S vánočními svátky se pojí jedna rozsahem malá, ale ve svých důsledcích velmi významná bitva, a to nejen pro samotný průběh americké války za nezávislost v rámci které se odehrála. Jedná se o bitvu u Trentonu 26. prosince 1776. Americká válka za nezávislost (1775–1783) představovala rozhodující střet mezi britskou korunou a třinácti americkými koloniemi, které usilovaly o svobodu a samostatnost.
Tyto události byly vyvrcholením dlouhotrvajícího napětí mezi britskými koloniemi v Severní Americe a metropolí v Londýně. Příčiny revoluce lze nalézt v ekonomických, politických a ideologických faktorech, včetně zdanění bez zastoupení – nové daně nebyly s kolonisty řádně projednány, z pohledu kolonistů šlo o porušování jejich výsad a práv. Svou roli sehrál i vliv osvícenských myšlenek.
První kontinentální kongres v roce 1774 symbolizoval jednotu kolonií a odpor proti britským opatřením. Cesta k nezávislosti byla plná rozkolů a konfliktů. Ne všichni v koloniích byli jednoznačně přesvědčení, že samostatnost je tou nejlepší cestou a vyčkávali co přinese buducnost. Několik procent lidí také zůstalo věrných britskému panovníkovi a později USA opustili. Do jisté míry tak šlo i o válku občanskou.
Finální eskalace konfliktu nastala v dubnu 1775 v bitvě o Lexington a Concord, kdy kolonisté poprvé oficiálně bojovali proti britským vojskům. 4. července 1776 pak byla přijata Deklarace nezávislosti, která formálně vyhlásila oddělení kolonií od britského impéria
Z počátku přitom nebylo vůbec jisté, jak válka dopadne. Britové zkoncentrovali velké síly k tomu, aby americkým snahám o nezávislost zabránili. Šlo o největší sílu, kterou dokázali shromáždit v celém 18. století. Pro národní a vlastenecké cítění Američanů šlo o dobu naděje i zoufalství, která zrodila hrdiny, jejich první politické vůdce a položila základy Spojených států amerických a jejich politického systému.
Jedním z důležitých okamžiků této války byla právě bitva u Trentonu, která nejenže vdechla novou energii do řad povstalců, ale také upevnila pozici George Washingtona jako neotřesitelného vůdce a vojenského velitele. Rok 1776 byl přitom pro americké povstalce velmi obtížný. Po sérii porážek v New Yorku, kde se vylodila ohromná britská armáda, se Kontinentální armáda pod velením George Washingtona stáhla přes řeku Delaware do Pensylvánie.
Armáda byla demoralizovaná, vyčerpaná a čelila kritickému nedostatku zásob. Přesto Washington věděl, že je nutné zasáhnout – nejen kvůli vojenské strategii, ale také kvůli obnovení důvěry mezi kolonisty, jejichž podpora válce upadala. Rizika byla také značná. Neúspěch mohl znamenat konec povstalecké armády i celé revoluce. Na druhé straně britská armáda a její spojenci, němečtí žoldnéři z Hesensko-Kasselska, kontrolovali strategicky důležité město Trenton v dnešním státě New Jersey. Hesenci byli známí svou disciplínou a bojovou zdatností, ale během vánočních svátků se cítili bezpečně, což vedlo k jistému podcenění hrozby.
V noci z 25. na 26. prosince 1776 se Washington rozhodl provést odvážný tah. Se svými muži překročil zamrzlou a neklidnou řeku Delaware, aby provedl překvapivý útok na Trenton. Tento slavný okamžik vyobrazuje hned několik známých obrazů a malířských pláten, kde Washington překračuje řeku Delaware a stojící na přídi člunu se dívá na druhý břeh, kde se má rozhodnout o tom, zda jeho strategie byla správná či nikoliv. Zároveň měla tato několika malíři zpodobněná vojevůdcovská póza povzbudit jeho vojáky.
Překročení řeky za extrémních podmínek bylo samo o sobě heroickým výkonem. Ledové kry, prudký proud a mrazivé počasí zpomalovaly postup a ohrožovaly úspěch celé operace. Dva americké oddíly dokonce nebyly schopny řeku překročit, takže Washington měl při útoku pod svým velením pouze 2 400 mužů, což bylo o mnohem méně, než bylo plánováno.
Armáda po překročení řeky pochodovala 15 km na jih. Když Washingtonova armáda dorazila k Trentonu, jeho jednotky zahájily útok za úsvitu 26. prosince. Hesenští vojáci snížili ostražitost v domnění, že jsou před americkou armádou v bezpečí, a neměli postaveny ani žádné hlídky. Po nečekaném útoku, překvapení a naprosto nepřipraveni, byli rychle poraženi a obklíčeni. Ironií osudu zůstává jedna dochovaná verze událostí, že velitel Hesenců plukovník Johann Gottlieb Rall předtím odmítl britského špeha, který se dozvěděl o plánovaném americkém útoku. Údajně to mělo být proto, že byl uprostřed karetní hry a nevěřil, že by se Američané odvážili pokusit jeho muže přepadnout. Špión se spokojil s předáním vzkazu, ale Rall ho ignoroval.
Intenzivní boj trval jen krátce – přibližně 90 minut. Výsledkem bylo rozhodné vítězství Kontinentální armády a Američanů: 22 Hesenců včetně jejich velitele Ralla padlo, zhruba 900 z nich bylo zajato, zatímco ztráty na americké straně byly minimální. Mělo se jednat o pouhé dva vojáky, kteří zemřeli v důsledku zranění.
Bitva u Trentonu ukázala nejen Washingtonovu velitelskou schopnost, ale také jeho odhodlání a odvahu zvolit překvapivé řešení. Mnozí jeho současníci by se v té chvíli uchýlili k defenzivě, ale Washington pochopil, že pouze ofenzivní akcí může zvrátit nepříznivý průběh války. Jeho rozhodnutí riskovat a vsadit vše na jednu kartu bylo odvážné a dokázalo inspirovat jak jeho vojáky, tak celý národ.
Bitva u Trentonu tak byla nejen vojenským triumfem, ale také důkazem neochvějného vedení George Washingtona. V době, kdy mnozí pochybovali o jeho schopnostech, dokázal využít jak svou odvahu, tak strategické cítění. Washington, muž známý svou stoickou povahou, zůstával pevný i v největších krizích. Jeho schopnost inspirovat a vést vojáky bez ohledu na těžké okolnosti byla klíčovým faktorem nejen u Trentonu, ale v celé válce za nezávislost. Po bitvě u Trentonu se jeho pověst v očích vojáků i obyčejných kolonistů výrazně upevnila.
Jedním z nejzajímavějších aspektů bitvy u Trentonu je zmíněná účast německých žoldnéřů z Hesensko-Kasselska na britské straně. Hesenci byli najati britskou vládou, aby podpořili její vojenské operace v Americe. Tato praxe najímání cizích vojáků byla běžná, ale jejich přítomnost na bojišti přidávala konfliktu nový rozměr. Hesenci byli známí svou tuhou disciplínou, ale v Trentonu byli zastihnuti i kvůli pochybení jejich velitele nepřipravení, což vedlo k jejich rychlé porážce.
Vítězství u Trentonu mělo obrovský dopad. Strategicky posílilo morálku americké armády a kolonistů, kteří po dlouhé době zažili vítězný okamžik. Washingtonův odvážný tah navíc přiměl mnoho vojáků prodloužit své smlouvy a přilákal nové rekruty do armády. Z politického hlediska bitva ukázala, že Kontinentální armáda je schopná porazit britské síly, a to i za zdánlivě nepříznivých podmínek. Tento úspěch také posílil důvěru zahraničních spojenců, jako byla Francie, která později poskytla klíčovou pomoc.
Bitva u Trentonu nebyla jen vojenským střetem, ale i symbolem naděje a odvahy v temných časech. Ukázala, že i malá, odhodlaná armáda může zvítězit nad silnějším protivníkem, pokud má schopného vůdce a pevnou víru ve svůj cíl. Pro George Washingtona i pro celou Ameriku zůstává tento okamžik jedním z nejdůležitějších milníků na cestě ke svobodě. Dopady americké revoluce a války za nezávislost byly značné. Vznikla nová republikánská forma vlády a vytvoření USA, které se staly první moderní demokracií. Revoluce také ovlivnila další revoluční hnutí po celém světě.
Související
Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO
Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války
komentář , bitva u Trentonu (26.12.1776) , historie , USA (Spojené státy americké) , válka , George Washington (prezident USA)
Aktuálně se děje
před 34 minutami
Děti se v úterý vrátí do lavic. Přehled termínů volna v novém školním roce
před 1 hodinou
Macková končí jako hlavní hygienička, potvrdilo ministerstvo
před 2 hodinami
Pavel poslal kondolenci do Norska. Krále Haralda měl za mimořádnou osobnost
před 3 hodinami
Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě
před 4 hodinami
Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA
před 4 hodinami
Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině
před 5 hodinami
Umělá inteligence může zničit celý globální finanční systém, varuje guvernér centrální banky
před 6 hodinami
Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu
před 6 hodinami
Vrchní soud potvrdil podmínku a peněžitý trest pro Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo
před 7 hodinami
Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii
před 8 hodinami
Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským
před 9 hodinami
USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku
před 9 hodinami
Google v mapách přejmenoval Ontarijské jezero na Americké jezero. Nový název uvidí jen v USA
před 10 hodinami
Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá
před 12 hodinami
Počasí: Nový týden začne přeháňkami, mohou se objevit i bouřky
včera
Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině
včera
Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí
včera
Hrdina povodní v Nepálu: Ředitel zachránil život 900 studentů
včera
U pobřeží Kypru se převrátila loď s 267 lidmi na palubě, počet mrtvých narůstá
včera
Babiš rovná vztahy s Hradem. Obnoví schůzky s Pavlem
Po dlouhých měsících napětí a vyostřených sporů mezi vládou a Pražským hradem se prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš dohodli na obnovení společných schůzek. První osobní jednání obou představitelů se uskutečnilo na Úřadu vlády po zasedání Bezpečnostní rady státu. Obě strany se shodly na tom, že vzájemná komunikace je nezbytná, a to především v oblasti zahraniční politiky. Návrat k jednacímu stolu má představovat začátek pozitivní změny ve vzájemných vztazích.
Zdroj: Libor Novák