KOMENTÁŘ | Vánoční výročí bitvy u Trentonu. Tady se psaly dějiny vzniku moderních USA

S vánočními svátky se pojí jedna rozsahem malá, ale ve svých důsledcích velmi významná bitva, a to nejen pro samotný průběh americké války za nezávislost v rámci které se odehrála. Jedná se o bitvu u Trentonu 26. prosince 1776. Americká válka za nezávislost (1775–1783) představovala rozhodující střet mezi britskou korunou a třinácti americkými koloniemi, které usilovaly o svobodu a samostatnost. 

Tyto události byly vyvrcholením dlouhotrvajícího napětí mezi britskými koloniemi v Severní Americe a metropolí v Londýně. Příčiny revoluce lze nalézt v ekonomických, politických a ideologických faktorech, včetně zdanění bez zastoupení – nové daně nebyly s kolonisty řádně projednány, z pohledu kolonistů šlo o porušování jejich výsad a práv. Svou roli sehrál i vliv osvícenských myšlenek. 

První kontinentální kongres v roce 1774 symbolizoval jednotu kolonií a odpor proti britským opatřením. Cesta k nezávislosti byla plná rozkolů a konfliktů. Ne všichni v koloniích byli jednoznačně přesvědčení, že samostatnost je tou nejlepší cestou a vyčkávali co přinese buducnost. Několik procent lidí také zůstalo věrných britskému panovníkovi a později USA opustili. Do jisté míry tak šlo i o válku občanskou. 

Finální eskalace konfliktu nastala v dubnu 1775 v bitvě o Lexington a Concord, kdy kolonisté poprvé oficiálně bojovali proti britským vojskům. 4. července 1776 pak byla přijata Deklarace nezávislosti, která formálně vyhlásila oddělení kolonií od britského impéria

Z počátku přitom nebylo vůbec jisté, jak válka dopadne. Britové zkoncentrovali velké síly k tomu, aby americkým snahám o nezávislost zabránili. Šlo o největší sílu, kterou dokázali shromáždit v celém 18. století. Pro národní a vlastenecké cítění Američanů šlo o dobu naděje i zoufalství, která zrodila hrdiny, jejich první politické vůdce a položila základy Spojených států amerických a jejich politického systému. 

Jedním z důležitých okamžiků této války byla právě bitva u Trentonu, která nejenže vdechla novou energii do řad povstalců, ale také upevnila pozici George Washingtona jako neotřesitelného vůdce a vojenského velitele. Rok 1776 byl přitom pro americké povstalce velmi obtížný. Po sérii porážek v New Yorku, kde se vylodila ohromná britská armáda, se Kontinentální armáda pod velením George Washingtona stáhla přes řeku Delaware do Pensylvánie. 

Armáda byla demoralizovaná, vyčerpaná a čelila kritickému nedostatku zásob. Přesto Washington věděl, že je nutné zasáhnout – nejen kvůli vojenské strategii, ale také kvůli obnovení důvěry mezi kolonisty, jejichž podpora válce upadala. Rizika byla také značná. Neúspěch mohl znamenat konec povstalecké armády i celé revoluce. Na druhé straně britská armáda a její spojenci, němečtí žoldnéři z Hesensko-Kasselska, kontrolovali strategicky důležité město Trenton v dnešním státě New Jersey. Hesenci byli známí svou disciplínou a bojovou zdatností, ale během vánočních svátků se cítili bezpečně, což vedlo k jistému podcenění hrozby.

V noci z 25. na 26. prosince 1776 se Washington rozhodl provést odvážný tah. Se svými muži překročil zamrzlou a neklidnou řeku Delaware, aby provedl překvapivý útok na Trenton. Tento slavný okamžik vyobrazuje hned několik známých obrazů a malířských pláten, kde Washington překračuje řeku Delaware a stojící na přídi člunu se dívá na druhý břeh, kde se má rozhodnout o tom, zda jeho strategie byla správná či nikoliv. Zároveň měla tato několika malíři zpodobněná vojevůdcovská póza povzbudit jeho vojáky. 

Překročení řeky za extrémních podmínek bylo samo o sobě heroickým výkonem. Ledové kry, prudký proud a mrazivé počasí zpomalovaly postup a ohrožovaly úspěch celé operace. Dva americké oddíly dokonce nebyly schopny řeku překročit, takže Washington měl při útoku pod svým velením pouze 2 400 mužů, což bylo o mnohem méně, než bylo plánováno. 

Armáda po překročení řeky pochodovala 15 km na jih. Když Washingtonova armáda dorazila k Trentonu, jeho jednotky zahájily útok za úsvitu 26. prosince. Hesenští vojáci snížili ostražitost v domnění, že jsou před americkou armádou v bezpečí, a neměli postaveny ani žádné hlídky. Po nečekaném útoku, překvapení a naprosto nepřipraveni, byli rychle poraženi a obklíčeni. Ironií osudu zůstává jedna dochovaná verze událostí, že velitel Hesenců plukovník Johann Gottlieb Rall předtím odmítl britského špeha, který se dozvěděl o plánovaném americkém útoku. Údajně to mělo být proto, že byl uprostřed karetní hry a nevěřil, že by se Američané odvážili pokusit jeho muže přepadnout. Špión se spokojil s předáním vzkazu, ale Rall ho ignoroval.

Intenzivní boj trval jen krátce – přibližně 90 minut. Výsledkem bylo rozhodné vítězství Kontinentální armády a Američanů: 22 Hesenců včetně jejich velitele Ralla padlo, zhruba 900 z nich bylo zajato, zatímco ztráty na americké straně byly minimální. Mělo se jednat o pouhé dva vojáky, kteří zemřeli v důsledku zranění. 

Bitva u Trentonu ukázala nejen Washingtonovu velitelskou schopnost, ale také jeho odhodlání a odvahu zvolit překvapivé řešení. Mnozí jeho současníci by se v té chvíli uchýlili k defenzivě, ale Washington pochopil, že pouze ofenzivní akcí může zvrátit nepříznivý průběh války. Jeho rozhodnutí riskovat a vsadit vše na jednu kartu bylo odvážné a dokázalo inspirovat jak jeho vojáky, tak celý národ.

Bitva u Trentonu tak byla nejen vojenským triumfem, ale také důkazem neochvějného vedení George Washingtona. V době, kdy mnozí pochybovali o jeho schopnostech, dokázal využít jak svou odvahu, tak strategické cítění. Washington, muž známý svou stoickou povahou, zůstával pevný i v největších krizích. Jeho schopnost inspirovat a vést vojáky bez ohledu na těžké okolnosti byla klíčovým faktorem nejen u Trentonu, ale v celé válce za nezávislost. Po bitvě u Trentonu se jeho pověst v očích vojáků i obyčejných kolonistů výrazně upevnila. 

Jedním z nejzajímavějších aspektů bitvy u Trentonu je zmíněná účast německých žoldnéřů z Hesensko-Kasselska na britské straně. Hesenci byli najati britskou vládou, aby podpořili její vojenské operace v Americe. Tato praxe najímání cizích vojáků byla běžná, ale jejich přítomnost na bojišti přidávala konfliktu nový rozměr. Hesenci byli známí svou tuhou disciplínou, ale v Trentonu byli zastihnuti i kvůli pochybení jejich velitele nepřipravení, což vedlo k jejich rychlé porážce.

Vítězství u Trentonu mělo obrovský dopad. Strategicky posílilo morálku americké armády a kolonistů, kteří po dlouhé době zažili vítězný okamžik. Washingtonův odvážný tah navíc přiměl mnoho vojáků prodloužit své smlouvy a přilákal nové rekruty do armády. Z politického hlediska bitva ukázala, že Kontinentální armáda je schopná porazit britské síly, a to i za zdánlivě nepříznivých podmínek. Tento úspěch také posílil důvěru zahraničních spojenců, jako byla Francie, která později poskytla klíčovou pomoc. 

Bitva u Trentonu nebyla jen vojenským střetem, ale i symbolem naděje a odvahy v temných časech. Ukázala, že i malá, odhodlaná armáda může zvítězit nad silnějším protivníkem, pokud má schopného vůdce a pevnou víru ve svůj cíl. Pro George Washingtona i pro celou Ameriku zůstává tento okamžik jedním z nejdůležitějších milníků na cestě ke svobodě. Dopady americké revoluce a války za nezávislost byly značné. Vznikla nová republikánská forma vlády a vytvoření USA, které se staly první moderní demokracií. Revoluce také ovlivnila další revoluční hnutí po celém světě.  

Související

I. světová válka Komentář

Vánoční příměří je dnes už nereálný koncept. Lidé sice potřebují klid, válčení se ale radikálně změnilo

Vánoční příměří na západní frontě v roce 1914 patří k nejznámějším výjimkám moderního válečnictví. Na několik hodin tehdy ustoupily zbraně, propaganda i disciplína a prostor získal prostý lidský instinkt. O více než sto let později však podobná epizoda působí téměř nemyslitelně. Současné konflikty, včetně války na Ukrajině, jsou vedeny nepřetržitě, centralizovaně a v těsném propojení s politikou, médii a ideologií.
Andrej Babiš Komentář

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?

Více souvisejících

komentář bitva u Trentonu (26.12.1776) historie USA (Spojené státy americké) válka George Washington (prezident USA)

Aktuálně se děje

před 40 minutami

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy