Trump poslechl vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Americký prezident v současnosti zvažuje další diplomatické i vojenské kroky v konfliktu, který trvá již téměř pět měsíců. Důležitou roli v dalším vývoji sehrají rozhovory s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, který má v úterý dorazit na návštěvu Bílého domu. Izraelský lídr dlouhodobě patří k ostrým kritikům vyjednávání s Teheránem a na Washington vyvíjí tlak, aby v masivních úderech na íránské cíle pokračoval.

Netanjahu se nachází pod silným domácím politickým tlakem, neboť potřebuje před říjnovými parlamentními volbami ukázat hmatatelné výsledky svých vojenských operací proti Íránu i libanonskému Hnutí Hizballáh. Před odletem do Spojených států svolal jednání svého bezpečnostního kabinetu. Izraelská strana požaduje, aby Washington neústupně trval na ukončení íránského jaderného a balistického programu, zatímco američtí vyjednavači kladou hlavní důraz na zprůchodnění klíčové námořní cesty.

Reakce z Teheránu na sebe nenechala dlouho čekat. Íránské vedení potvrdilo zastavení svých odvetných akcí namířených proti americkým spojencům v regionu. Mluvčí tamní armády Mohammad Akraminija uvedl, že íránská strategie byla od počátku koncipována jako reakce na útoky druhé strany, a jelikož Američané bombardování přerušili, pozastavil Teherán své vojenské operace rovněž. Zároveň však dodal, že Washington nemá jasnou koncepci a trpí únavou při strategickém rozhodování.

K rozhodnutí pozastavit kampaň přispěla varování vysokých představitelů Pentagonu ohledně ztenčujících se zásob munice. Klíčovou roli sehrála zpráva velitele amerických sil v regionu admirála Bradleyho Coopera. Ten prezidenta informoval, že vojenská kampaň dosáhla hranice své účinnosti. Podle něj byl seznam vybraných cílů v Íránu prakticky vyčerpán a bez přechodu k rozsáhlým pozemním či komplexním operacím nemá pokračování izolovaného bombardování velký smysl.

Znepokojení nad tenčícími se zásobami obranných střel Patriot i útočných střel splochou dráhou letu Tomahawk vyjádřil při pátečním jednání v Oválné pracovně také předseda sboru náčelníků štábů Dan Caine. Spolu s ním varoval před riziky dalšího vyostření konfliktu i viceprezident JD Vance, který se dlouhodobě staví proti americkým vojenským zásahům na Blízkém východě. Donald Trump následně nařídil odložit plánované vlny úderů.

I přes dočasné příměří si americká administrativa ponechává otevřené všechny možnosti. Velvyslanec USA při OSN Mike Waltz odmítl tvrzení, že by Bílý dům další útoky zcela vyloučil, a zdůraznil, že vojenská varianta zůstává na stole. Sám Donald Trump potvrdil, že s Íránci probíhají přímá jednání, přičemž americké síly zůstávají v plné pohotovosti pro případ, že by rozhovory selhaly.

Současný klid zbraní přišel po téměř dvou týdnech intenzivního bombardování, které nasledovalo po zhroucení předchozího dojednaného příměří. Washington přistoupil k úderům poté, co obvinil Írán z útoků na americké jednotky a ze zablokování Hormuzského průlivu. Tato námořní tepna je zcela zásadní pro globální ekonomiku, neboť skrz ni proudí přibližně pětina světové spotřeby ropy a zemního plynu.

V současnosti probíhají intenzivní zákulisní rozhovory za účasti vysokých diplomatů z Íránu a Ománu. Hlavním tématem vyjednávání je znovutevření strategického průlivu pro nákladní dopravu a odvrácení totální války. Teherán si však pro uvolnění plavby klade podmínky v podobě finančních kompenzací a kontroly nad tím, které lodě budou moci vodní cestou proplouvat.

Izraelský premiér odlétá do Washingtonu v době, kdy se výrazně vyostřila situace na Západním břehu Jordánu. Izraelská armáda tam zahájila rozsáhlou bezpečnostní operaci v reakci na tragické střety u jedné z palestinských vesnic, které si po vstupu ozbrojených osadníků vyžádaly životy čtyř Palestinců a dvou Izraelců. Tento incident dále zvyšuje napětí před nadcházejícími diplomatičtími schůzkami v USA.

Diplomatické úsilí se rozbíhá také v Evropě. Spojené státy a Velká Británie pod vedením nového premiéra Andyho Burnhama dojednávají uspořádání vrcholného jednání v Londýně. Cílem je vytvoření mezinárodní koalice, která by zajistila bezpečnost námořní dopravy v Hormuzském průlivu a pomohla s odminováním těchto vod. Pro novou britskou vládu jde o první velkou zatěžkávací zkoušku, přičemž Londýn dosud odmítá povolit Američanům využívat britské základny k přímým útočným operacím proti Íránu.