Pálení čarodějnic komplikuje suché počasí. Začal platit zákaz rozdělávání ohně

Praha zákaz rozdělávání ohňů na rizikových místech vydává automaticky v případě výstrah meteorologů. Zákaz rozdělávání ohně platí také v sousedním Středočeském kraji. Opatření se ale nevztahuje na soukromé akce na zabezpečeném místě, pokud nejde o spalování na volném prostranství a ohniště je dostatečně ohraničeno a zajištěno proti přenosu požáru větrem.

Pálení čarodějnic je tradiční rituál, který se koná v některých evropských zemích, zejména v českých zemích, Německu, Švédsku, Finsku a dalších. Tento rituál je spojen s oslavou Walpurgisnacht nebo Valpuržiny noci, která se slaví 30. dubna, ačkoli někdy může být spojena i s oslavou prvního máje, známého také jako Svátek práce.

Historie tohoto rituálu sahá hluboko do minulosti a je spojena s pohanskými tradicemi, křesťanskými svátky a folklórem. Ve středověku bylo pálení čarodějnic spojováno s pověrami o čarodějnictví a čarodějnických procesech, které se v té době často konaly. Lidé věřili, že právě v noci Walpurgisnacht se čarodějnice scházejí s ďáblem na horských vrcholech, aby slavily sabat a prováděly temné činy. Pálení ohně mělo sloužit k ochraně před jejich zlými silami.

Symbolika pálení čarodějnic je bohatá a různorodá. Ohně, které se v tento den rozpalují, symbolizují čistotu a obnovu, zároveň však i očištění od zla a temnoty. Lidé věřili, že plameny ohně mají moc odvrátit čarodějnické kletby a ochránit je před zlými duchy.

Dnes je pálení čarodějnic spíše folklórní událostí spojenou s oslavou jara a příchodem teplých měsíců. Lidé se scházejí kolem ohňů, tančí, zpívají a veselí se. Na některých místech se konají i tradiční obřady, jako je skákání přes oheň nebo různé soutěže a hry.