"Úroveň lidského utrpení v Gaze je nesnesitelná." Březnový zlom poštval Západ proti Izraeli

Izrael podle jejich vyjádření musí okamžitě zastavit vojenské operace. Společně vyzývají k příměří a zdůrazňují, že "úroveň lidského utrpení v Gaze je nesnesitelná". Připomínají, že po „ohavném útoku“ Hamásu uznali právo Izraele se bránit, ale nynější eskalace je podle nich „zcela nepřiměřená“.

Trojice zemí rovněž kritizovala Netanjahuovo rozhodnutí povolit pouze „minimální“ přísun potravin do obléhané Gazy, označila je za „zcela nedostatečné“. Premiér však obvinil lídry v Londýně, Ottawě a Paříži z toho, že „nabízejí obrovskou odměnu za genocidní útok ze 7. října a zvou k dalším takovým zvěrstvům“.

Netanjahu opakoval, že válka skončí jedině tehdy, pokud Hamás propustí rukojmí, složí zbraně, jeho vedení odejde do exilu a Gaza bude demilitarizována. Odmítl jakékoliv jiné podmínky jako nepřijatelné.

Netanjahu, na kterého Mezinárodní trestní soud vydal zatykač za údajné válečné zločiny a zločiny proti lidskosti – což izraelský premiér označil za antisemitské – čelí obrovskému mezinárodnímu tlaku kvůli humanitární krizi, která se v Gaze prohlubuje. Podle mezinárodních odhadů hrozí v oblasti hladomor.

Na summitu EU a Velké Británie v Londýně označil předseda Evropské rady António Costa situaci v Gaze za tragédii s „systematickým porušováním mezinárodního práva“ a „disproporčním vojenským násilím vůči celému obyvatelstvu“.

Přestože Izrael formálně uvolnil přísun pomoci, do Gazy se v pondělí dostalo jen pět kamionů. Mezitím pokračují izraelské pozemní operace a letecké i dělostřelecké údery, při nichž umírají především civilisté, včetně malých dětí.

Netanjahuovo rozhodnutí o otevření přístupu k omezené pomoci kritizovali i jeho krajně pravicoví koaliční partneři. Ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir, v minulosti odsouzený za podněcování k rasismu a podporu extremistické skupiny, uvedl, že tím Izrael „krmí Hamás, zatímco naši rukojmí trpí v tunelech“.

Odpůrci izraelské destrukce Gazy a zabíjení desítek tisíc civilistů tvrdí, že reakce Francie, Británie a Kanady přišla příliš pozdě. Po celém světě probíhají měsíce protestů proti rozsahu násilí v Gaze a na Západním břehu, kde pokračují zásahy armády i židovských osadníků.

Zlomový okamžik podle analýzy BBC přinesla událost z 23. března, kdy izraelské jednotky v Gaze zabily 15 záchranářů a pracovníků humanitárních organizací. Incident se odehrál pět dní po izraelském porušení dvouměsíčního příměří. Podle videa nalezeného u jednoho ze zabitých se ukázalo, že útok byl veden na jasně označené a osvětlené sanitky – což vyvrátilo izraelské tvrzení, že šlo o bezpečnostní hrozbu.

Tato událost měla silný symbolický dopad a podnítila západní vlády k tvrdším krokům. Prezident Macron se postavil do čela kritiků nové ofenzivy a Francie, Británie i Kanada oznámily, že pokud Izrael neukončí vojenské operace a nezajistí dodávky pomoci, „přistoupí k dalším konkrétním krokům“.

Neřekly sice přesně, co tím myslí, ale možnosti zahrnují sankce či dokonce uznání Palestiny jako samostatného státu. Francie se k tomu může rozhodnout už na konferenci v New Yorku, kterou spolupořádá se Saúdskou Arábií začátkem června. Velká Británie vede s Francií o uznání Palestiny rovněž rozhovory.

Izrael varuje, že by tím západní země poskytly vítězství Hamásu. Avšak tón prohlášení tří západních mocností naznačuje, že Izrael ztrácí schopnost je ovlivňovat jako dříve.