Poslední dubnovou noc nazývali naši předci nocí Filipojakubskou a spojovali ji s mnohými pověrami a zvyky, které převážně souvisely s lidovou vírou v existenci čarodějnic. Proto se také později začalo v souvislosti s 30. dubnem hovořit o pálení čarodějnic. Jak se podoba lidového svátku během historie proměnila?
Původ zvyku pálení čarodějnic je možné hledat ve starokeltském svátku s názvem Beltine, který se rovněž odehrával o poslední dubnové noci. Tehdy se lidé radovali a veselili, zpívali a tančili kolem ohňů. Zapálené hranice byly nedílnou součástí oslav. Oheň měl symbolicky rozsvěcovat světlou část roku – jaro. Navíc Keltové věřili, že poslední dubnovou noc mají nadpřirozené bytosti a síly tu největší moc. Proto bylo potřeba ohněm zlé síly zažehnat. O Beltinu si také dávaly schůzky zamilované dvojice, a jednalo se tak zároveň o oslavy lásky.
Pohanské oslavy o poslední dubnové noci přežily až do středověku. Z tohoto období se dochovaly z německého prostředí zprávy o tzv. Valpuržině noci, tedy svátku připadajícímu na poslední dubnovou noc. I tehdy se zapalovaly ohně coby ochrana před působením zlých sil. Z německých zemí se pravděpodobně ještě během středověku zvyk dostal i do našeho prostředí. U nás se o noci z 30. dubna na 1. května ale mluvilo jako o noci Filipojakubské, protože připadala mezi svátky sv. Filipa a sv. Jakuba. Naši předci věřili, že o této noci mají čarodějnice své slety a výrazněji než kdy jindy škodí lidem. Čarodějnice navíc o Filipojakubské noci nebylo možné dobře poznat, protože se mohly snadno proměňovat ve zvířata, jako jsou vlci, kočky nebo psi. Ve zvířecí podobě pak čarodějnice pronikaly mezi lidi a ubližovaly jim. V každé domácnosti se proto kreslily svěcenou křídou nejrůznější ochranné symboly, na zdi musel viset krucifix. Účinnou ochranu před čarodějnicemi zajišťoval také oheň, a to nejlépe zapálený na nějakém vyvýšeném a zdálky viditelném místě.
Stejně jako v pohanských dobách, i ve středověku se poslední dubnová noc nesla ve znamení oslav mladých zamilovaných lidí. Páry spolu ohně dokonce přeskakovaly, byl to jakýsi rituál na posílení jejich citů. Přeskakování ohně o Filipojakubské noci se v některých regionech v našich zemích praktikovalo ještě v první polovině minulého století, dnes se jedná o prakticky zaniklý zvyk.
Vymizel rovněž starý zvyk vyhazování zapálených košťat do vzduchu coby ochrana proti zlému působení čarodějnic, který je známý ještě z počátku 20. století. V souvislosti s košťaty je možné zmínit ještě fakt, že hospodyně posledního dubnového dne uklízely celé stavení, a to proto, aby bylo na jaro čisté, a aby do něj nevstoupily nečisté síly. Mnohdy se pak ještě uklizená domácnost pro jistotu vykropila svěcenou vodou, některým lidem stačilo jenom před vchodem do stavení a chlévů nakreslit čáru svěcenou křídou, tu prý čarodějnice nemohla překročit.
Zatímco dříve se ohně zapalovaly na kopcích, dnes se hranice přesunuly spíše na roviny – na hřiště nebo třeba i rodinné zahrady. To souvisí s celkovou proměnou významu tradice. V minulosti měly ohně převážně ochrannou funkci, až na druhém místě bylo setkávání lidí. Dnes naopak pálení čarodějnic představuje hlavně příležitost ke společenským oslavám. Oheň sice bývá i nadále nedílnou součástí poslední dubnové noci, není mu však již přisuzována magická moc a ta hlavní role. Tu vystřídal společenský program.
Oproti tomu novým zvykem je upalování figurín čarodějnic, to by se dalo nazvat zvykem ryze moderním. Ještě z počátku 20. století není doloženo upalování takovýchto čarodějnic. Záležitostí moderní doby je rovněž převlékání žen a dětí do kostýmů čarodějnic o společenských venkovních setkáních během pálení čarodějnic.
Související
Pálení čarodějnic komplikuje suché počasí. Začal platit zákaz rozdělávání ohně
Hasiči museli do akce kvůli pálení čarodějnic. Zásahů bylo méně než loni
Aktuálně se děje
včera
Rodinný konflikt v Plzni skončil vraždou a pokusem o další. Případ není uzavřen
včera
ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině
včera
Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola
včera
Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval
včera
Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili
včera
Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť
včera
Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany
včera
Útok balistickou střelou na Ukrajině: Západ zpochybnil použití ICBM, internetem kolují nové záběry
včera
Svět řeší podivnou ruskou tiskovku. Neříkejte nic o útoku balistickou střelou, nařídil někdo Zacharovové
včera
Generální ředitel WHO skončil v nemocnici
včera
27 milionů obyvatel na místě, které je zabíjí. Jak se žije v nejznečištěnějším městě na světě?
včera
Rusko jedinou střelou zahodilo všechny snahy ze studené války. Západ nesmí polevit
včera
Rusko je ochotné jednat o míru na Ukrajině. Když se splní jeho požadavky
včera
Netanjahu podle OSN zdecimoval Pásmo Gazy. Absurdní, brání se zatykači
včera
EU se připravuje na obchodní válku. Podle ekonoma Kuchaře Trumpova cla pocítí hlavně Američané
včera
ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta
včera
Nástup Trumpa znervózňuje všechny. Kyjev i Moskva se snaží získat výhodu ve válce, než převezme úřad
včera
Rusko vypálením ICBM vyslalo signál, že má technologie a je ochotné je použít, řekl Kraus pro EZ
včera
Polsko je naším prioritním cílem, prohlásila Zacharovová
včera
Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr
Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem.
Zdroj: Jan Hrabě