KOMENTÁŘ | Ukrajinci změnili podobu budoucích válek. Mnohem větší roli sehrají zpravodajské služby

Ukrajina během posledního týdne razantně změnila paradigma budoucích konfliktů. Útoky SBU na ruské základny a Kerčský most ukázaly, že války budoucnosti budou rozhodovány zpravodajskými operacemi a asymetrickými údery. Klasické armády se ocitnou v roli pouhých „správců fronty“, zatímco skutečná síla se přesune do rukou tajných služeb a jejich neviditelných agentů.

Ukrajinci o víkendu definitivně změnili podobu budoucích válek. Zřejmě všechny armády světa si nemohly nevšimnout toho, co ukrajinští zpravodajci dokázali rozpoutat hluboko v ruském týlu. Pro rozumné velitele je dnes více než zřejmé, že příští konflikty budou vedeny především prostřednictvím zpravodajských operací, zatímco běžné armády přejmou toliko „podružnou“ úlohu udržování fronty – pokud tedy vůbec nějaká fronta bude v tradičním slova smyslu existovat.

Když z kontejnerů u ruských leteckých základen vyletěly bezpilotní letouny a zasadily údery proti strategickému letectvu, ruské zpravodajské služby zažily okamžiky brutálního ponížení. Selhaly totiž naprosto fatálně, když umožnily proniknutí těchto kontejnerů až do těsné blízkosti leteckých základen – a to dokonce na vzdáleném Dálném východě, tisíce kilometrů od frontové linie.

Rozsah zpravodajské operace Bezpečnostní služby Ukrajiny (SBU) se zdá být takřka nepředstavitelný. Co všechno stálo za přípravami tohoto bezprecedentního úderu, si lze jen stěží domyslet. Samotná SBU se k těmto detailům nikdy nepřizná – a to nejen z důvodu ochrany vlastní sítě, nýbrž i proto, že podobný styl boje může být kdykoli zopakován.

A právě v tom spočívá největší děs pro Rusko, ale i pro jakoukoli budoucí protivníka: Ukrajina tento způsob boje může zopakovat. A netřeba dodávat, že se tak již stalo – SBU využila stejný princip i u Kerčského mostu, spojujícího Ruskou federaci s okupovaným Krymským poloostrovem. Agentům se podařilo na nosné pilíře mostu připevnit více než tunu výbušnin, které byly následně odpáleny na dálku.

Tento nový způsob válčení přináší závažné důsledky pro budoucnost ozbrojených konfliktů. Útoky vedené speciálními službami a zpravodajskými agenturami mohou zcela proměnit charakter válek. Klasické představy o frontách, pevných liniích a statických obranách ustupují do pozadí – rozhodující se stávají flexibilní, vysoce cílené operace, využívající moment překvapení, psychologický efekt a asymetrické taktiky.

Ve skutečnosti stačí, aby protivník vyslal deset kamionů nebo dvacet pickupů na libovolná místa v týlu nepřítele a z těchto vozidel vypustil drony. Účinky takového útoku mohou být naprosto devastující, a to i v případě, že by většina těchto dopravních prostředků byla zachycena a zneškodněna. Stačilo by totiž, aby se úspěšně podařilo proniknout byť jen dvěma vozidlům s nákladem dronů – a rázem by mohlo dojít k ochromení klíčové infrastruktury, strategických základen nebo velitelských uzlů.

Již samotný fakt, že drony mohou být vypuštěny prakticky odkudkoli a jejich smrtící náklad může být nasměrován proti zranitelným bodům protivníka, mění samotnou logiku války. V takovém prostředí nestačí vybudovat pevnou frontovou linii ani masivní obranné systémy – klíčové je chránit vlastní týl a strategické objekty.

Války budoucnosti tak budou s vysokou pravděpodobností vedeny hybridními prostředky, kde budou tradiční armády pouze podpůrným nástrojem v rukou sofistikovaných zpravodajských a kybernetických struktur. Konvenční vojska budou povolána spíše k udržování pořádku a logistiky, zatímco samotné konflikty bude určovat dynamika utajovaných operací a útoků na klíčové uzly infrastruktury, zbrojní základny, komunikační sítě, a především psychiku obyvatelstva.

Ukrajina ukázala, že umí využít zpravodajských kapacit k přímému vojenskému efektu s dalekosáhlými politickými a strategickými důsledky. Takový přístup bude pro všechny budoucí konflikty inspirací i varováním. Přepisuje nejen mapu bojiště, ale především myšlení generálů a politiků, kteří dosud spoléhali na tanky a dělostřelectvo.

Ve světle těchto událostí nelze než očekávat, že budoucí války budou vedeny především informacemi. A ti, kdo na tuto realitu nedokáží včas reagovat, budou zažívat ponížení podobné tomu, které o víkendu ochromilo ruské velení.

Související

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.
Vladimír Putin

Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat

Probíhající mírový proces pod vedením Spojených států, který má ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, se potýká s vážným nedostatkem důvěryhodnosti. Skeptici pochybují o skutečném zájmu Vladimira Putina na trvalém urovnání a kritizují logiku současných jednání. Varují, že pokud západní partneři přiznají Rusku právo veta nad bezpečnostními zárukami pro Kyjev, riskují tím nekonečné prodlužování válečného konfliktu.

Více souvisejících

válka na Ukrajině válka špionáž SBU Ukrajina Rusko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA

Dá se říct, že české hokejistky zakončily základní skupinu tak, jak ji začaly, tedy prohrou 1:5 se zámořským soupeřem. Zatímco v úvodu olympijského turnaje v Miláně svěřenkyně trenérky Carly MacLoedové prohrály s Američankami, na závěr skupiny jasně podlehly i Kanaďankám. Nadále se tak tedy ukazuje, že hokejistky USA i Kanady jsou pro Češky zatím jen těžko dosažitelným cílem.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační fotografie.

Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek

Málokdo z českých fanoušků čekal, že by snad mohl být na právě probíhajících zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo k vidění nějaký úspěch v rámci mužského běžeckého lyžování. Čtvrtý soutěžní den 25. her zimní olympiády ale právě takový nečekaný úspěch přinesl, jakkoli to neskončilo cenným kovem. Senzačně na pátém místě totiž ve sprintu skončil Jiří Tuž, který už v kvalifikaci ukázal, že se s ním musí počítat až do samotného konce. Pro své již sedmé olympijské zlato si v závodě dojel Nor Johannes Klaebo. V ženském sprintu se naopak nepodařilo do finále postoupit sedmé závodnici z olympijského skiatlonu. Kateřina Janatová se do semifinále nedostala o pouhou jednu desetinu sekundy.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.

před 6 hodinami

Michal Krčmář

Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig

Ani v pořadí druhý biatlonový, byť první individuální závod v rámci olympijských her se nevyvedl z českého pohledu podle představ. Nejlepší z kvarteta reprezentantů byl totiž ve dvacetikilometrovém vytrvalostním závodu Vítězslav Hornig, který během celého jeho průběhu dvakrát chyboval na střelnici a nejen proto se tak umístil na konečném 26. místě. To velezkušenému Michalu Krčmářovi se střelba nepovedla ještě více, neboť v ní chyboval celkem čtyřikrát a obsadil až 38. pozici. Dalšími Čechy, kteří se závodu zúčastnili, byli Mikuláš Karlík (konečné 68. místo) a debutant Petr Hák (81. místo). Zlato z tohoto závodu poněkud nečekaně dosud málo známý Nor Johan-Olav Botn.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Jeffrey Epstein

Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy ​​spisy, aby zakryli jména významných osob

Členové amerického Kongresu, kteří v pondělí získali přístup k nezkráceným spisům ministerstva spravedlnosti týkajícím se Jeffreyho Epsteina, oznámili znepokojivá zjištění. Podle zákonodárců dokumenty obsahují důkazy o tom, že identita nejméně šesti mužů byla před veřejností utajena bez jasného právního opodstatnění. Tato zjištění obnovila obvinění, že Trumpova administrativa záměrně chrání vlivné osobnosti před veřejnou kontrolou.

před 9 hodinami

Donald Trump

MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“

Svět vstoupil do éry „politiky demoliční koule“, kterou vede americký prezident Donald Trump, a dlouhodobý mezinárodní řád postavený po roce 1945 se pod tímto tlakem začíná rozpadat. Vyplývá to z výroční zprávy Munich Security Report 2026, zveřejněné před nadcházející Mnichovskou bezpečnostní konferencí (MSC). Dokument označuje Trumpa za nejmocnější postavu, která vědomě útočí na stávající pravidla a instituce, čímž riskuje zánik desítky let budovaných spojenectví a norem.

před 9 hodinami

Ilustrační foto

Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti

Olympijská běžkyně na lyžích Jessie Digginsová je zvyklá na extrémní fyzické utrpení, kterému říká „jeskyně bolesti“. Zatímco fyzickou zátěž dokáže ovládat, jedna věc ji skutečně děsí: rychlost, s jakou se její sport mění kvůli klimatickým změnám. Podle jejích slov se stává nemožným pořádat zimní závody bez umělého sněhu, přičemž zažila i Světové poháry, které se odehrávaly v hustém dešti na úzkých zbytcích tající bílé pokrývky.

před 10 hodinami

Emmanuel Macron

Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby začala na světové scéně vystupovat jako skutečná velmoc. V rozhovoru pro skupinu evropských deníků uvedl, že kontinent čelí naléhavému varování v podobě rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států. Podle Macrona nastal čas, aby Evropa v oblasti ekonomiky, obrany i bezpečnosti konečně „dospěla“.

před 11 hodinami

Fakultní nemocnice Olomouc

Policie vyšetřuje možné ublížení na zdraví u stovek pacientů s defibrilátory

Kriminalisté z odboru hospodářské kriminality v Olomouci začali prověřovat mimořádně závažný případ, který se týká Fakultní nemocnice Olomouc. Existuje totiž důvodné podezření, že tamní lékaři z kardiologické kliniky implantovali stovkám pacientů srdeční defibrilátory (ICD), i když k tomu z odborného hlediska nebyl důvod. Podle policie nešlo o ojedinělé případy, ale o dlouhodobý a systematický postup, který trval celou dekádu – od roku 2015 až do února loňského roku.

před 12 hodinami

Evropská unie

Evropská komise chystá bezpečnostní opatření, kterým sníží vliv Číny v Evropě

Evropská komise plánuje v březnu představit nová bezpečnostní opatření, která mají omezit přístup čínských firem k lukrativním veřejným zakázkám v Evropské unii. Podle informací od unijních představitelů hodlá Brusel upravit rozpočtová pravidla tak, aby v budoucnu zvýhodňovala evropské podniky před zahraničními konkurenty. Tato strategie se má týkat nejen současného rozpočtu, ale především dlouhodobého finančního rámce pro období po roce 2028.

před 12 hodinami

Vladimír Putin

Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat

Probíhající mírový proces pod vedením Spojených států, který má ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, se potýká s vážným nedostatkem důvěryhodnosti. Skeptici pochybují o skutečném zájmu Vladimira Putina na trvalém urovnání a kritizují logiku současných jednání. Varují, že pokud západní partneři přiznají Rusku právo veta nad bezpečnostními zárukami pro Kyjev, riskují tím nekonečné prodlužování válečného konfliktu.

před 13 hodinami

Chicago

Jak Trump změnil Ameriku? Většině lidí se do USA nechce, zvažují i zrušení dovolené

V uplynulých dvanácti měsících prošly Spojené státy pod Trumpovou administrativou proměnou, která z nich v očích mnoha cestovatelů učinila nehostinné a nebezpečné místo. Průzkum deníku Independent ukazuje, že 80 % respondentů se hodlá cestám do USA vyhýbat, zatímco pouze 11 % by zemi stále navštívilo. Mezi těmi, kteří již mají dovolenou zarezervovanou, zvažuje každý sedmý její zrušení.

před 14 hodinami

Starmer utnul výzvy k rezignaci. Odstoupit nehodlá

Britský premiér Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého úřadu poté, co lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval k jeho rezignaci. Starmer na pondělním zasedání parlamentní frakce prohlásil, že není připraven odejít a uvrhnout zemi do chaosu, jeho pozice je však po sérii rezignací klíčových spolupracovníků vážně oslabena.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy