Polsko spustí unikátní program. Statisícům lidí poskytne kurzy přežití

Program reaguje na krizové scénáře z polských zpráv, které v budoucnu kalkulují například s ochromením komunikace kvůli kybernetickým útokům, zablokováním silnic uprchlíky či masivním nasazením dronů při útoku z Kaliningradské oblasti a Běloruska. Do výcviku se mohou zapojit lidé bez horního věkového omezení, od dospívajících až po seniory, přičemž cílem je vyškolit do konce roku 2026 až 400 000 občanů.

Podle bezpečnostních expertů a armádních představitelů se nejedná o přímý výcvik vojenských záloh, ale o projekty seznamující veřejnost s armádou a dalšími bezpečnostními složkami, což může pomoci i při náboru nových personalistů do uniformovaných či zpravodajských služeb.

Polsko od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 zvýšilo své vojenské výdaje na 5 procent hrubého domácího produktu a nakoupilo tanky, systémy protivzdušné obrany, stíhačky F-35 a další techniku. Cílem země je vybudovat do roku 2039 armádu o síle 300 000 vojáků, což by z ní udělalo největší ozbrojenou sílu v evropském personálním rámci NATO po Spojených státech a Turecku. Civilní výcvik je vnímán jako součást budování celospolečenské odolnosti, kde i správné rozhodnutí jediného proškoleného občana v době krize znamená úspěch.

Vzhledem k rychlému vývoji moderního válčení směrem k umělé inteligenci a autonomním systémům je pro civilisty klíčové pochopit, že destrukce zasáhne i nemilitární sféru. Kurz se proto zaměřuje na schopnost přežít v městském i venkovském prostředí, organizovat se v krizových situacích, zvládnout bombardování nebo čelit výpadkům v dodávkách vody, potravin, tepla a elektřiny.

Podpora společenské odolnosti a důvěry v demokratické instituce navíc zásadně snižuje účinnost nepřátelských dezinformací a psychologických operací. Víra ve vlastní schopnost odolat konfliktu udržuje vůli bojovat, k čemuž přispívá vědomí, že k obraně vlasti může přispět každý občan.

Program má však i své kritiky, kteří upozorňují na přetížení armádních důstojníků pověřených vedením těchto kurzů. Polské operační síly totiž zároveň čelí obrovskému tlaku při ochraně polského území před bezprecedentním množstvím sabotáží organizovaných Moskvou, zajišťování železničních tratí, hlídání polsko-běloruské hranice nebo likvidaci následků povodní.

Podle některých odborníků by proto tyto asistenční úkoly měly převzít spíše složky podřízené ministerstvu vnitra, jako je policie nebo pohraniční stráž. Přestože vojenští experti hodnotí přímý dopad kurzů na zvýšení celkové národní obrany jako minimální, vnímají je jako důležitý akt odporu a nezbytnou reakci na to, že potenciální protivník neustále objevuje nové domény včetně kybernetického, elektromagnetického či vesmírného prostoru.