naznačit obrat, ovšem stále není jasné, zda Kreml o dialog skutečně stojí. Válečné operace pokračují a strategické cíle Ruska zůstávají maximalistické. Pokud má mít mír reálný základ, Západ musí jednoznačně ukázat svou fyzickou sílu.
Evropané pochopili, jak se jedná s Trumpem. Konfrontace nepomůže, je nutné mu pohladit ego
Evropští lídři se v pondělí neobvykle spojili a doprovodili prezidenta Volodymyra Zelenského do Bílého domu, aby znovu vymezili rámec mírových rozhovorů s Ruskem. Reagovali tím na krok Donalda Trumpa, který během předchozího jednání s ruským vládcem Vladimirem Putinem na Aljašce změnil dříve dohodnuté podmínky. Summit odhalil novou evropskou taktiku – méně konfrontace, více apelu na city a ego amerického prezidenta.
Trump a hrozba opakování Mnichova. Evropou rezonují obavy
Obavy z opakování Mnichova 1938 či Jalty 1945 rezonují napříč Evropou. Pokud by americký prezident Donald Trump donutil Ukrajinu k územním ústupkům, mohl by tím podkopat její obranyschopnost. Donbas, který chce Rusko získat, tvoří páteř ukrajinského obranného systému. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ústup odmítá, přesto roste nervozita, zda Trump bude respektovat ukrajinské červené linie, nebo upřednostní dohodu výměnou za rychlý mír.
Evropa pod tlakem. Jestli nechce ztratit relevanci, musí okamžitě zasáhnout jako velmoc
Evropa se probouzí do nového světového pořádku, v němž Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa přehodnocují svou roli a ruská agrese vůči Ukrajině dál pokračuje. Evropská unie tak čelí výzvě, jak jako správná velmoc ochránit své bezpečnostní a hodnotové zájmy, aniž by zůstala jen pasivním pozorovatelem. Pokud se jí to nepodaří, hrozí, že se z velmocenského aktéra stane pouhý objekt cizí moci.
Medveděv se vysmívá podlézání Evropanů v Bílém domě. Zelenského označil za klauna
Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv neudržel jazyk za zuby ani po pondělních jednáních v Bílém domě, kde americký prezident Donald Trump přivítal ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského a několik evropských lídrů. Medveděv se opřel především do nich.
Zelenskyj je ochoten jednat s Putinem bez podmínek. Jednání evropských lídrů a Trumpa skončilo
Bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, možnost summitu Zelenskyj–Putin a diplomatická přítomnost Evropy u klíčových jednání – to byly hlavní body večerní schůzky v Bílém domě, které se účastnili americký prezident Donald Trump, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a evropští lídři. Podle Keira Starmera panovala jednota, Emmanuel Macron vyzdvihl ochotu USA spolupracovat. Trump si během večera vyhradil čas na telefonát s ruským vládcem Vladimirem Putinem.
Trump chce jakoukoliv dohodu, píše BBC. Nabízí se i "vítězný" scénář pro Rusko
Do Washingtonu se dnes upírají zraky celého světa, protože v Bílém domě přivítá americký prezident Donald Trump ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského a několik vybraných evropských lídrů. Britská stanice BBC shrnula, o co komu v rámci jednání ohledně války na Ukrajině jde. Včetně Ruska.
Zelenskyj ocenil podporu od Evropanů. Mír musí být spravedlivý, podotkl
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ocenil podporu evropských státníků, kteří se ozvali v souvislosti s posledními událostmi kolem konfliktu na Ukrajině. Podle Zelenského je třeba dosáhnout spravedlivého míru mezi Kyjevem a Moskvou.
Evropa na straně Ukrajiny. Lídři podpořili Zelenského
Evropští spojenci se postavili na stranu Ukrajiny, které v souvislosti s posledními událostmi opět deklarovali svou podporu. Trvají totiž na tom, aby se mírové rozhovory za všech okolností týkaly i Kyjeva, informuje BBC.
Silná a společná protivzdušná obrana nestačí. Evropské země musí investovat víc
Evropa posiluje protivzdušnou obranu. Slovinsko, Švédsko a Dánsko v srpnu rozšířily své arzenály o systémy IRIS-T SLM v rámci iniciativy European Sky Shield, do níž je zapojeno už 24 států. Nové technologie však samy o sobě nestačí. Bez sladění výcviku, logistiky a pozemních kapacit zůstane evropská obrana nekompletní a v případě krize by mohla selhat právě tam, kde na koordinaci a síle záleží úplně nejvíc.
The Diplomat: K Číně jsou nejkritičtější Češi, Slováci ji vnímají nejvíce pozitivně
Průzkumy veřejného mínění v zemích Visegrádské čtyřky (V4) — Česku, Maďarsku, Polsku a Slovensku — naznačují, že veřejnost zůstává převážně skeptická vůči Číně, přičemž jejich postoje se často liší od vládních politik. Tento kontrast mezi vládními směry a názory obyvatel nabízí zajímavý pohled na bilaterální vztahy s Pekingem. Uvedl to server The Diplomat.
Není to strašení, ale skutečná hrozba. Zatímco Evropa spí, Pobaltí se připravuje na útok Ruska
Ruské narušování estonského vzdušného prostoru, pohyb stínové flotily v Baltském moři i historická zkušenost se sovětskou okupací nutí pobaltské státy k mimořádné ostražitosti. Jak uvedla výzkumnice Pavlína Kutnarová z brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz, Litva, Lotyšsko a Estonsko berou hrozbu z Moskvy vážněji než většina Evropy, včetně České republiky. Přizpůsobují tomu celý bezpečnostní aparát i veřejný diskurs.
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Tesla přišla o pozici světové jedničky v prodeji elektromobilů
Americká automobilka Tesla přišla o pozici světové jedničky v prodeji elektromobilů. Na trůnu ji vystřídal čínský konkurent BYD, který v uplynulém roce zaznamenal strmý vzestup. Pro firmu Elona Muska byl rok 2025 velmi náročný, provázený nejen rostoucí konkurencí z Asie, ale i kontroverzemi kolem politických aktivit jejího šéfa, což se projevilo na poklesu prodejů druhým rokem v řadě.
před 2 hodinami
Zelenskyj: Chceme konec války, ne konec Ukrajiny. Zbylých 10 procent mírové dohody rozhodne o osudu Evropy
Mírová dohoda, která by mohla ukončit ruskou agresi, je hotová z 90 procent. Toto zásadní prohlášení zaznělo z úst ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v jeho novoročním projevu k národu. Přestože se zdá, že konec bojů je na dosah, Zelenskyj varoval, že zbývajících 10 procent obsahuje ty nejtěžší otázky, které rozhodnou o osudu Ukrajiny i celé Evropy.
před 3 hodinami
Muž útočil sečnou zbraní v obchodním centru v Hradci Králové. Zranil několik lidí
V královéhradeckém nákupním centru Futurum došlo v podvečer k dramatickému incidentu. Krátce po 17. hodině tam útočník sečnou zbraní napadl návštěvníky, přičemž zranil celkem tři osoby. Policie ihned zahájila rozsáhlou bezpečnostní operaci, během níž bylo celé obchodní centrum evakuováno.
před 3 hodinami
Rok 2025 se do historie zapíše jako zlomový bod. AI promění každého z nás, míní expert
Rok 2025 se do historie zapíše jako zlomový bod v tom, jak lidstvo přistupuje k práci. Podle Erika Brynjolfssona, ředitele Laboratoře pro digitální ekonomiku na Stanfordu, jsme právě loni zasadili semínka transformace, která do roku 2050 změní každého z nás v „ředitele“ vlastní digitální korporace.
před 4 hodinami
Zelenskyj našel náhradu za Jermaka. Do čela prezidentské kanceláře jmenoval Budanova
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes učinil zásadní krok v reorganizaci svého nejbližšího okolí. Do čela prezidentské kanceláře jmenoval generálporučíka Kyryla Budanova, dosavadního šéfa vojenské rozvědky (HUR). Tento krok přichází v kritické době, kdy se Ukrajina snaží stabilizovat domácí politickou scénu po korupčním skandálu a zároveň čelí zvýšenému tlaku na diplomatické řešení konfliktu.
před 5 hodinami
ISS končí. Startuje závod o novou vesmírnou stanici
Budoucnost lidské přítomnosti na oběžné dráze se začíná rýsovat v dílnách soukromých společností. S blížícím se koncem životnosti Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) soupeří o její nástupnictví několik ambiciózních projektů. Mezi hlavní favority patří stanice Starlab a Axiom, které sází na odlišné strategie, jak udržet lidstvo ve vesmíru i po roce 2030.
před 7 hodinami
Politická kreatura, proruský kolaborant... Opozice požaduje odvolání Okamury za nenávistný novoroční projev
Novoroční projev předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) vyvolal na české politické scéně bouři, která může skončit jeho odvoláním z funkce. Opoziční strany napříč spektrem ostře odsoudily jeho slova o nutnosti „vyskočit z bruselského vlaku“ a urážky směřované k předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen. Podle opozice jsou tyto výroky nepřípustnou lživou manipulací, která zásadním způsobem poškozuje zájmy České republiky v zahraničí.
před 8 hodinami
Kreml plánuje provedení krvavé provokace pod falešnou vlajkou, varuje Kyjev
Ukrajinská rozvědka vydala varování před plány Kremlu na provedení krvavé provokace pod falešnou vlajkou. Podle zpravodajských informací má být cílem útoku místo s vysokou symbolickou hodnotou, pravděpodobně náboženský objekt, přičemž k akci má dojít v období nadcházejících pravoslavných Vánoc, které připadají na 7. ledna.
před 9 hodinami
Venezuelské bezpečnostní složky zadržely pět amerických občanů. Drží je jako rukojmí
Napětí mezi Washingtonem a Caracasem nebezpečně eskaluje. Venezuelské bezpečnostní složky v posledních měsících zadržely nejméně pět amerických občanů. Podle amerických představitelů citovaných stanicí CNN využívá režim Nicoláse Madura tyto lidi jako rukojmí a politické páky v reakci na stupňující se tlak administrativy Donalda Trumpa.
před 10 hodinami
Pokud začnete do protestujících střílet, jsme v pohotovosti, pohrozil Trump Íránu
Situace v Íránu se vyostřuje a do dění se ostře vložil americký prezident Donald Trump. Ten prostřednictvím své sociální sítě Truth Social varoval íránský režim, že Spojené státy nebudou nečinně přihlížet násilnému potlačování protivládních demonstrací. Trump prohlásil, že pokud Írán začne do pokojných protestujících střílet, což označil za tamní zvyk, USA jim „přijdou na pomoc“. Zdůraznil, že americké síly jsou v plné pohotovosti.
před 11 hodinami
Ukrajinský dronový útok v Rusku údajně zabil desítky lidí. Kyjev to popírá
První den roku 2026 přinesl tragické zprávy z okupované části Chersonské oblasti. Podle ruských úřadů zasáhl ukrajinský dronový útok hotel a kavárnu v letovisku Chorly na pobřeží Černého moře, kde právě probíhaly novoroční oslavy. Incident si podle Moskvy vyžádal nejméně 24 mrtvých, včetně jednoho dítěte, a dalších více než 50 zraněných.
před 12 hodinami
Ukrajinci nacházejí způsoby, jak se vyrovnat s výpadky proudu kvůli ruským útokům
Ukrajina prožívá začátek roku 2026 v temnotě a mrazu, přesto její obyvatelé odmítají nechat svůj život zastavit. Ruské útoky na energetickou soustavu se v posledních týdnech zintenzivnily a cílí na to, co prezident Volodymyr Zelenskyj označuje za snahu vyvolat chaos a psychologický nátlak. Jen v prosinci 2025 zažil Kyjev průměrné denní výpadky trvající téměř deset hodin, přičemž po masivních útocích z konce roku zůstala téměř polovina města bez vytápění.
před 14 hodinami
Trump si ředí krev. Užívá výrazně vyšší dávky léků, než mu stanovili lékaři
Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro The Wall Street Journal otevřeně promluvil o svém zdravotním stavu. Přiznal v něm, že vědomě ignoruje doporučení svých lékařů ohledně užívání aspirinu. Devětasedmdesátiletý politik uvedl, že denně bere vyšší dávku, než mu odborníci radí, což dává do souvislosti s viditelnými modřinami na svých rukou.
před 15 hodinami
Předpověď počasí do konce týdne. Na horách může připadnout další sníh
Další sněhové srážky i celodenní mráz slibují meteorologové ve zbývajících dnech probíhajícího týdne. Vyplývá to z předpovědi, kterou Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal na facebooku.
včera
Trumpova dobrá zpráva. Prezident se raduje, že Clooney získal francouzský pas
Americký prezident Donald Trump ocenil informaci, že slavný herec George Clooney přijal francouzské občanství. Trump kritizuje Clooneyho, jenž v poslední prezidentské volbě podporoval jeho soupeře, opakovaně.
včera
Dvě extraligové rezignace trenérů. Do nového roku vstupují s novými kouči Třinec a Kladno
Než se stihl s námi všemi rozloučit rok 2025, stihli naopak hned dva extraligové kluby sáhnout ke změnám na lavičkách. Zatímco jedna z nich byla nečekaná, o druhé už se spekulovalo delší dobu. Ta nečekaná přišla z Třince, který v době, kdy moravskoslezský celek atakuje nejvyšší příčky extraligové tabulky, opouští úspěšný stratég Zdeněk Moták. Druhá změna je z kategorie očekávaných, neboť se jedná o konec Davida Čermáka na lavičce Kladna. To se už delší dobu trápí a neustále se tak předposlednímu celku ztenčuje náskok před posledním Litvínovem.
včera
Pohonné hmoty už zlevňovaly jen nepatrně. Expert řekl, co přinese tento rok
Zlevňování pohonných hmot u čerpacích stanic v Česku na konci uplynulého roku zpomalilo. Ceny paliv nicméně i v posledních dnech nepatrně klesaly. Benzin je momentálně nejlevnější za několik let.
Aktualizováno včera
Tragédie při oslavách ve Švýcarsku. Desítky lidí nepřežily požár v baru
Novoroční oslavy se v Evropě neobešly bez tragédie. Desítky lidí přišly o život při nočním požáru v baru ve švýcarském lyžařském středisku Crans-Montana. Přesný počet obětí není znám ani po policejní tiskové konferenci. Dalších nejméně sto osob utrpělo zranění.
včera
Tradice pokračuje. Hrad prozradil termín oběda prezidenta s premiérem
Prezident Petr Pavel i premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek přednesli své novoroční projevy a příští týden se opět setkají tváří v tvář. Pražský hrad již prozradil, kdy se wulkustční tradiční novoroční oběd hlavy státu a předsedy vlády.
včera
První den se jezdí za nové ceny. Dálniční známky podražily
První lednový den je každoročně okamžikem, kdy některé schválené změny vstupují v platnost. Řidiči tak například od dnešního dne koupí dálniční známku za vyšší cenu než v uplynulém roce.
Zdroj: Jan Hrabě