Profil editora

Bitva u Hradce Králové někdy nazývaná i jako bitva u Sadové nebo na Chlumu se odehrála 3. července 1866 a patřila k největším vojenským střetnutím v dějinách českých zemí. Na počty nasazených vojáků jí překonaly až frontové operace v závěru druhé světové války. Jako izolovaná bitva je však svou velikostí dodnes nepřekonána. Celkem se bitvy zúčastnilo okolo 435 000 vojáků a střetly se zde pruské a rakousko-saské armády v dosud nevídaném souboji za využití nových pokrokových technologií.

Koncem května 1941 se na rozbouřených vlnách severního Atlantiku odehrála jedna z nejdramatičtějších námořních epizod druhé světové války – zoufalý hon desítek britských lodí na německou bitevní loď Bismarck. Tato obrovská a moderní válečná loď, chlouba nacistického Německa, vzbuzovala strach i respekt. Představovala pohyblivou pevnost na moři, kterou nacistická propaganda označovala za prakticky nepotopitelnou.

Když se 20. ledna 1981 postavil Ronald Reagan na schody Kapitolu, aby složil přísahu jako 40. prezident Spojených států, Amerika nebyla v ideální kondici. Ekonomická stagnace, vysoká inflace, ztracené sebevědomí a ponížení z nesmírně nákladné, a nakonec neúspěšné války ve Vietnamu i blamáže při snaze osvobodit rukojmí na americké ambasádě v íránském Teheránu roku 1979, která stála život osm amerických vojáků. Amerika vypadala jako unavená velmoc, jejíž nejlepší dny jsou pryč.

S vánočními svátky se pojí jedna rozsahem malá, ale ve svých důsledcích velmi významná bitva, a to nejen pro samotný průběh americké války za nezávislost v rámci které se odehrála. Jedná se o bitvu u Trentonu 26. prosince 1776. Americká válka za nezávislost (1775–1783) představovala rozhodující střet mezi britskou korunou a třinácti americkými koloniemi, které usilovaly o svobodu a samostatnost. 

Aktivní záloha Armády České republiky hraje důležitou roli v obraně státu, přičemž funguje jako spojovací článek mezi profesionální armádou a civilní sférou. Jejím posláním je nejenom posílit schopnosti armády v krizových situacích, ale i šířit osvětu ve společnosti aktivním hájením obranyschopnosti a hodnotového ukotvení země. 

Americké prezidentské volby jsou jedním z nejsledovanějších politických procesů na světě. Prezident Spojených států, jako představitel jedné z nejvýznamnějších světových mocností, má rozsáhlý vliv na mezinárodní vztahy a globální bezpečnost. Každé čtyři roky proto volby přitahují pozornost státníků, odborníků na mezinárodní vztahy i veřejnosti, která očekává, jakým směrem se politika USA vydá. Role USA na světové scéně a její závazky v rámci mezinárodních organizací činí z každé změny prezidenta událost s potenciálně dalekosáhlými dopady. Nynější vítězství Donalda Trumpu ve volbách je proto další důležitou kapitolou.

V armádách na celém světě jsou dynamicky rozvíjeny a využívány drony, které šetří lidskou sílu a náklady na vojenské operace. Masivně byly použity i během konfliktu na Ukrajině oběma stranami. Zvláště Ukrajina se přitom snaží jejich schopnosti dále vylepšovat, protože je to pro ni v této fázi konfliktu maximálně výhodné. Kde se však drony vůbec vzaly a za jakých okolností a s jakými výsledky byly v minulosti využívány?