Evropští lídři chtějí na summitu G7 přesvědčit Trumpa k obnovení mírových rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem

Podle informací agentury Bloomberg, která se odvolává na zdroje obeznámené s diskusemi, se Velká Británie, Francie a Německo domnívají, že se dynamika války obrátila ve prospěch Ukrajiny.

To podle těchto tří zemí vytváří příležitost pro nové kolo rozhovorů, které by překonalo návrhy projednávané během loňského Trumpova summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce. Evropské mocnosti usilují o Trumpův souhlas s plánem, který by začal okamžitým příměřím na současné linii fronty a zahrnoval by bezpečnostní záruky pro Ukrajinu zajištěné nadnárodními silami.

Tento návrh byl formálně nastíněn v rámci společného prohlášení lídrů Británie, Francie, Německa a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského po jejich nedělních rozhovorech v Londýně. Podle unijních představitelů by zajištění Trumpovy podpory mohlo zvýšit tlak na Moskvu a otevřít cestu k jednáním, která by mohla začít již příští měsíc.

Iniciativa přichází v době, kdy diplomatické úsilí vedené Spojenými státy stagnuje, neboť Washington přesouvá stále větší pozornost ke konfliktu s Íránem. Uvedené tři evropské státy zároveň vidí v této situaci příležitost, aby Evropa získala vlivnější roli při formování budoucích vyjednávání.

Ruský prezident Vladimir Putin v minulosti požadavky na okamžité příměří odmítal s argumentem, že přerušení bojů by Ukrajině umožnilo přeskupit síly a posílit armádu. Kreml se staví také proti rozmístění evropských jednotek na ukrajinském území v rámci jakýchkoli budoucích bezpečnostních záruk a nadále trvá na tom, aby se Ukrajina vzdala území v Doněcké oblasti, což Kyjev opakovaně odmítá.

Minulý týden navíc Putin kritizoval snahy evropských představitelů o zprostředkování míru s tím, že jsou otevřeně na straně Ukrajiny. Ruský vůdce rovněž odmítl Zelenského návrh na přímé rozhovory, přičemž otevřený dopis ukrajinského prezidenta označil za neslušný a nevhodný pro sjednání osobní schůzky.

V rámci širšího úsilí o vytvoření tlaku na Moskvu v současnosti Velká Británie a Evropská unie připravují další sankční opatření, která by mohla být zavedena v nadcházejících týdnech. Evropští činitelé se chtějí vyvarovat opakování situace z minulé zimy, kdy ruské údery na energetickou infrastrukturu zanechaly miliony Ukrajinců bez dodávek elektřiny a tepla.

Finský prezident Alexander Stubb ve středu v Helsinkách prohlásil, že Ukrajina má v současnosti silnější pozici, než si mnozí pozorovatelé uvědomují, a to jak vojensky, tak politicky a ekonomicky. Podle něj nastal čas, aby Evropa oslovila Putina, k čemuž je však nutný jednotný přístup koordinovaný hlavními evropskými mocnostmi.