Podle polského premiéra Donalda Tuska vstoupila Evropa opět do období předválečného napětí. To, že by Rusko mohlo být vojensky schopno napadnout členské státy NATO již v roce 2026 nebo 2027, varoval už dříve i polský prezident Andrzej Duda.
Tusk pro evropská média uvedl, že válka již není pouhým pojmem z minulosti, ale je reálná a trvá již více než dva roky. Pozoruje podle svých slov změnu myšlení v Evropě, kdy nikdo již nezpochybňuje potřebu společné obrany.
Kritizoval také ruského prezidenta Vladimira Putina, který bez jakýchkoli důkazů viní Ukrajinu z útoků na koncertní halu na předměstí Moskvy a zdůvodňuje útoky na civilní cíle na Ukrajině. Upozornil též na ruské útoky na Kyjev hypersonickými střelami, které se odehrály poprvé za denního světla.
Podle Tuska bude Evropa - bez ohledu na výsledek amerických prezidentských voleb - pro Washington atraktivnějším partnerem, pokud se stane vojensky více soběstačnou. Vyzval také k urychlené pomoci pro Kyjev a upozornil, že příští dva roky války mohou o všem rozhodnout.
"Přicházejí nové zprávy a nedávno jsem viděl jednu od německých expertů, v níž se říká, že možná už v roce 2026 nebo 2027 bude (ruský prezident Vladimir) Putin, když postaví svou ekonomiku na válečný základ, disponovat takovou vojenskou silou, že bude schopen zaútočit na NATO," uvedl už dříve Duda pro americkou televizi CNBC.
Evropské země mají dva, tři roky, během kterých mohou dělat potřebné přípravy včetně hromadění zásob munice a výroby zbraní, "aby se co nejvíce zvýšila bezpečnost Evropy..., aby k invazi nedošlo".
Zbrojit je podle něj třeba proto, aby NATO nakonec nemuselo bojovat. "Jde o to, abychom vytvořili takový odstrašující prostředek, který zajistí, že nebudeme napadeni. O to jde, protože nikdo z nás nechce válku," dodal polský prezident.
Spojené státy vyzval, aby nadále pokračovaly v podpoře Ukrajiny. Duda varoval, že v případě, že se ruské síly nepodaří zastavit na Ukrajině, do války by se museli zapojit i vojáci USA.
"Tuto ruskou agresi je třeba zastavit za každou cenu. Pokud se nezastaví, tak se to převalí a pak se obávám, že americké peníze nebudou stačit k zastavení Ruska, budou muset zasáhnout američtí vojáci a to nikdo nechce," řekl.
Na konci února přitom Duda tvrdil, že si nemyslí, že Rusko vojensky napadne Polsko. Důvodem je podle něj to, že Polsko bude na případnou agresi dostatečně připraveno, řekl v rozhovoru pro polský deník Fakt.
"Tohle všechno platí v případě, že budeme silní. Nenapadáte silné - napadáte slabé," vysvětlil svůj postoj Duda. Dodal, že "díky laskavosti bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Polsku" má nyní Varšava stíhačky páté generace F-35, stálou přítomnost amerických vojáků na území Polska a velitelství V Corps americké armády v Poznani.
Estonská zahraniční zpravodajská služba se ale domnívá, že se Rusko se připravuje na možnou vojenskou konfrontaci se státy NATO, ke které by mohlo dojít v příštích deseti letech.
"Rusko se vydalo cestou dlouhodobé konfrontace... a Kreml se pravděpodobně připravuje na možný konflikt s NATO, ke kterému by mohlo dojít v příštích deseti letech," konstatoval šéf estonské zpravodajské služby Kaupo Rosin.
Tento závěr odvodili na základě plánů Ruska zdvojnásobit počet sil rozmístěných na hranici s Finskem a pobaltskými státy.
Rosin dále uvedl, že ruský vojenský útok je v krátkodobém horizontu velmi nepravděpodobný, zejména proto, že nyní Rusko potřebuje své jednotky na Ukrajině. Podle něj zůstane útok nepravděpodobným, pokud i Evropa posílí své ozbrojené síly, aby se vyrovnaly těm ruským.
"Pokud se nepřipravíme, pravděpodobnost (ruského vojenského konfliktu) bude mnohem vyšší," dodal Rosin, přičemž zdůraznil, že podle něj postupuje NATO a jeho spojenci správným směrem.
Pobaltské státy zvýšily své vojenské výdaje na více než dvě procenta HDP poté, co Rusko v roce 2014 anektovalo ukrajinský Krymský poloostrov. Spojaři z NATO tam také zvýšili přítomnost svých vojáků. Německo plánuje do roku 2027 vyslat do tohoto regionu 4800 vojáků v plné pohotovosti v rámci svého prvního trvalého zahraničního nasazení od druhé světové války.
NATO musí být připravené na dlouhotrvající konfrontaci s Ruskem, která by mohla trvat i několik dekád, řekl už dříve generální tajemník aliance Jens Stoltenberg v rozhovoru pro nedělník Welt am Sonntag. Je podle něj třeba, aby spojenci rychle rozšiřovali obranné kapacity.
Stoltenberg zdůraznil, že NATO nestojí o válku s Ruskem. "Musíme se však připravit na konfrontaci, která by mohla trvat desetiletí," vysvětlil. Podle jeho názoru neexistuje záruka, že se ruská agrese v případě triumfu na Ukrajině nerozšíří i dál na západ.
Generální tajemník považuje za současně nejlepší obranu podporu Ukrajiny a investice do vlastních vojenských kapacit. "Odstrašování funguje pouze tehdy, pokud je věrohodné," konstatoval.
Stoltenberg apeluje na členské státy aliance, aby co nejrychleji rozšířily kapacity zbrojního průmyslu ve snaze zvýšit dodávky na Ukrajiny a doplnit vlastní zásoby. "To znamená přejít od pomalé výroby v době míru k rychlé výrobě, která je nezbytná v době konfliktu," dodal.
Související
105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik
IISS: Vliv Západu se zmenšuje, konflikty průměrně trvají 30 let
válka , Andrzej Duda , Donald Tusk
Aktuálně se děje
před 33 minutami
V Pásmu Gazy se nachází více válečného odpadu a trosek než na Ukrajině
před 1 hodinou
Diskuse, koncerty i výstavy. Česko slaví 20 let v EU, odstartuje Týden Evropy
před 2 hodinami
Evropou prošly prvomájové demonstrace. V Německu a Francii zasahovala policie
před 2 hodinami
V Číně se zřítila dálnice. Zemřely desítky lidí
před 3 hodinami
Rusko ještě víc zvýší výrobu zbraní. Kvůli americké podpoře Ukrajiny
před 3 hodinami
Počasí narušilo lodní dopravu v Panamském průplavu, zjistili vědci. Region postihlo rekordní sucho
před 4 hodinami
Rusko tvrdí, že provedlo útok na štáb operačního velení ukrajinských ozbrojených sil
Aktualizováno před 4 hodinami
Zemřel zakladatel a výrazná osobnost ODS Miroslav Macek
před 5 hodinami
Génius Newey končí v Red Bullu. Zamíří k Ferrari?
před 5 hodinami
Žoldáci z Nepálu ve velkém dezertují z ruské armády na Ukrajině
před 5 hodinami
Boj proti Green Dealu i migraci. Hnutí ANO zahájilo předvolební kampaň
před 5 hodinami
Svátek práce se slaví již 135 let. Jak se za tuto dobu proměňovala jeho podoba?
před 6 hodinami
Počasí: Česko zasáhl silný vítr. Meteorologové vydali výstrahu
před 6 hodinami
Češi byli s členstvím v EU nejvíce nespokojení v roce 2016, ukázal průzkum
před 7 hodinami
Ukrajina dá stovky milionů eur na nákup dronů
před 8 hodinami
USA vyzvaly státy se systémy Patriot, aby je poskytly Ukrajině
před 9 hodinami
OSN: Invaze izraelské armády do Rafahu by byla nevýslovnou katastrofou
před 9 hodinami
Polsko nebude chránit Ukrajince, kteří se vyhýbají odvodům do armády
před 10 hodinami
Zemřel slavný americký spisovatel Paul Auster
před 10 hodinami
Policejní těžkooděnci vstoupili do Kolumbijské univerzity, rozehnali demonstranty
Policejní těžkooděnci newyorské policie vstoupili v noci na středu na půdu kampusu Kolumbijské univerzity v New Yorku, aby rozehnali demonstranty, kteří v rámci propalestinského protestu obsadili univerzitní budovu Hamilton Hall. Demonstranti se v budově zabarikádovali a vyvěsili vlajky, informuje agentura Reuters.
Zdroj: Libor Novák