Zelenskyj je ochoten jednat s Putinem bez podmínek. Jednání evropských lídrů a Trumpa skončilo

Bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, možnost summitu Zelenskyj–Putin a diplomatická přítomnost Evropy u klíčových jednání – to byly hlavní body večerní schůzky v Bílém domě, které se účastnili americký prezident Donald Trump, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a evropští lídři. Podle Keira Starmera panovala jednota, Emmanuel Macron vyzdvihl ochotu USA spolupracovat. Trump si během večera vyhradil čas na telefonát s ruským vládcem Vladimirem Putinem.

Německý kancléř Fridrich Merz během setkání vyzval Trumpa, „aby vyvinul tlak na Rusko, aby zastavilo palbu“. „Nedokážu si představit, že by se další setkání mohlo konat bez zastavení palby. Putin souhlasil s bilaterálním setkáním v příštích dvou týdnech,“ uvedl Merz podle britské stanice BBC. 

Jednou z hlavních dohod, které z jednání vzešly, byla práce na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Britský premiér Keir Starmer si nejen tento krok pochvaloval. „Dnešní setkání bylo dobré a konstruktivní a mezi přítomnými evropskými lídry, prezidentem Trumpem a prezidentem Zelenským panovala skutečná jednota,“ uvedl podle americké stanice CNN. „To je opravdu důležité pro bezpečnost Ukrajiny, pro bezpečnost Evropy a pro bezpečnost Spojeného království,“ dodal.

Podle francouzského lídra Emmanuela Macrona byla nejvýznamnějším výsledkem jednání ochota USA pracovat na obsahu těchto bezpečnostních záruk. „Dohodli jsme se na několika důležitých bodech, které před několika dny či týdny nebyly tak jasné. Dnes bylo dohodnuto, že budeme se Spojenými státy americkými spolupracovat na obsahu těchto bezpečnostních záruk a na spolupráci, kterou je každá strana připravena poskytnou,“ vysvětlil Macron.

Řeč ale přišla také na to, nač Trump kladl největší důraz – tedy mítink mezi Zelenským a Putinem. „Jakékoli rozhovory mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským by se měly nejprve odehrát v bilaterálním formátu, před trojstranným setkáním s americkým prezidentem Donaldem Trumpem,“ nastínil francouzský prezident. 

Zelenskyj následně připustil, že je připraven setkat se s Putinem v jakékoli formě, tedy nebude klást podmínky k tomu, aby setkání vůbec mohlo proběhnout. Trump se Zelenským během večera společně stáli u mapy Ukrajiny vystavené v Oválné pracovně. „Diskutoval jsem o procentuálním podílu na mapě, protože tento podíl velmi dobře znám,“ řekl Zelenskyj. 

S předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou Trump během setkání řešil Ruskem unesené děti. „Ursula von der Leyenová, vážená a vysoce respektovaná předsedkyně Evropské komise, a já jsme diskutovali o celosvětovém problému pohřešovaných dětí. Toto téma je rovněž velmi důležité pro mou ženu Melanii. Je to téma, které je na prvním místě všech seznamů, a svět bude spolupracovat na jeho řešení, aby se děti mohly vrátit ke svým rodinám!“ napsal americký prezident na sociální síti Truth.

Trump jednání přerušil, aby telefonoval Putinovi 

Zhruba ve 23:15 středoevropského času na nějakou dobu skončilo jednání mezi Trumpem, Zelenským a několika evropskými lídry. Podle mluvčího ukrajinské prezidentské kanceláře Serhije Nykoforova zůstali lídři v Bílém domě, aby pokračovali v diskusích, pravděpodobně „v jiném formátu“. Informovala o tom americká stanice CNN, následně také ukrajinský server Kyiv Post. Zelenskyj měl právě kvůli setrvání v Bílém domě zrušit plánovaný rozhovor se stanicí Fox News.

Podle informací německého deníku Bild vstal Donald Trump kolem 23. hodiny středoevropského času od stolu a odešel telefonovat ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Podrobnosti telefonátu nebyly v danou chvíli známy, nicméně americký prezident už předem avizoval, že po skončení jednání plánuje hovor s ruským prezidentem. Informaci později potvrdil nejmenovaný evropský diplomat, který se jednání účastnil. Podle něj se Trump po hovoru s Putinem vrátil ke stolu a pokračoval v diskusi s evropskými lídry.

Francouzský prezident Emmanuel Macron podle diplomatických zdrojů požaduje, aby se Evropa účastnila případných jednání ve formátu Trump–Putin–Zelenskyj. Argumentuje tím, že to jsou právě členské státy Evropské unie a evropští spojenci v rámci NATO, kdo má poskytnout Ukrajině dlouhodobé bezpečnostní záruky. Informovala o tom agentura Reuters.

Rusko mezitím pokračovalo ve výhrůžkách, tentokrát je směřovalo proti Velké Británii. „Na pozadí skutečné snahy ruského a amerického vedení v Anchorage o komplexní, spravedlivé a udržitelné urovnání konfliktu kolem Ukrajiny, včetně odstranění jeho kořenových příčin, se z Londýna nadále ozývají prohlášení, která jsou nejen v rozporu s úsilím Moskvy a Washingtonu, ale jsou také jasně zaměřena na jeho podkopání,“ vylíčila mluvčí ruské diplomacie Maria Zacharová. 

„V této souvislosti vyzýváme Londýn, aby upustil od riskantních a neuvážených geopolitických tahů a přinejmenším nezasahoval do pečlivé práce ruských a amerických vyjednavačů,“ dodala podle Moskvou kontrolované agentury TASS. 

Související

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu hledá nové spojence. Začalo opatrné sbližování se Zelenským

Vztahy mezi Ukrajinou a Izraelem vstupují do období opatrného sbližování. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oslovil přímo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v dopise u příležitosti ukrajinského Dne nezávislosti. V textu ocenil odhodlání Ukrajinců a označil Írán za společnou hrozbu pro obě země. Kyjev tento krok přivítal a vyjádřil naději v produktivní bezpečnostní spolupráci.
Volodymyr Zelenskyj s premiérem Petrem Fialou

Letadlo se Zelenským ohrožoval ruský dron

Odlet letadla s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským z Moldavska narušil incident s ruským bezpilotním prostředkem. Vzdušný prostor nad touto východoevropskou zemí byl dočasně uzavřen poté, co letiště v Kišiněvě zaznamenalo narušení proudovým dronem. Ukrajinský lídr musel na moldavském letišti čekat, než úřady ověřily bezpečnost letového koridoru. Výprava mohla v odletu do Norska pokračovat teprve ve chvíli, kdy bezpilotní letoun dopadl na zem. K výbuchu dronu došlo přibližně sto šedesát kilometrů od hlavního města.

Více souvisejících

Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Donald Trump válka na Ukrajině Ukrajina Rusko USA (Spojené státy americké) evropa

Aktuálně se děje

před 51 minutami

Teroristé Hamásu

Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni

Palestinské teroristické hnutí Hamás plánovalo koordinované teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni, které měly připadnout na výročí masakru v Izraeli. Záměr zasáhnout izraelské a židovské cíle v obou evropských metropolích odhalila rozsáhlá obžaloba německého spolkového státního zastupitelství. 

před 1 hodinou

11. září 2001. Jeden z posledních záběrů budov Světového obchodního centra po teroristickém útoku.

Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa

New York si připomíná pětadvacáté výročí teroristických útoků, které zásadním způsobem proměnily Spojené státy i celý svět. Vzpomínkové akce na místě zničeného Světového obchodního centra se však účastní významní političtí představitelé bez přítomnosti úřadujícího prezidenta. Donald Trump se rozhodl uctít památku obětí na jiném místě a zamířil do sídla ministerstva obrany. Absence šéfa Bílého domu v New Yorku přitahuje značnou pozornost médií i veřejnosti.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Trump

Trump narazil. Tisíce dolarů bez souhlasu Kongresu Američanům dát nemůže, návrh se nelíbí ani Republikánům

Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.

před 3 hodinami

AfD (Alternativa pro Německo)

Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě

Volební vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku zpochybňuje dosavadní předpoklady o tom, jak populistické strany získávají moc. Strana v krajských volbách získala 44 procent hlasů a ukázala novou cestu spočívající v radikalizaci namísto umírňování. Výsledek narušil představu hlavního evropského politického proudu, že radikální pravice se musí na cestě k moci postupně posunout do středu. Úspěch německé formace rezonuje napříč celou Evropou a nabízí nový vzor pro další krajně pravicová hnutí.

před 4 hodinami

Trosky věží World Trade Center po útocích z 11. září 2001.

25 let od 11. září: Dalo se největšímu teroristickému útoku v dějinách předejít?

Hlavním úkolem každé vlády je zajistit bezpečnost svých občanů, v čemž Spojené státy podle BBC při rozsáhlých teroristických útocích selhaly. Americké zpravodajské služby měly k dispozici informace o síti Al-Káida i o jejím vůdci Usámovi bin Ládinovi, nedokázaly je však včas vyhodnotit a propojit. Tragická série útoků si tehdy vyžádala 2 977 lidských životů. Následné vyhlášení takzvané války proti teroru pak na čtvrt století zásadně proměnilo globální bezpečnostní i zahraniční politiku.

před 5 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Na klimatických změnách se nepodílí ani procentem. Přesto náklady na katastrofu vyjdou Nepál na miliardy

V Nepálu byly zahájeny práce na obnově klíčových obchodních tras, které zničily katastrofální bleskové povodně. Nepálská armáda postavila nový most přes řeku Tadi, který označuje za symbol naděje pro celou zemi. Horský stát se však potýká s rozsáhlou hospodářskou krizí vyvolanou touto přírodní pohromou. Podle odhadů vládních úředníků dosáhnou jen samotné přímé náklady na rekonstrukci zničené infrastruktury nejméně pěti miliard dolarů.

před 6 hodinami

Velká Británie, ilustrační foto

25 let od útoků na "dvojčata": Británie čelí většímu nebezpečí než během 11. září, varuje MI5

Britská bezpečnostní služba MI5 varuje, že Spojené království čelí v současnosti většímu a složitějšímu nebezpečí než v době teroristických útoků z 11. září 2001. Pětadvacet let po těchto tragických událostech to pro deník The Independent uvedl šéf rozvědky Sir Ken McCallum. Podle jeho slov se dnešní bezpečnostní situace výrazně liší od té na počátku tisíciletí. Země se totiž musí potýkat jak s přetrvávající hrozbou islámského extremismu, tak s rostoucím nebezpečím ze strany cizích států.

před 7 hodinami

Marco Rubio

Evropské státy uvalují sankce na Izrael. USA reagují překvapivě

Spojené státy americké v čele s prezidentem Donaldem Trumpem reagují překvapivě zdrženlivě na nové sankce, které Spojené království, Francie, Kanada a další západní země uvalily na izraelské osady na okupovaném Západním břehu. Trump ani šéf americké diplomacie Marco Rubio tyto kroky spojenců veřejně neodsoudili, což vyvolává značnou pozornost zahraničních diplomatů i samotného Izraele.

před 7 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump slíbil 5000 dolarů každému, když Republikáni vyhrají volby. Kde vezme bilion dolarů už nevysvětlil

Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.

před 9 hodinami

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Krejčí zůstal ve Wolverhamptonu i po sestupu. Chce ukázat, že mu na klubu záleží

Když skončilo letní přestupové okno v západních fotbalových soutěžích, bylo definitivně jasné, že kapitán české fotbalové reprezentace Ladislav Krejčí bude i tuto sezónu hrát za anglický Wolverhampton. Zvěsti o tom, že se možná vrátí díky přestupu do Premier League, se tak nepotvrdily. Hned v prvním zápase nové sezóny Championship pak prokázal, že svou roli v týmu má. Učinil tak nejlepším možným způsobem, vstřeleným gólem v zápase proti Birminghamu. Výhra z toho ale nakonec i kvůli vlastnímu gólu Krejčího spoluhráče nebyla.

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu hledá nové spojence. Začalo opatrné sbližování se Zelenským

Vztahy mezi Ukrajinou a Izraelem vstupují do období opatrného sbližování. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oslovil přímo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v dopise u příležitosti ukrajinského Dne nezávislosti. V textu ocenil odhodlání Ukrajinců a označil Írán za společnou hrozbu pro obě země. Kyjev tento krok přivítal a vyjádřil naději v produktivní bezpečnostní spolupráci.

včera

Andy Burnham

Brexit pozpátku? Británie chce novou dohodu s Evropskou unií

Britský premiér Andy Burnham vyjádřil přání vyjednat významnou novou dohodu s Evropskou unií, která by podpořila hospodářský růst Spojeného království. Unijní představitelé jsou však vůči takovému plánu skeptičtí a neočekávají žádný zásadní průlom na nadcházejícím společném summitu. Hlavní překážkou zůstávají striktní červené linie britské vlády, které nadále vylučují návrat na jednotný trh či do celní unie.

včera

ICC

Politico: Spojené státy tlačí na NATO, aby jim pomohlo zničit Mezinárodní trestní soud

Spojené státy americké vyvíjejí tlak na své spojence v Severoatlantické alianci s cílem systematicky rozložit Mezinárodní trestní soud. Během uzavřeného jednání třiceti dvou velvyslanců NATO v Bruselu vyzval podle webu Politico americký vyslanec Matthew Whitaker členské země, aby opustily zakládající dokument soudu, kterým je Římský statut. Spojené státy argumentují tím, že tato mezinárodní instituce zasahuje do jejich národní suverenity. Americká diplomacie přitom zdůraznila, že bude pečlivě sledovat, které země se k této iniciativě připojí.

včera

Konec pravidelného zdražování. Cena dálničních známek od nového roku neporoste

Ceny dálničních známek pro motoristy zůstanou v nadcházejících letech na letošní úrovni. Poslanecká sněmovna poslala do závěrečného kola schvalování novelu zákona o pozemních komunikacích, která toto zmrazení zavádí. Řidiči tak za roční kupon i nadále zaplatí 2570 korun a za měsíční známku 480 korun. Stejně tak zůstanou zachovány i dosavadní ceny poplatků za úseky s kratší dobou platnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy