KOMENTÁŘ | Drony jsou mnohem starší, než vůbec tušíme. Jejich potenciál jsme ale stále nevyčerpali

V armádách na celém světě jsou dynamicky rozvíjeny a využívány drony, které šetří lidskou sílu a náklady na vojenské operace. Masivně byly použity i během konfliktu na Ukrajině oběma stranami. Zvláště Ukrajina se přitom snaží jejich schopnosti dále vylepšovat, protože je to pro ni v této fázi konfliktu maximálně výhodné. Kde se však drony vůbec vzaly a za jakých okolností a s jakými výsledky byly v minulosti využívány?

Historie bezpilotních prostředků (UAV – Unmanned Aerial Vehicle) známých jako drony, sahá hluboko do minulosti. Jeden z prvních příkladů, kdy byly využity technologie, z nichž se později vyvinuly drony, se datuje do roku 1849 během první války o italskou nezávislost. Rakouská armáda tehdy při obléhání Benátek nasadila horkovzdušné balóny naplněné výbušninami. Řízení těchto balónů však bylo problematické, protože bylo závislé na síle a směru větru. Balóny byly neřízené a výbušniny byly shozeny náhodně, jakmile vyhořely zapálené doutnáky. Bezpilotní technologie se následně rozvíjela během obou světových válek. V roce 1916 vytvořil Archibald Montgomery Low první bezpilotní letoun schopný řízeného letu, nazvaný Aerial Target, který byl určen jako létající bomba proti německým vzducholodím Zeppelin.

Koncem roku 1918 bylo experimentální bezpilotní letadlo Kettering Bug schopno zasáhnout cíl na tehdy neuvěřitelnou vzdálenost až 64 kilometrů. Tehdy šlo o éru dálkově ovládaných torpéd. První bezpilotní prostředky byly také používány jako terče pro výcvik střelby na letící cíle. Například od 30. let 20. století britské královské námořnictvo využívalo letouny De Havilland DH-82B, známé jako Queen Bee. Vývoj bezpilotních prostředků pokračoval i během druhé světové války, přičemž se změnilo jejich pojetí. Se ztrátami bombardérů v palbě protivzdušné obrany se začala hledat alternativa a myšlenka použití létajících bomb se vrátila. Nacistické Německo začalo vyvíjet V-1, letecké torpédo určené k bombardování Londýna, poháněné pulzním motorem vyvinutým v roce 1941. Navzdory několikaletému nákladnému výzkumu a experimentům nebyl systém dlouho připraven k boji a použit byl až v roce 1944.

Studená válka přinesla nové závody ve vývoji bezpilotních prostředků. V 50. letech americká armáda využívala drony Ryan Firebee k výcviku střelby a reakce pilotů na řízené střely. V 60. letech se tyto drony začaly využívat pro průzkum, čímž předznamenaly moderní průzkumné drony, a byly nasazeny během války ve Vietnamu nebo v arabsko-izraelské válce v roce 1973. Prioritou ve vývoji dronů se na nějaký čas stalo Izrael, který intenzivně využíval sledovací drony v konfliktech po rozpadu Sovětského svazu, například v Bosně a Kosovu. Klíčovým momentem v rozvoji dronů však bylo 11. září 2001, kdy se po teroristických útocích dramaticky zvýšil jejich význam. Od této chvíle se drony staly plnohodnotným nástrojem pro likvidaci teroristů během následných válek.

Války v Afghánistánu a Iráku výrazně urychlily vývoj dronů, které opakovaně prokazovaly svou efektivitu v boji. V roce 2011 vzrostly americké výdaje na drony na šest miliard dolarů ročně, což bylo dvacetkrát více než před rokem 2001. Použití dronů od té doby výrazně ovlivnilo moderní válčení, staly se klíčovým prvkem vojenských operací v mnoha zemích, a to jak pro průzkum, tak pro přímé útočné akce. Nasazení dronů v Afghánistánu bylo zásadní součástí americké strategie boje proti terorismu od roku 2001. Drony byly využívány k monitorování teroristických aktivit a cíleným úderům na vůdce Al-Káidy a Talibanu. Významným zásahem bylo například zabití vůdce Talibanu Mullaha Akhtara Mansoura 21. května 2016. Drony hrály důležitou roli také při průzkumných misích, poskytovaly real-time zpravodajské informace a zlepšovaly situaci na bojišti. Nicméně jejich použití bylo často kontroverzní, mimo americkou jurisdikci a mělo kritickou odezvu i ve veřejném mínění.

V konfliktu o Náhorní Karabach v roce 2020 sehrály drony klíčovou roli v ázerbájdžánských vojenských operacích proti arménským silám. Ázerbájdžán díky nasazení dronů provedl útočné operace, které významně narušily arménskou obranu, zničily stovky arménských tanků, obrněných vozidel a dělostřeleckých postavení. Tato strategie vedla k významným územním ziskům, a nakonec donutila Arménii uzavřít příměří. To ukázalo, jak moderní dronová technologie může zásadně změnit rovnováhu sil na bojišti.

V severoafrickém regionu Sahelu, zejména v Mali, využívaly francouzské síly drony v rámci operace Barkhane k boji proti islámským extremistům. Francouzské drony prováděly průzkumné mise a cílené údery na vůdce a bojovníky skupin jako AQIM (Al-Káida v islámském Maghrebu) a ISIS v Sahelu. Dronové útoky výrazně přispěly k eliminaci klíčových teroristů a narušení jejich operací. Například 3. června 2020 byl francouzským dronovým útokem zabit vůdce AQIM Abdelmalek Droukdel.

V konfliktu na východní Ukrajině v letech 2014 až 2022 využívaly drony obě strany, včetně ukrajinských ozbrojených sil a proruských separatistů. Drony byly používány k průzkumu, sledování a koordinaci vojenských operací. Ukrajinské síly používaly komerční i vojenské drony k monitorování pohybu separatistů a identifikaci jejich pozic, zatímco separatisté nasazovali ruské drony k získávání zpravodajských informací a koordinaci dělostřeleckých útoků. Drony hrály klíčovou roli při poskytování real-time informací a zlepšování operační efektivity na obou stranách.

Drony jsou zásadním prvkem i v aktuální rusko-ukrajinské válce, která začala 24. února 2022. Obě strany je používají k efektivnějšímu plánování vojenských operací a k ničivým přepadům daleko za frontovou linií. Drony jsou také nástrojem psychologického působení na protivníka, protože představují neustálé riziko útoku. Ve válce, která vypukla v roce 2022, hrály drony ještě větší roli. Ukrajinské síly intenzivně využívaly turecké drony Bayraktar TB2 k přesným úderům na ruské vojenské konvoje a základny, což způsobilo značné ztráty ruským silám. Ruské jednotky zase používaly a dále používají průzkumné drony Orlan-10 či původně íránské sebevražedné drony Šáhid k plánování a vedení útočných operací. Uprostřed této války probíhá souboj o získání klíčové výhody.

Ukrajina, přestože má mnohem méně prostředků než Rusko, v dronech dokáže držet krok. To dokládá i zpráva stará několik dní o tom, že Ukrajina vyvinula a poprvé nasadila nový raketový dron Paljanycja. Ten umožní zasahovat ještě vzdálenější cíle než doposud, a to s velkým ničivým účinkem. Ani to není záruka úspěchu ve válce, je to však další z výrazných komplikací, které bude muset Rusko řešit při ochraně svého ohromného území, které se zcela ochránit jednoduše ani nedá. Drony za pár stovek či tisíc dolarů dokážou způsobit škody v milionech dolarů.

Dlouze by se dalo rozepisovat použití dronů i během také stále probíhající války v Gaze nebo u povstalců z kmene Hútíů v Jemenu. Ti drony používají a zároveň jsou taktéž drony používány k přesným úderům proti nim. Podobně jako u nástupu mnoha jiných druhů zbraní a technologií jde i u dronů a dalších bezpilotních prostředků o vyústění geopolitického a technického vývoje lidstva v nikdy nekončícím procesu střetávání se. Jejich potenciál navíc ještě není ani zdaleka vyčerpán. Konflikty totiž skutečně mají tu vlastnost, že se nemění jejich podstata a příčiny, ale zásadně se mění jejich podoby. Dá se tak na závěr jen souhlasit s výrokem slavného vojenského teoretika von Clausewitze, že válka je jako chameleon. Dalším proměnám tak bude nedobrovolným svědkem každý z nás a není to bohužel ve vývoji lidstva nic výjimečného, právě naopak.

Související

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajina dosáhla historického milníku. Poprvé dobyla nepřátelské pozice jen pomocí robotů a dronů

Válka dronů dosáhla historického milníku, který zásadně mění povahu moderního válčení. Minulý týden svět poprvé sledoval, jak útok bezpilotních strojů a pozemních robotů dokázal dobýt nepřátelské pozice bez přímé účasti lidské síly. Tento úspěch ukrajinské armády proti ruskému opěrnému bodu komentoval prezident Volodymyr Zelenskyj slovy, že „budoucnost je zde“. Tento technologický průlom přišel jako šok pro Moskvu, která se dlouho domnívala, že díky íránské podpoře v technologii dronů dominuje.

Více souvisejících

Drony Bezpilotní letouny

Aktuálně se děje

před 49 minutami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj: Ukrajina nemůže čekat, až skončí válka v Íránu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro americkou televizi CNN varoval před odkládáním jednání o ukončení ruské agrese. Přiznal, že pozornost mezinárodního společenství se nyní výrazně přesunula k válce v Íránu, což považuje za velké riziko pro svou zemi. Domnívá se, že vyjednávání o budoucnosti Ukrajiny nelze podmiňovat tím, až skončí konflikt na Blízkém východě.

před 2 hodinami

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Bundeswehr chce být nejsilnější armádou v Evropě. Rusko je největší hrozbou

Německý ministr obrany Boris Pistorius představil první komplexní vojenskou strategii Bundeswehru, která reaguje na zásadní proměnu bezpečnostní situace v Evropě. K těmto změnám přispěl ruský útok na Ukrajinu, napětí ve vztazích s USA a aktuální konflikt na Blízkém východě. Berlín se nyní snaží jasně vytyčit svůj nový vojenský kurz, aby odpovídal aktuálním výzvám.

Aktualizováno před 3 hodinami

Demonstrace na podporu veřejnoprávních médií Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Klempíř se bojí studentů? Tisíce demonstrujících vyrazily do ulic, ministr za nimi nepřišel

Tisíce studentů po celé České republice symbolicky minutu před dvanáctou opustily své učebny, aby vyjádřily svůj nesouhlas s vládním návrhem na zrušení koncesionářských poplatků pro veřejnoprávní média. Tato masová akce, organizovaná iniciativou Média nedáme!, se uskutečnila ve středu a zapojily se do ní desítky vzdělávacích institucí napříč celou zemí, od Aše až po Krnov.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Cenny pohonných hmot

Ministerstvo financí zveřejnilo nové cenové stropy pro prodej pohonných hmot

Ministerstvo financí zveřejnilo nové cenové stropy pro prodej pohonných hmot, které vstupují v platnost pro čtvrteční den. Maximální povolená cena benzinu byla stanovena na 41,12 koruny za litr, zatímco u nafty nesmí cena překročit 41,16 koruny za litr. V porovnání s dnešním dnem se jedná o velmi mírné úpravy v obou případech.

před 6 hodinami

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Írán tvrdí, že lodě v Hormuzském průlivu před útokem varoval. Británie tvrdí opak

Situace v Hormuzském průlivu se během dnešního dopoledne výrazně vyhrotila poté, co íránské Islámské revoluční gardy (IRGC) zahájily sérii útoků na nákladní lodě v této klíčové námořní oblasti. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO), vedené britským královským námořnictvem, potvrdilo, že došlo k několika incidentům, při nichž byly zasaženy nejméně tři různé nákladní lodě.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Agrofert

Česko obnovuje dotace pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) se rozhodl obnovit administraci a vyplácení dotací pro koncern Agrofert. K tomuto kroku přistoupil na základě vlastních právních analýz, které si nechal vypracovat u externích advokátních kanceláří. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Prezident Trump

Proč Trump prodloužil příměří s Íránem? Za vším může stát zmatený Chameneí

Prezident Donald Trump se v úterý odpoledne sešel se svým týmem pro národní bezpečnost v Bílém domě, aby rozhodl o dalším postupu ve vztahu k Íránu. Termín vypršení příměří se neúprosně blížil a vládní letoun Air Force Two byl připraven na základně Andrews k odletu viceprezidenta JD Vance do Pákistánu. Administrativa se však potýkala s problémem v podobě naprostého mlčení ze strany Teheránu.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Počasí

Výhled počasí do poloviny května. Sucho se má prohlubovat

Teprve sice začala poslední dubnová dekáda, ale meteorologové už mají tušení, jak bude do poloviny května. Úplně skvělé zprávy pro nás nemají, protože teploty nebudou šplhat moc vysoko. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Německá fotbalová liga - Bundesliga

Mužská bundesliga zažila premiéru. Poprvé klub vedla žena, stálou trenérkou se ale nestane

Když bylo minulý týden oznámeno, že na post trenéra Unionu Berlín usedne jako historicky první žena-trenérka v mužské fotbalové bundeslize místo odvolaného Steffana Baumgarta Marie-Louise Etaová, strhla se mezi fanoušky značná vlna nevole. Přestože klub za svým rozhodnutím stojí a trenérku před kritickými hlasy chrání, jeho vedení už se nechalo slyšet, že stálou trenérkou se Etaová nestane. A to i v případě, kdyby se Etaové po zbytek této sezóny dařilo. Úvodní zápas v této roli už má Etaová za sebou. V zápase s Wolfsburgem však její Union Berlín prohrál 1:2.

včera

včera

včera

Vystrčil si stěžuje na nůž do zad od Babiše. Na Tchajwan poletí komerčním letem

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) poletí na Tchajwan komerčním letem. Potvrdil to na úterní tiskové konferenci, kde komentoval předchozí rozhodnutí vlády, která mu znemožnila let armádním strojem. Vystrčil dnes neváhal kritizovat premiéra Andreje Babiš (ANO). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy