Evropané pochopili, jak se jedná s Trumpem. Konfrontace nepomůže, je nutné mu pohladit ego

Summit, který se v pondělí uskutečnil v Bílém domě, přinesl výjimečné diplomatické uspořádání. Americký prezident Trump jednal s ukrajinským prezidentem Zelenským a zároveň se sedmi evropskými představiteli. Jejich návštěva přišla v reakci na Trumpovo předchozí jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které se odehrálo na Aljašce. Právě tam americký prezident podle ustoupil Moskvě a odklonil se od dosavadních zásad západní aliance.

Před cestou na Aljašku obdržel Trump od evropských partnerů společně formulovanou pětibodovou strategii, která jasně stanovovala podmínky pro případná mírová jednání. Dokument zdůrazňoval, že o jakékoli výměně území může rozhodovat výhradně Ukrajina, a že k rozhovorům může dojít teprve tehdy, pokud Rusko nejprve přistoupí na příměří. Trump tuto strategii oficiálně přijal a podepsal. O to větší rozčarování vyvolal jeho postoj po setkání s Putinem, kdy změnil tón a připustil zahájení mírových jednání ještě za pokračujících bojů – a dokonce popřel nutnost příměří.

V reakci na tento obrat přistoupili evropští lídři k mimořádnému kroku: rozhodli se doprovodit Zelenského při jeho návštěvě Bílého domu. Cílem bylo nejen vyjádřit jednotu Západu, ale především znovu a důrazně připomenout americkému prezidentovi společně dohodnutý rámec. Jak informoval americký list New York Times, evropská strategie byla založena na kombinaci taktické zdrženlivosti a cíleného osobního přístupu.

Evropané se vyvarovali konfrontace a vsadili na obezřetnost. Většina z nich volila smířlivý tón a vyhýbala se přímým výtkám. Nejblíže diplomatickému střetu byl německý kancléř Friedrich Merz, který znovu připomněl nezbytnost příměří jako podmínky pro jednání. Napětí se ale nakonec podařilo udržet pod kontrolou.

Součástí strategie byl i apel na Trumpovy emoce. Ukrajinský prezident Zelenskyj mu osobně předal dopis, který pro první dámu Spojených států Melanii Trumpovou napsala jeho manželka Olena Zelenská. Spolu s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou poté otevřeli téma deportovaných ukrajinských dětí, jejichž návrat domů zůstává jednou z humanitárních priorit.

Trump nakonec v úterním rozhovoru pro stanici Fox News projevil určitý posun ve vnímání evropské pozice. „Chtějí se vrátit k vedení svých zemí. Trápí je to mnohem víc než nás,“ uvedl.

Případ aljašského obratu a následné evropské intervence ukazuje nejen křehkost mezinárodní diplomacie, ale i charakter samotného prezidenta Trumpa. Jeho jednání je nepředvídatelné, často motivované osobními impulzy a ochotou jednat mimo zavedené formální rámce. Zároveň však zůstává politickým aktérem, kterého nelze ignorovat – jeho rozhodnutí mohou měnit kurz světových událostí, byť i za cenu narušení důvěry tradičních spojenců.