Putin mír nechce. Evropa dnes uvalila na Rusko nové, tvrdé sankce

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil ruský postoj za snahu „získat čas k pokračování ve válce a okupaci“ a vyzval k dalšímu posílení mezinárodního tlaku na Kreml. Podle Zelenského je jedinou cestou k ukončení konfliktu jednání, ale musí být „reálná a konkrétní“, nikoli jednostranné požadavky Ruska.

Britské ministerstvo zahraničí oznámilo, že nově uvalené sankce cílí na desítky subjektů napojených na ruský válečný průmysl, energetický export, propagandistický aparát i finanční instituce, které financují ruskou invazi. „Putin dosud nezavedl úplné a bezpodmínečné příměří, které prezident Trump před více než dvěma měsíci požadoval a které podpořil i prezident Zelenskyj,“ uvedl Londýn.

Krátce nato vystoupila s prohlášením i šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, která oznámila, že EU schválila sankce zaměřené na tzv. ruskou stínovou flotilu o zhruba 200 lodích využívaných k obcházení dřívějších opatření. „Další sankce na Rusko jsou na cestě. Čím déle bude Rusko válku vést, tím tvrdší bude naše odpověď,“ uvedla na síti X.

Oproti tomu prezident Trump v pondělí večer naznačil, že Spojené státy se k evropským sankčním snahám nepřipojí. I přes jeho veřejně prezentované nadšení ze „skvělého telefonátu“ s Putinem se podle mnohých ukázalo, že Trump nevyvíjel na ruského lídra žádný konkrétní tlak. Zdůraznil spíše nutnost, aby si Moskva a Kyjev vyjednaly podmínky samy, případně s pomocí třetí strany – například Vatikánu.

„Podmínky budou předmětem vyjednávání mezi oběma stranami, protože jen ony znají podrobnosti, které nikdo jiný nezná,“ řekl Trump. V Bílém domě přitom panovala podle zpráv frustrace, prezident měl být „unavený a znechucený“ neochotou Moskvy ke kompromisu a pohrozil, že se „prostě stáhne“.

Trumpovy výroky však zároveň potvrzují, že Spojené státy ztrácejí o vyjednávání zájem a nechávají iniciativu na evropských partnerech. Tento vývoj vyvolává v Kyjevě obavy, že Washington přestává brát situaci vážně a že prezident Trump více než na diplomatické řešení hledí na možné budoucí obchody s Ruskem.

Podle některých analytiků Trump opakuje strategii z předchozího období – prohlašuje úspěch, i když žádný nenastal, a poté rychle přechází k jinému tématu. Stejný přístup měl zaujmout v kampani proti jemenským Húsíům či ve sporech kolem celní politiky.

Reakce Kremlu po dvouhodinovém telefonátu žádný posun neoznámila. Mluvčí Dmitrij Peskov pouze uvedl, že pro budoucí memorandum o jednáních neexistuje žádný časový plán. „Každý si přeje rychlé řešení, ale ďábel se skrývá v detailech,“ dodal.

Prezident Zelenskyj večer potvrdil zprávy z minulého týdne, že Rusko během posledního kola rozhovorů v Istanbulu požadovalo, aby Ukrajina stáhla svá vojska z pěti oblastí – včetně těch, které Rusko v současnosti neokupuje. „Je to naše území, své jednotky z něj nestáhneme. Je zřejmé, že Rusko nechce mír, pokud trvá na požadavcích, o nichž ví, že je nikdy nepřijmeme,“ uvedl Zelenskyj.

Neúspěch Trumpovy iniciativy znovu potvrzuje rostoucí obavy mezi ukrajinskými představiteli, že Spojené státy nedokážou čelit Putinově cílevědomé strategii, zejména od chvíle, kdy Trump převzal úřad. Podle Kyjeva zůstává jedinou reálnou cestou zvyšování tlaku ze strany Evropy – a to nejen politického, ale i hospodářského a vojenského