Pro a proti povinné vojenské služby. Téměř celá Evropa tápe, příkladem může být Finsko
Evropské země znovu řeší povinnou či dobrovolnou vojenskou službu, což je téma, které se po ruské agresi a zhoršení globální bezpečnosti rychle vrací do politických debat. Státy od Francie po pobaltské země hledají způsoby, jak posílit své armády i mobilizační kapacity. Jako velmi kvalitní inspirace může působit Finsko, jež dlouhodobě kombinuje vysokou životní úroveň s robustní, funkční obranou založenou na všeobecné branné povinnosti. Tento model nabízí cenné poučení i pro Českou republiku, jejíž současná struktura záloh zůstává nedostatečná.
EU dělá důležité věci. Když ale nezajistí bezpečnost, budou k ničemu
Evropská unie se ráda chlubí svými úspěchy, od jednotného nabíjecího standardu USB-C přes zrušení roamingu až po ochranu osobních údajů. To všechno jsou regulace, které mají skutečný dopad a zjednodušují každodenní život valné většiny Evropanů. Jenže s rostoucí byrokracií se Unie čím dál častěji zabývá maličkostmi, zatímco ve skutečně důležitých otázkách, konkrétně energetice, obraně či bezpečnosti, selhává. A právě tam, kde by měla být rozhodná, působí bezmocně.
Hurikán Erin ovlivní i počasí v části Evropy. Meteorologové prozradili, co čekají
Některé titulky hlásí, že Evropu zasáhne hurikán Erin. Podle meteorologů je ale šance, že hurikán doputuje až ke starému kontinentu, víceméně nulová. Počasí v Česku by neměla ovlivnit ani tlaková níže, která je pozůstatkem hurikánu.
Nejistota ohledně bezpečnostních záruk pro Ukrajinu je zdrcující. Kvůli Rusku i USA
Francie, Německo, Británie či Turecko společně s USA hledají podobu bezpečnostních garancí pro Ukrajinu, avšak konkrétní parametry zůstávají nejasné. Emmanuel Macron varoval, že příštích patnáct dní bude rozhodujících, zatímco Donald Trump sice slíbil americkou účast, ale vyloučil přímé nasazení vojáků. Kyjev žádá nákup zbraní a odkup dronů, Moskva hrozí eskalací a uvnitř NATO přetrvávají rozpory. Bez jasného rámce a podpisu dohody mohou být sliby pouze iluzorní ochranou.
Evropa vymýšlí bezpečnostní garance, ale neví kudy kam. Polsko mluví o patové situaci
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zopakoval, že je ochoten přistoupit na mírovou dohodu s Ruskem pouze tehdy, pokud bude Ukrajina chráněna železnými bezpečnostními zárukami. Přestože Donald Trump při pondělním jednání se Zelenským a evropskými lídry naznačil, že Ukrajina by mohla získat ochranu NATO podobnou článku 5, konkrétní parametry zatím chybí.
Politický marketing i ukázka síly. Fotka Trumpa s evropskými lídry může v Rusku vyvolat strach
Pondělní setkání v Bílém domě, kde americký prezident Donald Trump přivítal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského spolu s nejvyššími lídry Evropy, Evropské komise a NATO, přineslo nečekaný moment jednoty Západu. Po měsících napětí a rozporů se na jedné fotografii symbolicky spojily politická váha a vojenská síla, které, bude-li vůle, mohou představovat reálnou hráz proti další ruské expanzi. Z Trumpovy strany šlo zřejmě jak o politický marketing, tak deklaraci americké i západní síly.
Rusové rozumí jediné věci. Pokud Kreml vycouvá z jednání, Západ ji musí ukázat
Západní lídři doufají v diplomatický průlom ve válce na Ukrajině. Možné setkání mezi prezidenty Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem by mohlo naznačit obrat, ovšem stále není jasné, zda Kreml o dialog skutečně stojí. Válečné operace pokračují a strategické cíle Ruska zůstávají maximalistické. Pokud má mít mír reálný základ, Západ musí jednoznačně ukázat svou fyzickou sílu.
Evropané pochopili, jak se jedná s Trumpem. Konfrontace nepomůže, je nutné mu pohladit ego
Evropští lídři se v pondělí neobvykle spojili a doprovodili prezidenta Volodymyra Zelenského do Bílého domu, aby znovu vymezili rámec mírových rozhovorů s Ruskem. Reagovali tím na krok Donalda Trumpa, který během předchozího jednání s ruským vládcem Vladimirem Putinem na Aljašce změnil dříve dohodnuté podmínky. Summit odhalil novou evropskou taktiku – méně konfrontace, více apelu na city a ego amerického prezidenta.
Trump a hrozba opakování Mnichova. Evropou rezonují obavy
Obavy z opakování Mnichova 1938 či Jalty 1945 rezonují napříč Evropou. Pokud by americký prezident Donald Trump donutil Ukrajinu k územním ústupkům, mohl by tím podkopat její obranyschopnost. Donbas, který chce Rusko získat, tvoří páteř ukrajinského obranného systému. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ústup odmítá, přesto roste nervozita, zda Trump bude respektovat ukrajinské červené linie, nebo upřednostní dohodu výměnou za rychlý mír.
Evropa pod tlakem. Jestli nechce ztratit relevanci, musí okamžitě zasáhnout jako velmoc
Evropa se probouzí do nového světového pořádku, v němž Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa přehodnocují svou roli a ruská agrese vůči Ukrajině dál pokračuje. Evropská unie tak čelí výzvě, jak jako správná velmoc ochránit své bezpečnostní a hodnotové zájmy, aniž by zůstala jen pasivním pozorovatelem. Pokud se jí to nepodaří, hrozí, že se z velmocenského aktéra stane pouhý objekt cizí moci.
Medveděv se vysmívá podlézání Evropanů v Bílém domě. Zelenského označil za klauna
Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv neudržel jazyk za zuby ani po pondělních jednáních v Bílém domě, kde americký prezident Donald Trump přivítal ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského a několik evropských lídrů. Medveděv se opřel především do nich.
Zelenskyj je ochoten jednat s Putinem bez podmínek. Jednání evropských lídrů a Trumpa skončilo
Bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, možnost summitu Zelenskyj–Putin a diplomatická přítomnost Evropy u klíčových jednání – to byly hlavní body večerní schůzky v Bílém domě, které se účastnili americký prezident Donald Trump, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a evropští lídři. Podle Keira Starmera panovala jednota, Emmanuel Macron vyzdvihl ochotu USA spolupracovat. Trump si během večera vyhradil čas na telefonát s ruským vládcem Vladimirem Putinem.
Trump chce jakoukoliv dohodu, píše BBC. Nabízí se i "vítězný" scénář pro Rusko
Do Washingtonu se dnes upírají zraky celého světa, protože v Bílém domě přivítá americký prezident Donald Trump ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského a několik vybraných evropských lídrů. Britská stanice BBC shrnula, o co komu v rámci jednání ohledně války na Ukrajině jde. Včetně Ruska.
Zelenskyj ocenil podporu od Evropanů. Mír musí být spravedlivý, podotkl
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ocenil podporu evropských státníků, kteří se ozvali v souvislosti s posledními událostmi kolem konfliktu na Ukrajině. Podle Zelenského je třeba dosáhnout spravedlivého míru mezi Kyjevem a Moskvou.
Evropa na straně Ukrajiny. Lídři podpořili Zelenského
Evropští spojenci se postavili na stranu Ukrajiny, které v souvislosti s posledními událostmi opět deklarovali svou podporu. Trvají totiž na tom, aby se mírové rozhovory za všech okolností týkaly i Kyjeva, informuje BBC.
Silná a společná protivzdušná obrana nestačí. Evropské země musí investovat víc
Evropa posiluje protivzdušnou obranu. Slovinsko, Švédsko a Dánsko v srpnu rozšířily své arzenály o systémy IRIS-T SLM v rámci iniciativy European Sky Shield, do níž je zapojeno už 24 států. Nové technologie však samy o sobě nestačí. Bez sladění výcviku, logistiky a pozemních kapacit zůstane evropská obrana nekompletní a v případě krize by mohla selhat právě tam, kde na koordinaci a síle záleží úplně nejvíc.
The Diplomat: K Číně jsou nejkritičtější Češi, Slováci ji vnímají nejvíce pozitivně
Průzkumy veřejného mínění v zemích Visegrádské čtyřky (V4) — Česku, Maďarsku, Polsku a Slovensku — naznačují, že veřejnost zůstává převážně skeptická vůči Číně, přičemž jejich postoje se často liší od vládních politik. Tento kontrast mezi vládními směry a názory obyvatel nabízí zajímavý pohled na bilaterální vztahy s Pekingem. Uvedl to server The Diplomat.
Není to strašení, ale skutečná hrozba. Zatímco Evropa spí, Pobaltí se připravuje na útok Ruska
Ruské narušování estonského vzdušného prostoru, pohyb stínové flotily v Baltském moři i historická zkušenost se sovětskou okupací nutí pobaltské státy k mimořádné ostražitosti. Jak uvedla výzkumnice Pavlína Kutnarová z brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz, Litva, Lotyšsko a Estonsko berou hrozbu z Moskvy vážněji než většina Evropy, včetně České republiky. Přizpůsobují tomu celý bezpečnostní aparát i veřejný diskurs.
Může Evropa ze strachu z Ruska profitovat? Jen pokud totálně změní pravidla hry
Evropský kontinent v posledních měsících zažívá výrazný obrat v přístupu k obraně. Zatímco po desetiletí podceňoval své vojenské kapacity a spoléhal se především na Spojené státy, dnes plánuje rekordní investice do obrany. Vzniká tak otázka, zda by tato nutná militarizace nemohla zároveň oživit chřadnoucí evropskou ekonomiku. Pokud se podaří efektivně propojit vojenský vývoj s civilním využitím, mohla by se obrana stát motorem inovací a růstu. Ale tento plán s sebou nese rizika a je vše jiné než jistý.
Aktuálně se děje
před 44 minutami
Dlouhá historie vánočního koření. Sloužilo i jako lék
Advent se dnes nese ve znamení pečení cukroví, svařeného vína a punče, a tedy i vůně skořice, hřebíčku, badyánu nebo třeba vanilky. Vánoční koření má dlouhou a zajímavou historii. Zatímco dnes nám provoní a dochutí sváteční okamžiky, dříve sloužilo třeba jako lék.
před 1 hodinou
Česko na prahu epidemie chřipky. Do vývoje se může promítnout nový subtyp infekce
Česko bylo již na začátku probíhajícího týdne na prahu chřipkové epidemie. Je tak velice pravděpodobné, že epidemie vypukne ještě před Vánocemi. Odborníci v té souvislosti apelují na lidi, aby ještě zvážili podstoupení očkování.
před 2 hodinami
Tragédie v pražské ZOO. Populární orangutan Kawi nešťastně zahynul
Tragédie otřásla pražskou zoologickou zahradou před druhým prosincovým víkendem. V pátek ráno nešťastně zahynul orangutan Kawi, pětiletý sameček. Ošetřovatelka se ho marně snažila resuscitovat.
před 2 hodinami
Policie hledá dvanáctiletého Marka. Už ve čtvrtek nedorazil do školy
Třetím dnem pokračuje ve Zlínském kraji pátrání po pohřešovaném dvanáctiletém chlapci, který se ve čtvrtek ztratil cestou do školy. Policie žádá o pomoc veřejnost.
před 4 hodinami
Počasí se příští týden výrazně ochladí. Během dne bude i mrznout
Po rekordně teplém týdnu se v tom nadcházejícím citelně ochladí. Denní teploty podle ČHMÚ.cz klesnou i pod bod mrazu.
včera
Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?
Do vlády vstupují lidé, kteří v minulosti selhávali při zvládání krizí a opakují vzorce řízení, jež zemi oslabovaly ve chvílích největší potřeby. Kabinet zároveň doplňují politici s vazbami na osoby inklinující k neonacismu, což ohrožuje samotné hodnotové základy státu. Účast expertů bez exekutivních zkušeností pak posiluje riziko odklonu od evropské orientace a erozi institucí právního státu.
včera
EU zmrazila ruská aktiva natrvalo, aby obešla veto Maďarska a Slovenska ohledně pomoci Ukrajině
Evropská unie se v pátek rozhodla trvale zmrazit ruská aktiva v Evropě, aby zajistila, že miliardy eur nebudou moci být zablokovány Moskvě vládami Maďarska a Slovenska. Aktiva budou zablokována, dokud Rusko neukončí svou válku na Ukrajině a neuhradí těžké škody, které za téměř čtyři roky způsobilo.
včera
Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení
Opoziční venezuelská vůdkyně Maria Corina Machadová, nositelka Nobelovy ceny za mír, podnikla odvážnou třídenní cestu v přestrojení, aby dorazila na ceremonii do Norska. S pomocí paruky a převleku se jí podařilo proklouznout přes 10 vojenských kontrolních stanovišť ve Venezuele. Po moři přeplula Karibské moře v rybářské lodi, odkud byla následně eskortována do Osla letadlem zajištěným americkou stranou.
včera
VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje
Čtvrteční zasedání slovenského parlamentu, které pokračovalo dlouho do noci, se zvrhlo v divoký sled hádek, vulgarismů a fyzických potyček. Mnozí komentátoři i opoziční poslanci se shodují, že jednání přesáhlo veškeré meze důstojnosti, jakou si málokdo pamatuje i z dob mečiarismu. Den poté, v pátek, už poslanci začali jednání výzvami k omluvě, které žádá jak koaliční Smer, tak opoziční Hnutie Slovensko.
včera
Írán zatkl držitelku Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiovou
Íránské bezpečnostní složky v pátek násilně zadržely Narges Mohammadiovou, držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2023. K zatčení došlo během pietního ceremoniálu za právníka, který zemřel na začátku tohoto měsíce, uvedli její podporovatelé.
včera
OBRAZEM: Došlo i na úsměvy. Nejbližší a přátelé se rozloučili s Patrikem Hezuckým
Druhý prosincový den roku 2025 se zapíše do dějin jako den, kdy se Česko rozloučilo s oblíbeným moderátorem Evropy 2 Patrikem Hezuckým. Smuteční obřad pro rodinu a nejbližší přátele proběhl od 14:30 v prostorách strašnického krematoria. Naši fotografové na místě nechyběli.
včera
Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti
Ukrajinské síly v pátek oznámily významný úspěch, když znovu dobyly dvě osady v severovýchodní Charkovské oblasti. Armádní sbor Khartia uvedl na sociálních sítích, že osvobozeny byly Kondrašivka, Radkivka a jejich okolí, a také několik čtvrtí v severní části Kupjansku. Tento klíčový železniční uzel přitom Rusko nárokovalo jako dobyté v minulém měsíci. Podle ukrajinské armády se v oblasti podařilo obklíčit několik stovek ruských vojáků.
včera
"Zákaz spalovacích motorů v roce 2035 je smeten ze stolu." EU příští týden kontroverzní nařízení zmírní
Absolutní zákaz prodeje nových osobních a naftových automobilů v Evropské unii, plánovaný na rok 2035, se má zmírnit. Oznámil to v pátek vlivný politik Evropského parlamentu, což signalizuje kontroverzní obrat, který rozzlobí ekologické aktivisty. Ti tvrdí, že jde o „vykuchání“ stěžejního Green dealu EU.
včera
Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil
Česko se v pátek odpoledne rozloučilo s moderátorem Patrikem Hezuckým, který na den přesně před týdnem podlehl vážné nemoci. Bylo mu 55 let. Neveřejného smutečního obřadu se zúčastnilo mnoho kolegů zesnulého a dalších osobností tuzemského šoubyznysu. V lednu se ještě uskuteční benefiční koncert v pražské O2 areně.
včera
Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027
Ukrajina by se mohla stát členem Evropské unie k 1. lednu 2027, pokud bude přijat návrh mírového urovnání, který je v současné době projednáván v rámci amerických zprostředkovaných jednání o ukončení dlouholetého konfliktu s Ruskem. O této informaci informoval v pátek list Financial Times s odvoláním na zdroje obeznámené s obsahem dokumentu.
Aktualizováno včera
Lidé se rozloučili s Theodorem Pištěkem. Na obřad dohlížela Hradní stráž
Poslednímu rozloučení s moderátorem Patrikem Hezuckým předcházel na stejném místě jiný smuteční obřad. Lidé na něm dali sbohem oscarovému kostýmnímu výtvarníkovi Theodoru Pištěkovi, jehož proslavila spolupráce s legendárním režisérem Milošem Formanem.
včera
Německo: Rusko stojí za kybernetickým útokem proti kontrole letového provozu, snažilo se i ovlivnit volby
Německo vzneslo závažné obvinění proti Rusku, jehož zástupce si kvůli tomu předvolalo na ministerstvo zahraničních věcí. Podle vyjádření mluvčího ministerstva stojí za kybernetickým útokem namířeným proti německé kontrole letového provozu, ke kterému došlo v srpnu 2024, ruská vojenská rozvědka.
včera
Po Ruttem přichází další důrazné varování: Válka klepe na dveře Evropy
Evropa se musí připravit na válku na svém prahu. Tímto varováním vystoupili ve čtvrtek britští vojenští představitelé, kteří detailně popsali bezprecedentní úroveň hrozeb namířených proti ozbrojeným silám Spojeného království. Ministr obrany Al Carns při zahájení nové Britské vojenské zpravodajské služby (MIS) prohlásil, že „stín války klepe na dveře Evropy“, a zdůraznil, že spojenci NATO musí být připraveni reagovat.
včera
Zásadní změny od nového roku: Konec tělesných trestů i střídavé péče
České rozvodové právo prochází od ledna 2026 zásadní proměnou, která má za cíl zrychlit řízení, snížit emocionální zátěž dětí a posílit soukromí manželů. Vzhledem k tomu, že v Česku končí rozvodem téměř polovina manželství, přináší novela občanského zákoníku řadu důležitých novinek.
včera
Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka
Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, jak vnímá budoucí složení nové vlády. Zejména se jí ale nezamlouvá oligarchizace české politiky a zdůraznila, že nyní již premiér Andrej Babiš ani zdaleka není jediným problémem. „Andrej Babiš se ze dne na den nestane obyčejným občanem s lehce nadprůměrnými příjmy. Stále je to člověk, který dokázal nakumulovat velké bohatství i moc. U něj nicméně uplatnění bohatství i moci vidíme relativně transparentně,“ říká.
Zdroj: Jakub Jurek