Dnes se pálí čarodějnice. Kdo skutečně skončil za čarodějnictví na hranici?

Na hranicích v minulosti za čarodějnictví končili muži i ženy. Spolčit s ďáblem se zkrátka mohla osoba jakéhokoliv pohlaví. V létě roku 1628 zemřel na hranici po obvinění z čarodějnictví Johannes Junius, purkmistr (tedy starosta) města Bambergu. Ten se stal jednou z mnoha obětí vlny čarodějnických procesů v té době na území Německa. Po dlouhém a krutém mučení se ke spolčení s ďáblem přiznal – řekl třeba, že mu ďábel nařizoval zabít své vlastní děti nebo znesvětit hostii. Udal také jména dalších osob, s nimiž měl pořádat „čarodějnické slety“. Osoba tohoto „čarodějníka“ je velice důležitá pro historiky, kteří se problematice čarodějnických procesů v raném novověku věnují, protože se dodnes dochoval dopis tajně doručený jeho dceři Veronice. V něm odsouzený detailně popsal kruté mučení a praktiky, jimiž si soud vynutil jeho přiznání k tak absurdní věci, jako je čarodějnictví. Krátce před purkmistrem zemřela na hranici jako čarodějnice i jeho manželka. Majetek rodiny pochopitelně propadl těm, kteří ji z čarodějnictví obvinili.

V srpnu roku 1634 byl upálen jako čarodějník francouzský kněz Urbain Grandier, který působil v Loudunu ve střední Francii. Své duchovní poslání zde neměl jednoduché, protože se musel často potýkat s projevy nepřátelství ze strany jinověrců – hugenotů. Navíc jako kněz nevedl vůbec spořádaný život, právě naopak. Neuznával celibát a měl milostné pletky s místními ženami, což ovšem vyvolalo značné rozzuření otců či manželů dotyčných. Ti si dokonce jednoho dne na hříšného kněze počkali na ulici a zbili ho. Zanedlouho poté ho biskup za svádění žen a dívek nechal uvěznit. V roce 1631 byl sice nakonec propuštěn na svobodu, ovšem ne na dlouho. Grandier se totiž rozhodl podat žalobu na své odpůrce, kteří ho za to hodlali zničit. A to také udělali. Tehdy začal v místním klášteře voršilek působit kanovník Mignon, nepřítel Grandiera. A zrovna v té době začalo v klášteře docházet k nevysvětlitelným jevům: v noci se samy otevíraly a zavíraly dveře i okna, z chodeb se ozývaly kroky, aniž by tam někdo chodil, jeptiškám se ztrácely věci. Nakonec vyšlo najevo, že vše měla na svědomí jedna z mladičkých chovanek, která si z ostatních chtěla udělat srandu. Ovšem Mignon se rozhodl tohoto „strašení“ využít ve svůj prospěch, tedy ke zničení Grandiera. Mignon začal po klášteře šířit zprávu, že některé z řádových sester posedl ďábel a ihned ho z nich vymítal. Během toho několik sester uvedlo, pravděpodobně na nátlak Mignona i samotného biskupa, že jejich kontakt s ďáblem zprostředkoval Grandier. Ten se obvinění bránil, a když našel zastání u arcibiskupa, byl na chvíli opět klid. Jeho odpůrci se ale nevzdali a nakonec se jim přeci jen podařilo Grandiera obvinit ze styku s ďáblem a poslali ho na hranici.

V našich zemích jsou známé čarodějnické procesy na Šumpersku, které začaly o Velikonocích roku 1678, když byla žebračka Schuchová v kostele v obci Sobotín přistižena při snaze znesvětit hostii. O rok později již inkvizitor Boblig z Edelstadtu poslal na hranici několik „čarodějnic“. Boblig se pak při vyšetřování zaměřil především na zámožné šumperské měšťany, aby se mohl zmocnit jejich majetku. Tak skončil na hranici kupříkladu Kašpar Sattler, majitel místní barvírny látek. Z čarodějnictví byly spolu s ním obviněny i jeho manželka a dcera. Z dalších obětí těchto čarodějnických procesů lze zmínit děkana Kryštofa Aloise Lautnera a jeho hospodyni Zuzanu Voglickovou. Ta byla upálena roku 1682 poté, co se musela podrobit nelidskému mučení za pomocí palečnic nebo španělské boty, a nakonec byla sťata. Její zohavené tělo spálili na hranici spolu s Marií Sattlerovou, manželkou zmíněného Kašpara Sattlera. Děkan Lautner, který byl Bobligovým zarputilým odpůrcem, a to i proto, že nechal popravit coby čarodějnice a čarodějníky mnohé jeho blízké – během svého předchozího inkvizitorského působení ve Slezsku třeba jeho tetu. Za to, že si Lautner dovolil Bobliga veřejně kritizovat, ho nechal jeho odpůrce zatknout, mučit a nakonec roku 1685, tedy po dvou letech nelidského zacházení, upálit.