evropa

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Analýza

Komentář

Trump lže světu do očí. Sliboval konec válek, jenže teď by se ho měla bát i Evropa

Americký prezident Donald Trump během prezidentské kampaně opakovaně sliboval, že Spojené státy nebudou zahajovat nové války, a naopak se zaměří na ukončení těch starých. Tento slib byl klíčovým pilířem jeho politického úspěchu – apeloval na frustraci americké veřejnosti z nekonečných konfliktů a drahých zahraničních intervencí. O rok později je však zřejmé, že mezi proklamovaným cílem a reálnou praxí zeje hluboká a nepřekročitelná propast.

Analýza

Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka

Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil. 

Analýza

NATO se musí vzpamatovat jako celek. Adaptace na boj s teroristy už nestačí

Evropa má do roku 2027 převzít roli hlavního pilíře obrany kontinentu. Jenže na tuto roli není vůbec připravená, protože jí chybí síly, infrastruktura, velitelské kapacity i obranný průmysl pro konvenční válku s Ruskem. Aliance navíc ustrnula v logice boje proti terorismu, zatímco se charakter válčení nezadržitelně mění, a protivníci se na to adaptují. Nepřipravené jsou ale i Spojené státy, jejichž armáda i zbrojní průmysl reagují na technologickou revoluci dronů a autonomie nebezpečně pomalu. 

Analýza

Pro a proti povinné vojenské služby. Téměř celá Evropa tápe, příkladem může být Finsko

Evropské země znovu řeší povinnou či dobrovolnou vojenskou službu, což je téma, které se po ruské agresi a zhoršení globální bezpečnosti rychle vrací do politických debat. Státy od Francie po pobaltské země hledají způsoby, jak posílit své armády i mobilizační kapacity. Jako velmi kvalitní inspirace může působit Finsko, jež dlouhodobě kombinuje vysokou životní úroveň s robustní, funkční obranou založenou na všeobecné branné povinnosti. Tento model nabízí cenné poučení i pro Českou republiku, jejíž současná struktura záloh zůstává nedostatečná.

Komentář

EU dělá důležité věci. Když ale nezajistí bezpečnost, budou k ničemu

Evropská unie se ráda chlubí svými úspěchy, od jednotného nabíjecího standardu USB-C přes zrušení roamingu až po ochranu osobních údajů. To všechno jsou regulace, které mají skutečný dopad a zjednodušují každodenní život valné většiny Evropanů. Jenže s rostoucí byrokracií se Unie čím dál častěji zabývá maličkostmi, zatímco ve skutečně důležitých otázkách, konkrétně energetice, obraně či bezpečnosti, selhává. A právě tam, kde by měla být rozhodná, působí bezmocně.

Hurikán Erin ovlivní i počasí v části Evropy. Meteorologové prozradili, co čekají

Některé titulky hlásí, že Evropu zasáhne hurikán Erin. Podle meteorologů je ale šance, že hurikán doputuje až ke starému kontinentu, víceméně nulová. Počasí v Česku by neměla ovlivnit ani tlaková níže, která je pozůstatkem hurikánu.

Analýza

Nejistota ohledně bezpečnostních záruk pro Ukrajinu je zdrcující. Kvůli Rusku i USA

Francie, Německo, Británie či Turecko společně s USA hledají podobu bezpečnostních garancí pro Ukrajinu, avšak konkrétní parametry zůstávají nejasné. Emmanuel Macron varoval, že příštích patnáct dní bude rozhodujících, zatímco Donald Trump sice slíbil americkou účast, ale vyloučil přímé nasazení vojáků. Kyjev žádá nákup zbraní a odkup dronů, Moskva hrozí eskalací a uvnitř NATO přetrvávají rozpory. Bez jasného rámce a podpisu dohody mohou být sliby pouze iluzorní ochranou.

Evropa vymýšlí bezpečnostní garance, ale neví kudy kam. Polsko mluví o patové situaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zopakoval, že je ochoten přistoupit na mírovou dohodu s Ruskem pouze tehdy, pokud bude Ukrajina chráněna železnými bezpečnostními zárukami. Přestože Donald Trump při pondělním jednání se Zelenským a evropskými lídry naznačil, že Ukrajina by mohla získat ochranu NATO podobnou článku 5, konkrétní parametry zatím chybí.

Komentář

Politický marketing i ukázka síly. Fotka Trumpa s evropskými lídry může v Rusku vyvolat strach

Pondělní setkání v Bílém domě, kde americký prezident Donald Trump přivítal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského spolu s nejvyššími lídry Evropy, Evropské komise a NATO, přineslo nečekaný moment jednoty Západu. Po měsících napětí a rozporů se na jedné fotografii symbolicky spojily politická váha a vojenská síla, které, bude-li vůle, mohou představovat reálnou hráz proti další ruské expanzi. Z Trumpovy strany šlo zřejmě jak o politický marketing, tak deklaraci americké i západní síly.

Komentář

Rusové rozumí jediné věci. Pokud Kreml vycouvá z jednání, Západ ji musí ukázat

Západní lídři doufají v diplomatický průlom ve válce na Ukrajině. Možné setkání mezi prezidenty Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem by mohlo naznačit obrat, ovšem stále není jasné, zda Kreml o dialog skutečně stojí. Válečné operace pokračují a strategické cíle Ruska zůstávají maximalistické. Pokud má mít mír reálný základ, Západ musí jednoznačně ukázat svou fyzickou sílu.

Evropané pochopili, jak se jedná s Trumpem. Konfrontace nepomůže, je nutné mu pohladit ego

Evropští lídři se v pondělí neobvykle spojili a doprovodili prezidenta Volodymyra Zelenského do Bílého domu, aby znovu vymezili rámec mírových rozhovorů s Ruskem. Reagovali tím na krok Donalda Trumpa, který během předchozího jednání s ruským vládcem Vladimirem Putinem na Aljašce změnil dříve dohodnuté podmínky. Summit odhalil novou evropskou taktiku – méně konfrontace, více apelu na city a ego amerického prezidenta. 

Trump a hrozba opakování Mnichova. Evropou rezonují obavy

Obavy z opakování Mnichova 1938 či Jalty 1945 rezonují napříč Evropou. Pokud by americký prezident Donald Trump donutil Ukrajinu k územním ústupkům, mohl by tím podkopat její obranyschopnost. Donbas, který chce Rusko získat, tvoří páteř ukrajinského obranného systému. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ústup odmítá, přesto roste nervozita, zda Trump bude respektovat ukrajinské červené linie, nebo upřednostní dohodu výměnou za rychlý mír.

Komentář

Evropa pod tlakem. Jestli nechce ztratit relevanci, musí okamžitě zasáhnout jako velmoc

Evropa se probouzí do nového světového pořádku, v němž Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa přehodnocují svou roli a ruská agrese vůči Ukrajině dál pokračuje. Evropská unie tak čelí výzvě, jak jako správná velmoc ochránit své bezpečnostní a hodnotové zájmy, aniž by zůstala jen pasivním pozorovatelem. Pokud se jí to nepodaří, hrozí, že se z velmocenského aktéra stane pouhý objekt cizí moci.

Medveděv se vysmívá podlézání Evropanů v Bílém domě. Zelenského označil za klauna

Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv neudržel jazyk za zuby ani po pondělních jednáních v Bílém domě, kde americký prezident Donald Trump přivítal ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského a několik evropských lídrů. Medveděv se opřel především do nich. 

Prohlédněte si galerii

Zelenskyj je ochoten jednat s Putinem bez podmínek. Jednání evropských lídrů a Trumpa skončilo

Bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, možnost summitu Zelenskyj–Putin a diplomatická přítomnost Evropy u klíčových jednání – to byly hlavní body večerní schůzky v Bílém domě, které se účastnili americký prezident Donald Trump, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a evropští lídři. Podle Keira Starmera panovala jednota, Emmanuel Macron vyzdvihl ochotu USA spolupracovat. Trump si během večera vyhradil čas na telefonát s ruským vládcem Vladimirem Putinem.

Trump chce jakoukoliv dohodu, píše BBC. Nabízí se i "vítězný" scénář pro Rusko

Do Washingtonu se dnes upírají zraky celého světa, protože v Bílém domě přivítá americký prezident Donald Trump ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského a několik vybraných evropských lídrů. Britská stanice BBC shrnula, o co komu v rámci jednání ohledně války na Ukrajině jde. Včetně Ruska. 

Zelenskyj ocenil podporu od Evropanů. Mír musí být spravedlivý, podotkl

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ocenil podporu evropských státníků, kteří se ozvali v souvislosti s posledními událostmi kolem konfliktu na Ukrajině. Podle Zelenského je třeba dosáhnout spravedlivého míru mezi Kyjevem a Moskvou. 

Evropa na straně Ukrajiny. Lídři podpořili Zelenského

Evropští spojenci se postavili na stranu Ukrajiny, které v souvislosti s posledními událostmi opět deklarovali svou podporu. Trvají totiž na tom, aby se mírové rozhovory za všech okolností týkaly i Kyjeva, informuje BBC. 

Komentář

Silná a společná protivzdušná obrana nestačí. Evropské země musí investovat víc

Evropa posiluje protivzdušnou obranu. Slovinsko, Švédsko a Dánsko v srpnu rozšířily své arzenály o systémy IRIS-T SLM v rámci iniciativy European Sky Shield, do níž je zapojeno už 24 států. Nové technologie však samy o sobě nestačí. Bez sladění výcviku, logistiky a pozemních kapacit zůstane evropská obrana nekompletní a v případě krize by mohla selhat právě tam, kde na koordinaci a síle záleží úplně nejvíc.