V armádách na celém světě jsou dynamicky rozvíjeny a využívány drony, které šetří lidskou sílu a náklady na vojenské operace. Masivně byly použity i během konfliktu na Ukrajině oběma stranami. Zvláště Ukrajina se přitom snaží jejich schopnosti dále vylepšovat, protože je to pro ni v této fázi konfliktu maximálně výhodné. Kde se však drony vůbec vzaly a za jakých okolností a s jakými výsledky byly v minulosti využívány?
Historie bezpilotních prostředků (UAV – Unmanned Aerial Vehicle) známých jako drony, sahá hluboko do minulosti. Jeden z prvních příkladů, kdy byly využity technologie, z nichž se později vyvinuly drony, se datuje do roku 1849 během první války o italskou nezávislost. Rakouská armáda tehdy při obléhání Benátek nasadila horkovzdušné balóny naplněné výbušninami. Řízení těchto balónů však bylo problematické, protože bylo závislé na síle a směru větru. Balóny byly neřízené a výbušniny byly shozeny náhodně, jakmile vyhořely zapálené doutnáky. Bezpilotní technologie se následně rozvíjela během obou světových válek. V roce 1916 vytvořil Archibald Montgomery Low první bezpilotní letoun schopný řízeného letu, nazvaný Aerial Target, který byl určen jako létající bomba proti německým vzducholodím Zeppelin.
Koncem roku 1918 bylo experimentální bezpilotní letadlo Kettering Bug schopno zasáhnout cíl na tehdy neuvěřitelnou vzdálenost až 64 kilometrů. Tehdy šlo o éru dálkově ovládaných torpéd. První bezpilotní prostředky byly také používány jako terče pro výcvik střelby na letící cíle. Například od 30. let 20. století britské královské námořnictvo využívalo letouny De Havilland DH-82B, známé jako Queen Bee. Vývoj bezpilotních prostředků pokračoval i během druhé světové války, přičemž se změnilo jejich pojetí. Se ztrátami bombardérů v palbě protivzdušné obrany se začala hledat alternativa a myšlenka použití létajících bomb se vrátila. Nacistické Německo začalo vyvíjet V-1, letecké torpédo určené k bombardování Londýna, poháněné pulzním motorem vyvinutým v roce 1941. Navzdory několikaletému nákladnému výzkumu a experimentům nebyl systém dlouho připraven k boji a použit byl až v roce 1944.
Studená válka přinesla nové závody ve vývoji bezpilotních prostředků. V 50. letech americká armáda využívala drony Ryan Firebee k výcviku střelby a reakce pilotů na řízené střely. V 60. letech se tyto drony začaly využívat pro průzkum, čímž předznamenaly moderní průzkumné drony, a byly nasazeny během války ve Vietnamu nebo v arabsko-izraelské válce v roce 1973. Prioritou ve vývoji dronů se na nějaký čas stalo Izrael, který intenzivně využíval sledovací drony v konfliktech po rozpadu Sovětského svazu, například v Bosně a Kosovu. Klíčovým momentem v rozvoji dronů však bylo 11. září 2001, kdy se po teroristických útocích dramaticky zvýšil jejich význam. Od této chvíle se drony staly plnohodnotným nástrojem pro likvidaci teroristů během následných válek.
Války v Afghánistánu a Iráku výrazně urychlily vývoj dronů, které opakovaně prokazovaly svou efektivitu v boji. V roce 2011 vzrostly americké výdaje na drony na šest miliard dolarů ročně, což bylo dvacetkrát více než před rokem 2001. Použití dronů od té doby výrazně ovlivnilo moderní válčení, staly se klíčovým prvkem vojenských operací v mnoha zemích, a to jak pro průzkum, tak pro přímé útočné akce. Nasazení dronů v Afghánistánu bylo zásadní součástí americké strategie boje proti terorismu od roku 2001. Drony byly využívány k monitorování teroristických aktivit a cíleným úderům na vůdce Al-Káidy a Talibanu. Významným zásahem bylo například zabití vůdce Talibanu Mullaha Akhtara Mansoura 21. května 2016. Drony hrály důležitou roli také při průzkumných misích, poskytovaly real-time zpravodajské informace a zlepšovaly situaci na bojišti. Nicméně jejich použití bylo často kontroverzní, mimo americkou jurisdikci a mělo kritickou odezvu i ve veřejném mínění.
V konfliktu o Náhorní Karabach v roce 2020 sehrály drony klíčovou roli v ázerbájdžánských vojenských operacích proti arménským silám. Ázerbájdžán díky nasazení dronů provedl útočné operace, které významně narušily arménskou obranu, zničily stovky arménských tanků, obrněných vozidel a dělostřeleckých postavení. Tato strategie vedla k významným územním ziskům, a nakonec donutila Arménii uzavřít příměří. To ukázalo, jak moderní dronová technologie může zásadně změnit rovnováhu sil na bojišti.
V severoafrickém regionu Sahelu, zejména v Mali, využívaly francouzské síly drony v rámci operace Barkhane k boji proti islámským extremistům. Francouzské drony prováděly průzkumné mise a cílené údery na vůdce a bojovníky skupin jako AQIM (Al-Káida v islámském Maghrebu) a ISIS v Sahelu. Dronové útoky výrazně přispěly k eliminaci klíčových teroristů a narušení jejich operací. Například 3. června 2020 byl francouzským dronovým útokem zabit vůdce AQIM Abdelmalek Droukdel.
V konfliktu na východní Ukrajině v letech 2014 až 2022 využívaly drony obě strany, včetně ukrajinských ozbrojených sil a proruských separatistů. Drony byly používány k průzkumu, sledování a koordinaci vojenských operací. Ukrajinské síly používaly komerční i vojenské drony k monitorování pohybu separatistů a identifikaci jejich pozic, zatímco separatisté nasazovali ruské drony k získávání zpravodajských informací a koordinaci dělostřeleckých útoků. Drony hrály klíčovou roli při poskytování real-time informací a zlepšování operační efektivity na obou stranách.
Drony jsou zásadním prvkem i v aktuální rusko-ukrajinské válce, která začala 24. února 2022. Obě strany je používají k efektivnějšímu plánování vojenských operací a k ničivým přepadům daleko za frontovou linií. Drony jsou také nástrojem psychologického působení na protivníka, protože představují neustálé riziko útoku. Ve válce, která vypukla v roce 2022, hrály drony ještě větší roli. Ukrajinské síly intenzivně využívaly turecké drony Bayraktar TB2 k přesným úderům na ruské vojenské konvoje a základny, což způsobilo značné ztráty ruským silám. Ruské jednotky zase používaly a dále používají průzkumné drony Orlan-10 či původně íránské sebevražedné drony Šáhid k plánování a vedení útočných operací. Uprostřed této války probíhá souboj o získání klíčové výhody.
Ukrajina, přestože má mnohem méně prostředků než Rusko, v dronech dokáže držet krok. To dokládá i zpráva stará několik dní o tom, že Ukrajina vyvinula a poprvé nasadila nový raketový dron Paljanycja. Ten umožní zasahovat ještě vzdálenější cíle než doposud, a to s velkým ničivým účinkem. Ani to není záruka úspěchu ve válce, je to však další z výrazných komplikací, které bude muset Rusko řešit při ochraně svého ohromného území, které se zcela ochránit jednoduše ani nedá. Drony za pár stovek či tisíc dolarů dokážou způsobit škody v milionech dolarů.
Dlouze by se dalo rozepisovat použití dronů i během také stále probíhající války v Gaze nebo u povstalců z kmene Hútíů v Jemenu. Ti drony používají a zároveň jsou taktéž drony používány k přesným úderům proti nim. Podobně jako u nástupu mnoha jiných druhů zbraní a technologií jde i u dronů a dalších bezpilotních prostředků o vyústění geopolitického a technického vývoje lidstva v nikdy nekončícím procesu střetávání se. Jejich potenciál navíc ještě není ani zdaleka vyčerpán. Konflikty totiž skutečně mají tu vlastnost, že se nemění jejich podstata a příčiny, ale zásadně se mění jejich podoby. Dá se tak na závěr jen souhlasit s výrokem slavného vojenského teoretika von Clausewitze, že válka je jako chameleon. Dalším proměnám tak bude nedobrovolným svědkem každý z nás a není to bohužel ve vývoji lidstva nic výjimečného, právě naopak.
19. prosince 2024 15:10
Válka na Ukrajině se může změnit. Severokorejci mohou bojiště přiblížit dobám druhé světové
Související
Nad USA se objevují záhadné objekty, podle úřadů drony. Komu patří nikdo neví, lidé je chtějí sestřelit
Ruský dron v sobotu nespadl sám, Lotyši ho museli sestřelit. Byl stále nebezpečný
Aktuálně se děje
před 43 minutami
Z mírumilovného trhu se stalo místo hrůzného činu. Scholz promluvil v Magdeburgu
před 1 hodinou
Vymyslel si muže se zbraní a zaměstnal policii. Hrozí mu tři roky vězení
před 2 hodinami
Počasí do Vánoc. Meteorologové slibují až 40 centimetrů nového sněhu
před 3 hodinami
Volby by jasně vyhrálo hnutí ANO. Poslance by měli komunisté či Motoristé
před 4 hodinami
Česko si připomíná oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
před 5 hodinami
Němci zjišťují pravdu o útočníkovi z Magdeburgu. Tíhl k AfD a kritizoval islám
před 6 hodinami
V Česku bezprostřední riziko nehrozí, říká Rakušan po útoku na trzích v Německu
před 8 hodinami
Zimní počasí je zpět. Do Česka se o víkendu vrátí sníh
Aktualizováno včera
Mimořádná zpráva Teroristický útok v Magdeburgu: Do davu lidí najelo auto, 2 mrtví a až 80 zraněných. Incident zachytila kamera
včera
Přesně osm let po berlínském masakru. Magdeburg je vyvrcholením dlouhodobých hrozeb v Německu
včera
Prezident Pavel telefonicky hovořil se Zelenským
včera
Deset zemí EU včetně Česka předložilo návrh nových sankcí proti Rusku
včera
Milník v boji se smrtící infekcí: WHO ohlásila konec epidemie marburského viru
včera
Rusko nesmí vyhrát. Budu jednat s Putinem, prohlásil Scholz
včera
USA zabily vůdce Islámského státu Abu Yusifa
včera
Írán se o rozšíření islámské revoluce do Sýrie nepokusí. Měl by vypracovat novou strategii, říká Bacik
včera
Pákistán vyvíjí rakety, kterými by mohl zasáhnout USA
včera
Proč nemá Ukrajina zajatce? Bývalý člen armády vysvětlil, proč nejde severokorejské vojáky vzít do zajetí
včera
Zemřela zpěvačka Helena Zeťová
včera
Ukrajině se nedaří, Evropa bez USA válku nevyřeší, prohlásil Orbán a zablokoval protiruské sankce
Maďarský premiér Viktor Orbán údajně informoval lídry Evropské unie, že plánuje zablokovat prodloužení sankcí proti Rusku, dokud se funkce amerického prezidenta neujme Donald Trump. Informoval o tom server Kyiv Independent s odvoláním na neupřesněné zdroje.
Zdroj: Libor Novák