Evropa vymýšlí bezpečnostní garance, ale neví kudy kam. Polsko mluví o patové situaci

V úterý se otázkou zabývala tzv. koalice ochotných, přičemž americký ministr zahraničí Marco Rubio vede komisi s ukrajinskými a evropskými představiteli k vypracování návrhu garancí. Britský premiér Keir Starmer uvedl, že plánovací týmy se „v nejbližších dnech“ sejdou, aby připravily rámec pro nasazení „zajišťujících sil“ v případě příměří. Zároveň však připustil, že jde o problém, který spojenci nedokázali vyřešit ani po třech letech války.

Hlavní překážkou zůstává otázka vojenské účasti jednotlivých zemí. Bílý dům jasně vyloučil vyslání amerických pozemních jednotek. Trump naopak argumentoval, že břemeno musí nést Evropa – konkrétně Francie, Německo a Velká Británie. Francouzský prezident Emmanuel Macron naznačil připravenost nasadit „zajišťující síly“ ve vzduchu, na moři i na zemi, ovšem podmínky takové mise zůstávají nejasné.

Německo upozorňuje na limity armády i nutnost parlamentního souhlasu. Sociálnědemokratický poslanec Andreas Schwarz zdůraznil, že „i malé nasazení by bylo výzvou“. Polsko vyslání vlastních vojáků odmítá, ale je ochotné podílet se na logistice. Turecko by teoreticky mohlo hrát důležitou roli, ale jeho zapojení komplikuje napětí s Řeckem a Kyprem. Italská premiérka Giorgia Meloniová varovala, že účast západních vojáků by mohla vést k přímé konfrontaci NATO s Ruskem.

Za ambicemi Emmanuela Macrona a Keira Starmera, kteří se snaží dokázat, že Evropa dokáže v krizi převzít silnou roli, se skrývají jejich vlastní domácí slabiny. „Vzhledem k politické slabosti Macrona a Starmera není snadné si představit, jak by tento plán mohl fungovat,“ uvedl pro server Politico nejmenovaný unijní diplomat. Do toho přichází i varování z Moskvy. Ruské ministerstvo zahraničí označilo případné vyslání jednotek NATO na Ukrajinu za „riziko nekontrolovatelné eskalace“ s „nepředvídatelnými důsledky“, jak zdůraznila mluvčí ruské diplomacie Maria Zacharovová.

Kyjev navíc dobře ví, jak křehké bývají podobné mezinárodní sliby. Už Budapešťské memorandum z roku 1994, v němž Rusko, USA a Velká Británie garantovaly ukrajinskou územní celistvost výměnou za vzdání se jaderných zbraní, skončilo porušením závazků. 

Není divu, že dnešní debata působí v Kyjevě jako bolestně známá situace. „Někdy je těžké pochopit, o čem se bavíme,“ poznamenal nejmenovaný diplomat z východní Evropy. Vysoký polský činitel byl ještě přímočařejší: „Nic se nestane, protože boje neustávají. Američané se nechtějí příliš přiblížit Rusku a Evropané Ukrajinu nadále podporují. Jsme v patové situaci.“