Jak na bezpečné pálení čarodějnic? Hasiči vydali důležitá doporučení

Zákon o požární ochraně ukládá všem – tedy jednotlivcům i firmám – povinnost počínat si při spalování hořlavých látek tak, aby nedošlo ke vzniku a šíření požáru. V praxi to znamená, že každý, kdo oheň rozdělá, za něj nese plnou odpovědnost. Pokud by se plameny vymkly kontrole kvůli nedbalosti, může fyzická osoba dostat pokutu až 20 000 korun. V případě, že takové jednání přímo způsobí požár, sankce se zvyšuje na 25 000 korun.

U právnických osob a podnikatelů jsou pravidla ještě přísnější. Ti mají zákonnou povinnost každé pálení na volném prostranství předem nahlásit Hasičskému záchrannému sboru (HZS) daného kraje. Hasiči pak mohou stanovit další bezpečnostní podmínky, nebo pálení v případě nepříznivého počasí zcela zakázat. Pokud firma tuto ohlašovací povinnost zanedbá, hrozí jí pokuta, která může v extrémním případě dosáhnout až půl milionu korun.

Ačkoli běžní občané zákonnou povinnost hlásit malé soukromé ohýnky nemají, hasiči to důrazně doporučují u všech větších akcí. K tomuto účelu slouží jednoduchá webová aplikace, která hasičům poskytuje přehled o místech, kde se legálně pálí. Předejde se tak zbytečným výjezdům jednotek k nahlášeným „požárům“, které jsou ve skutečnosti jen neohlášenými oslavami, o kterých sousedé nevěděli.

Výběr správného místa pro hranici je kritický. Ohniště musí být bezpečně izolováno od hořlavých materiálů, jako je suchá tráva, strniště či listí. Kolem ohně by měl být vytvořen pruh široký alespoň jeden metr, zbavený veškerých hořlavin. Zvláštní pozornost je třeba věnovat vzdálenosti od lesa, která musí být minimálně 50 metrů, a od stohů slámy či sena, kde se doporučuje odstup alespoň 100 metrů. Zapomínat by se nemělo ani na podzemní kořeny stromů, kterými se oheň může šířit skrytě.

Při stavbě samotné hranice je klíčová stabilita. Hranice z polen by měla být postavena tak, aby nehrozilo její zhroucení do stran, což by mohlo okamžitě rozšířit oheň mimo vyhrazený prostor. Velkým nebezpečím je také vítr. I mírný vánek dokáže roznést jiskry na okolní domy nebo porosty. Pokud panuje silný vítr nebo dlouhotrvající sucho, je bezpečnější se pálení velkých ohňů zcela vzdát.

Bezpečnost při zapalování ohně vylučuje použití vysoce hořlavých látek. Benzín, nafta nebo líh do ohniště v přírodě nepatří, protože hrozí nejen nekontrolovaný výbuch a popálení přítomných, ale i prudké rozšíření plamenů do okolí. U každého ohně musí být vždy přítomna alespoň jedna dospělá osoba a oheň nesmí zůstat ani na vteřinu bez dozoru. Důležité je mít v dosahu dostatek hasebních prostředků, jako je voda, písek nebo lopata s hlínou.

Oslava končí až v momentě, kdy je ohniště důkladně uhašeno. Mnoho lidí odchází od zdánlivě vyhaslého popela, ale pod vrstvou popela se často skrývají žhavé oharky, které může ranní vítr znovu rozfoukat. Hasiči doporučují ohniště buď pořádně prolít vodou, nebo ho zasypat dostatečnou vrstvou zeminy. Jen tak lze mít jistotu, že Filipojakubská noc zůstane příjemným zážitkem bez tragických následků.