Drony změnily válku k nepoznání. Na obzoru je ale další technická revoluce

Drony a umělá inteligence už jednou přetvořily moderní bojiště a chystají se to udělat znovu. Nejpatrnější je to na Ukrajině. Kyjev, i když čelil silnější armádě, rychle prokázal, že drony – vzdušné, pozemní i námořní – mohou odvrátit rychlé ruské vítězství. Drony jsou levnější, snadněji se vyrábějí a v některých případech jsou účinnější než vozidla s posádkou, přičemž minimalizují riziko ztráty operátora.

Masové rozšíření dronů, podobně jako tomu bylo u útočné pušky Kalašnikov v minulém století, se stalo asymetrickou zbraní pro síly čelící přesile, jako je například Hamas v Gaze, povstalci proti juntě v Myanmaru nebo armády chudších zemí, včetně mnoha afrických států. Nicméně i velmoci začaly drony dohánět. Podle jedné zpráv navíc drogové kartely inovují a přizpůsobují drony pro budoucí války. Patrick Shepherd, bývalý důstojník americké armády, přirovnal nástup levných vzdušných dronů k objevu střelného prachu, co se týče změn ve válčení.

Drony nejsou novým vynálezem. Británie a Spojené státy s nimi experimentovaly již během první světové války. Předpokládá se, že termín "drone" (včela) pochází z britského bezpilotního letounu z meziválečného období, De Havilland DH82B Queen Bee. Během vietnamské války v 60. a 70. letech minulého století začala americká armáda drony používat k průzkumu, přepravě munice nebo jako klamné cíle. Masové využití dronů ze strany USA nastalo během operace Pouštní bouře v roce 1991. Tehdy byla poprvé bojově nasazena střela s plochou dráhou letu Tomahawk, která je také bezpilotním letounem. V tomtéž roce se skupina iráckých vojáků vzdala americkému námořnímu průzkumnému dronu.

V americké "válce proti teroru" se klíčovými aktivy staly větší drony jako Predator a Reaper. Přesto se do popředí moderního válčení dostaly drony až relativně nedávno. Zásadním zlomem se stal konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem v Náhorním Karabachu v roce 2020. Ázerbájdžánské síly tehdy přeměnily zemědělská dvouplošná letadla na klamné cíle. Jakmile arménská protivzdušná obrana odhalila svou pozici ve snaze tyto cíle zničit, byly eliminovány drony a dělostřelectvem, což Baku nakonec zajistilo kontrolu nad vzduchem.

Ukrajinské drony si zaslouží velký díl uznání za to, že ruské síly nejsou schopné vyhlásit vítězství v boji, který trvá už přes tři roky. Drony ničí ruské tanky a potápějí lodě Černomořské flotily. Dokázaly také ničit strategické bombardéry na zemi a lovit jednotlivé vojáky. Příkladem je zraněný ukrajinský voják, který se z fronty odvezl na elektrickém kole, které mu shodil dron.

Zatímco na začátku války se obě strany spoléhaly na stávající drony ze zahraniční výroby, nyní budují vlastní technologie. Rusko například vyrábí tisíce útočných dronů Shahed, které dříve kupovalo z Íránu. Drony Bayraktar z Turecka pomohly Ukrajině odrazit ruské postupy. Britské ministerstvo obrany, které s Kyjevem podepsalo průlomovou dohodu o vývoji dronů, tvrdí, že "Ukrajina je světovým lídrem v designu a provedení dronů".

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se stal jakýmsi nejlepším světovým prodejcem dronů. Cestuje do hlavních měst členských států NATO, kde výměnou za pomoc v boji nabízí nejnovější, rychle se vyvíjející technologie. I Donald Trump nedávno prohlásil, že Ukrajinci "vyrábějí velmi dobré drony". Podle Kateryny Bondar z Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) by Ukrajina bez schopnosti adaptovat komerčně dostupné technologie na svou armádu válku už prohrála. Bondar odhaduje, že Ukrajina vyrobila loni asi 2 miliony dronů, v roce 2023 to bylo 800 000, a příští rok by mohlo jít o 5 milionů.

Válka je od nepaměti živnou půdou pro vynálezy a na Ukrajině tomu není jinak, inovace jsou neustálé. Poté, co Rusko dokázalo rušit signály dřívějších rádiem řízených modelů, Ukrajina vyvinula drony ovládané optickými kabely, které fungují na vzdálenost až 50 kilometrů. Změny nevyžadují měsíce vývoje v laboratořích. Drony procházejí "rychlými iteračními cykly přímo na frontě". Dílny jsou blízko frontových linií, někdy jsou dokonce mobilní. Velitelé tak mohou dávat zpětnou vazbu vývojářům. Britské ministerstvo obrany uvedlo, že technologie dronů se vyvíjí průměrně každých šest týdnů. Shepherd řekl CNN, že viděl drony přejít od náčrtu na papíře k nasazení na ukrajinském bojišti za jediný měsíc.

Rusko v reakci na to zahájilo masivní program vlastní výroby dronů. Analytici CSIS odhadují, že Moskva nyní ročně vyrobí 4 miliony dronů a očekává se nárůst. Ruské optické drony odolné proti rušení se vyrovnají těm ukrajinským a Rusko jich zřejmě vyrábí ve větším počtu. Ruská tajná dronová jednotka Rubicon Center for Advanced Unmanned Technologies je považována za velkou výzvu pro ukrajinské operátory.

Kromě vzdušných dronů (UAV) vyvinula Ukrajina i vysoce účinné námořní drony (USV) a pozemní drony. Ukrajinské námořní drony potopily ruské válečné lodě a sestřelily letadla. Nedávno Ukrajina vypustila menší bombardovací drony z USV, které v podstatě fungovalo jako malá bezpilotní letadlová loď, a zničila ruské radary na Krymu. Tyto USV dokázaly zrušit dříve drtivou ruskou převahu v Černém moři. Ukrajinská tajná služba SBU představila novou generaci námořních bezpilotních dronů s názvem "Sea Baby".

Drony mění bojiště a poskytují smrtící palebnou sílu i armádám, které byly dříve kvůli nedostatku financí nebo technologií bezmocné. Příkladem jsou země Afriky, kde už 36 z 54 států získalo drony. Akvizice prudce vzrostly od roku 2020. Drony nepoužívají pouze africké vlády, ale i nestátní aktéři v devíti afrických zemích.

V Asii povstalci v Myanmaru v roce 2023 efektivně nahradili dělostřelectvo komerčně zakoupenými drony. Ty bombardovaly předsunuté základny vojenského režimu a přinutily armádu stáhnout se a přenechat kontrolu nad většinou pohraničního území povstalcům.

Jak se drony stávají chytřejšími díky umělé inteligenci, brzy by mohly přerůst svůj název. AI jim nyní poskytuje palubní schopnost identifikovat cíle, hledat jejich slabá místa a bleskově provádět útok. Společnost Auterion, která se zabývá obranným softwarem, nedávno podepsala smlouvu s americkým ministerstvem obrany na dodávku 33 000 sad AI-řízených dronů pro Ukrajinu.

Zakladatel Auterion, Lorenz Meier, řekl CNN, že lidé navádějí drony do vzdálenosti asi kilometru od cíle a pak převezme řízení AI. Drony poté samy sledují a manévrují k útoku, zatímco odolávají nepřátelskému rušení. Meier nicméně zdůraznil, že obavy z robotů rozhodujících o zabíjení jsou přehnané. Očekává, že drony budou spíše lepší formou dělostřelectva – stejně smrtící, ale za zlomek nákladů.

Meier uvedl, že jeho ukrajinští partneři mu řekli, že použití dronů pro průzkum a zaměřování dělostřelecké palby snížilo potřebné množství munice na zničení konkrétního cíle z 60 na 6 granátů. Navíc jednotlivé dělostřelecké granáty stojí 2 000 až 4 000 dolarů, zatímco jeden dron může stát 1 500 dolarů nebo méně.

Spektrum dronů se rozšiřuje. Sahá od modelů velikosti hmyzu až po ty velikosti zaoceánských lodí. Čínská státní televize CCTV nedávno ukázala vojenské studenty zkoumající drony velikosti komárů. Tyto stroje, které jsou jen o něco větší než špička prstu, vyvinutá Národní univerzitou obranné technologie, mají sloužit k průzkumu. Američtí a norští vědci vyvíjejí takzvané nanodrony. Příkladem je RoboBee z Harvardovy univerzity. Je jen poloviční velikosti kancelářské sponky a váží méně než desetina gramu. Využívá "umělé svaly", které se smršťují při přivedení napětí.

Norský Black Hornet je o něco větší. Má velikost holuba, vypadá jako hračka a dokáže poskytnout průzkum na vzdálenost tří kilometrů. Je už součástí arzenálu 45 armád. Novou velkou kapitolou by mohla být bio-robotika. Německá společnost SWARM Biotactics navrhuje "živé, inteligentní" systémy. Konkrétně kyborgové "švábi" vybavené batohem pro řízení, snímání a bezpečnou komunikaci.

Na větším konci spektra americká vládní agentura DARPA v srpnu pojmenovala USX-1 Defiant, autonomní bezpilotní hladinové plavidlo. Loď o délce 55 metrů a hmotnosti 240 tun je navržena tak, aby na palubě nikdy nebyl člověk. Vzhledem k absenci požadavků na zajištění přežití lidské posádky mohou být plavidla třídy Defiant vyráběna rychleji a ve větším měřítku.

Drony budou mít vojenskou roli i pod hladinou. Čína ukázala na své vojenské přehlídce v září bezpilotní podmořské prostředky (XLUUV) ve tvaru torpéd, ale obrovské. Jsou dlouhé přes 20 metrů. Podle odborníka na ponorky H. I. Suttona jde o jednu z pěti XLUUV ve flotile čínských podmořských dronů, která je prý největší na světě. Západní armády mají také nové podmořské drony. Příkladem je Ghost Shark, vyvinutý Australskou armádou. Vypadá jako velký přepravní kontejner. Austrálie podepsala smlouvu za $1,1 miliardy na celou flotilu těchto dronů.

Singapur v říjnu spustil svou první "mateřskou loď" pro drony, oficiálně nazvanou Multi-role Combat Vessel. Trup lodě, která je velikostí srovnatelná s velkou fregatou, má sloužit jako platforma pro bezpilotní vzdušné, hladinové a podvodní systémy k vedení námořních operací.

Společnosti jako Anduril a Auterion, podobné startupům ze Silicon Valley, tvoří novou generaci dodavatelů obranných technologií, kteří drasticky mění toto odvětví. Anduril se snaží řídit celý vývoj zbraňového systému – hardware i technologii. Její zakladatel Palmer Luckey tvrdí, že staví obranné systémy jinak, a to tak, že nečeká, až mu vláda řekne, co chce, ale prodává systémy navržené Andurilem, které odpovídají vládním potřebám.

Luckey uvádí, že to umožňuje najít nejefektivnější výrobní procesy a cenově nejvýhodnější zdroje. Tím se snižují náklady pro daňové poplatníky a zkracuje doba vývoje. Anduril buduje obrovskou továrnu Arsenal-1 u Columbusu v Ohiu.

Auterion, sídlící ve Virginii, s pobočkami v Německu a Švýcarsku, prosazuje jiný model. Tvrdí, že může svůj software umístit do již existujících komerčních dronů. Tím je promění v drony schopné útočit v roji a další systémy. Meier vidí svou společnost jako jakýsi Microsoft, zatímco Anduril je Apple.

Tyto společnosti vnášejí do vývoje zbraní novou rychlost. Dříve se spoléhalo na několik velkých společností s obrovskými zakázkami, které garantovaly velké zisky bez ohledu na výsledky. V moderním zbrojním průmyslu se objevují i další nová jména. Americká firma Kratos vyvíjí bezpilotní letouny. General Atomics soutěží s Andurilem o drony "věrný křídelník" pro USA. Tyto drony mohou létat po boku stíhacích letounů.

Zatímco Anduril, Auterion a SWARM Biotactics jsou lídry v západní inovaci dronů, Čína je silným kandidátem na prvenství v tomto oboru. "Čína dominuje v levném komerčním dronovém průmyslu, což ji staví do dobré pozice" k tomu, aby dominovala i ve vojenském sektoru, řekl William Freer z Rady pro geostrategii ve Spojeném království. Dodal, že Čína experimentuje s drony dlouhého doletu a vyvíjí novou "mateřskou loď pro drony" pro své námořnictvo.

Kde Čína získává navrch, jsou protidronové obranné systémy. Zaznamenala totiž úspěch levných dronů proti tradičně drahé protivzdušné obraně ve válce na Ukrajině. V důsledku toho masivně investuje do protidronových systémů. "Čínský trh nyní nabízí více než 3 000 výrobců protidronového vybavení," uvedli analytici Tye Graham a Peter Singer.

Některé systémy jsou ohromující. Příkladem je vysoce výkonná mikrovlnná zbraň (HPM3000) představená na letecké show Airshow China. Systém údajně dodává rychlé elektromagnetické impulzy po celé oblasti, které dokážou "usmažit" elektroniku dronů v okruhu 3 000 metrů.

Zatímco Čína zbrojí, Spojené státy zaostávají. Zpráva think-tanku Heritage Foundation z června uvádí, že vývoj dronové technologie u protivníků v současné době předhání USA a také americká protidronová opatření. Podle bývalého předsedy Sboru náčelníků štábů, generála ve výslužbě Marka Milleyho, jsou budoucí války "ovládány stále více autonomními zbraňovými systémy a výkonnými algoritmy". Milley napsal, že na tuto budoucnost Spojené státy nejsou připraveny.

Trumpova administrativa v červnu vydala výkonné nařízení "Uvolnění americké nadvlády v oblasti dronů". Ministr obrany Pete Hegseth následně slíbil odstranit byrokracii, aby se nejnovější technologie dronů dostala do rukou amerických vojáků. Ministr americké armády Daniel Driscoll řekl agentuře Reuters, že armáda si klade za cíl koupit v příštích dvou až třech letech nejméně milion dronů, což je oproti dnešním zhruba 50 000 ročně obrovský nárůst. Místo partnerství s velkými obrannými společnostmi chce armáda spolupracovat s firmami, které vyrábějí drony i pro komerční využití.

Nicméně někteří naléhají na zdrženlivost a varují před přílišným nadšením pro drony a AI. Končící britský náčelník štábu Adm. Sir Tony Radakin prohlásil: "Obávám se, že se staneme až moc 'drone-tastickými'." Stroje samy o sobě konflikty nevyhrají. Uživatelé musí přizpůsobovat taktiku a obranné plány rychle se vyvíjejícím technologiím. A drony nemohou okupovat území. "Stále budeme potřebovat ponorky, letadla a obrněná vozidla vedle našich masivních řad dronů," řekl Radakin.

Drony navíc vedou spíše "mikro-střety" – malé, ohraničené akce, často jeden dron proti jednomu cíli. Takové akce nevytvářejí strategický tlak na politiky k ukončení válek, jaký vytváří ztráta nebo získání území. I když drony nemohou ovládat území, mohou dát slabšímu hráči schopnost prodloužit bitvu nebo vytvořit patovou situaci. Současné války na Ukrajině a v Myanmaru jsou toho jasným příkladem.