KOMENTÁŘ | Hollywoodský herec, který změnil k nepoznání nejen Ameriku. Kdo skutečně byl Ronald Reagan?

Když se 20. ledna 1981 postavil Ronald Reagan na schody Kapitolu, aby složil přísahu jako 40. prezident Spojených států, Amerika nebyla v ideální kondici. Ekonomická stagnace, vysoká inflace, ztracené sebevědomí a ponížení z nesmírně nákladné, a nakonec neúspěšné války ve Vietnamu i blamáže při snaze osvobodit rukojmí na americké ambasádě v íránském Teheránu roku 1979, která stála život osm amerických vojáků. Amerika vypadala jako unavená velmoc, jejíž nejlepší dny jsou pryč.

O osm let později byla situace radikálně odlišná. Hospodářství zažívalo boom, Sovětský svaz se hroutil pod vlastní vahou a Amerika znovu věřila sama v sebe. Za touto proměnou stál muž, kterého mnozí podceňovali – bývalý hollywoodský herec s odzbrojujícím úsměvem a pevným přesvědčením, že Amerika musí být „městem na hoře“, vzorem pro celý svět. Kdo však Ronald Reagan doopravdy byl?

Narodil se 6. února 1911 v Tampicu ve státě Illinois do skromných poměrů. Prožil mládí v době hospodářské krize, která posílila totalitní ideologie ve světě a zažil na vlastní kůži, co znamená bída a nejistota. Pracoval jako sportovní komentátor v rádiu, než se stal hercem. Hollywood mu přinesl popularitu, ale politika se mu dostala pod kůži už během jeho působení jako prezident hereckého svazu Screen Actors Guild, kde bojoval proti komunistickému vlivu ve filmovém průmyslu.

Jeho cesta k politice byla postupná, ale s ohledem na nesporné charisma a schopnost lidi vést a předat jim svou vizi patrně nevyhnutelná. Původně demokrat, se v 50. letech stal přesvědčeným republikánem. „Opustil jsem Demokratickou stranu, protože ona opustila mě,“ říkával. Svůj politický talent poprvé naplno ukázal v roce 1964, když pronesl památný projev A Time For Choosing na podporu republikánského kandidáta Barryho Goldwatera, v němž emotivně zdůraznil své přesvědčení o důležitosti menších vládních zásahů. V roce 1966 byl zvolen guvernérem Kalifornie a v roce 1980 porazil Jimmyho Cartera v prezidentských volbách.

Ronald Reagan nastoupil do úřadu s jasnou vizí – oživit americkou ekonomiku, obnovit vojenskou sílu a postavit se Sovětskému svazu. Svou vizi o redukci rozbujelé administrativy doložil slavnými slovy: „Vláda není řešení našich problémů, vláda je problém,“ dal najevo, že hodlá deregulovat ekonomiku a snížit daně. Dalším jeho památným citátem je: „Nejděsivější slova, jaká v angličtině jsou: Jsem z vlády a přišel jsem pomoct.“ Jeho recept na nastartování hospodářství zafungoval a Spojené státy americké v 80. letech zažily jedno z největších období prosperity ve 20. století.

V zahraniční politice odmítl politiku ústupků vůči Sovětům. Když v roce 1983 nazval Sovětský svaz „impériem zla“, vyvolal tím v Moskvě šok. Rozjel obrovské zbrojení a jeho Strategická obranná iniciativa „hvězdné války“ přiměla sovětské vedení k závodu, který si nemohlo dovolit. Američané přitom záměrně Sověty navnadili i tím, že jim podsouvali informace o svých údajných průlomových vědeckých úspěších, které přitom porušovaly základy fyzikálních zákonů. Sověti se i tak pustili do vývoje technologií, který zákonitě musel skončit nezdarem. „Mír zajistíme jedině tehdy, když budeme silnější než naši nepřátelé,“ řekl jednou Reagan. I tato úvaha je nadčasová a stále platná.

Ronald Reagan rozhodně nebyl jen úspěšný prezident, i v jeho kariéře najdeme řadu sporných momentů či kontroverzních rozhodnutí. Jedním z nich byla i invaze na ostrov Grenadu proti místní diktatuře, která vyvolala kritiku i od spojenců USA. Byla to však relativně krátká operace, zároveň jasně čitelný signál Kubě i SSSR. Americká administrativa se také řídila heslem nepřítel mého nepřítele je mým přítelem. To se týkalo i vyzbrojování afghánských povstalců proti sovětské intervenci. Tyto kroky je však třeba posuzovat v dobovém kontextu soupeření studené války.

Jako všichni politici používal i Reagan zkratky a nálepky, jednou z nich bylo označení někoho za liberála s negativní konotací. Tento pojem se tak na čas v předvolebních kláních raději nepoužíval. Dnes vidíme, že se opětovně vrací a to i přesto, že jeho význam se proměňuje v čase i s ohledem na okolnosti užití, jiný je v ekonomickém, jiný v politickém slova smyslu, jinak se vykládá v USA, jinak v Evropě. Reaganovo heslo udělejme Ameriku velkou s odstupem času okopíroval Donald Trump. Na rozdíl od něj se však prezident Reagan snažil obyvatele USA primárně sjednocovat a respekt si tím získal i u řady demokratů. Myslím, že řadu kroků současného prezidenta USA, včetně narušování základů transatlantické vazby, by tak Reagan chápal jen těžko. To je však pouze můj subjektivní dojem.

Reagan byl přitom všem osobnost plná paradoxů. Navzdory své tvrdosti se totiž jednalo i o muže dialogu. Když se ujal moci Michail Gorbačov, Reagan viděl v novém o 20 let mladším komunistickém vůdci příležitost. Jejich společné summity nakonec vedly k historické dohodě o omezení jaderných zbraní, a nakonec i k pádu železné opony. Když v roce 1987 v Berlíně pronesl památná slova „Pane Gorbačove, strhněte tu zeď!“, stal se symbolem amerického odhodlání proti totalitě. O dva roky později Berlínská zeď skutečně padla.

Reaganova éra skončila v roce 1989, ale jeho odkaz v lecčems přetrvává. Amerika, kterou opustil, byla silnější, optimističtější a hrdější. „Vždy jsem věřil, že Amerika je největší nadějí světa,“ řekl na konci svého prezidentského období. Jeho styl byl jedinečný – kombinoval rozhodnost a důvtip. Když v roce 1981 přežil atentát, pronesl k chirurgům, kteří mu zachránili život: „Doufám, že jste všichni republikáni.“ Když mu později řekli, že atentátník John Hinckley byl duševně nemocný, reagoval: „Musel být blázen, když si myslel, že mě zastřelí, když nosím svůj šťastný kabát.“

V roce 1994 oznámil, že trpí Alzheimerovou chorobou. V dopise pokorně napsal: „Začínám cestu, která mě zavede k západu slunce mého života.“ I v nemoci si uchoval svou důstojnost a optimismus. Zemřel 5. června 2004, ale jeho odkaz žije dál. Ronald Reagan nebyl jen prezidentem, byl symbolem víry v Ameriku, svobodu a jednotu jejího lidu. Ať už si o něm myslíme cokoliv, jedno je jisté – změnil svět a podobně jako např. i u Tomáše Garrigue Masaryka je zajímavé, jak často a rádi politici hovoří o tom, kým kdo byl, ale nelehkou životní cestu formující charakter zná a připomíná málokdo. Skutečného státníka přitom dotváří i to, když dělá těžká rozhodnutí, která automaticky neprovází potlesk davu a jejichž váhu jsme mnohdy schopni docenit až s odstupem času. 

Související

Ronald Reagan (sedí v pravo) v roli amerického prezidenta Komentář

Na pokraji soudného dne? Mýtus zvaný Able Archer je živý i po 40 letech

Před 40 lety bylo zahájeno vojenské cvičení Severoatlantické aliance nazvané Able Archer 83. V médiích a publicistických textech bývá hojně skloňováno jako jeden z momentů, kdy studená válka málem přerostla v otevřený jaderný konflikt s apokalyptickými důsledky. Přestože historici v uplynulých dvou dekádách takový příběh jasně vyvrátili, mýtus nadále přežívá do té míry, že jej mnozí vnímají jako fakt. Je totiž o poznání atraktivnější než konstatování, že v listopadových dnech roku 1983 se vlastně nic mimořádného nestalo. 

Více souvisejících

Ronald Reagan

Aktuálně se děje

před 26 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Šéf Hamásu Muhammad Sinvár je po smrti, ohlásil Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že izraelská armáda při nedávném leteckém útoku zabila Muhammada Sinvára, klíčového vojenského představitele Hamásu a mladšího bratra bývalého vůdce tohoto hnutí Jahji Sinvára. Ten byl zabit již v říjnu minulého roku při izraelské operaci na jihu Pásma Gazy.

před 58 minutami

Internet

USA vyšetřují známou čínskou firmu kvůli bezpečnostním hrozbám. Jejími routery se k internetu připojují i Češi

Americké úřady zahájily vyšetřování čínské technologické firmy TP-Link kvůli podezření z porušování antimonopolních pravidel a závažným obavám o kyberbezpečnost. Podle amerického ministerstva spravedlnosti je TP-Link podezřelý z agresivní cenové politiky, která má za cíl vytlačit konkurenci z trhu. Kromě toho čelí firma také obviněním, že její síťová zařízení, zejména routery, představují riziko pro americkou národní bezpečnost.

před 1 hodinou

Ukrajinská armáda

Vyrábí víc než nakupuje. Co může Ukrajina získat vývozem zbraní ze země?

Ukrajina zvažuje uvolnění válečných omezení na vývoz zbraní, což by mohlo zásadně změnit její vztahy s Evropou. Opatření přijaté na začátku ruské invaze mělo zamezit vývozu vojenského materiálu, který byl nezbytný pro obranu země. Dnes je však situace jiná: ukrajický obranný průmysl dokáže vyrábět mnohem víc, než stát aktuálně dokáže koupit.

před 2 hodinami

Elon Musk

Elon Musk se otevřeně postavil proti Trumpovi

Elon Musk otevřeně kritizoval nový výdajový a daňový zákon prezidenta Donalda Trumpa, který byl minulý týden těsně schválen Sněmovnou reprezentantů. Návrh, označovaný Trumpem za „velký a krásný“, obsahuje biliony dolarů na daňové úlevy, zvýšení rozpočtu na obranu a rozšíření vládních výdajů. Nyní míří do Senátu.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Hranice 1,5 °C padla. Extrémní počasí oteplí planetu o mnohem víc, obávají se vědci

Navzdory častým zprávám o rekordních vlnách veder, extrémním počasí a neochotě některých států jednat se svět podle aktuálních vědeckých odhadů pravděpodobně vyhne nejhorším scénářům globálního oteplení. Vše ale nasvědčuje tomu, že do konce století se planeta ohřeje přibližně o 2,7 °C oproti době před průmyslovou revolucí. Tento výhled, přestože lepší než předpokládaný nárůst teploty o 4 až 5 stupňů z minulých dekád, zůstává alarmující a představuje vážné riziko pro stabilitu ekosystémů i samotné lidstvo.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Rusko: Putin je připraven uzavřít mít. Od NATO chce ale závazek, písemně

Prezident Vladimir Putin je údajně ochoten jednat o mírovém urovnání války na Ukrajině, avšak jen za předpokladu, že Západ přistoupí na několik klíčových podmínek – včetně písemného závazku, že Severoatlantická aliance se nebude dále rozšiřovat na východ. Uvedla to agentura Reuters s odkazem na tři ruské zdroje obeznámené s probíhajícími jednáními.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Teenageři

Pár týdnů i tři měsíce. Jak dlouho trvají letní prázdniny ve světě?

Letní prázdniny jsou pro školáky jedním z nejočekávanějších období školního roku, kdy si mohou odpočinout a načerpat nové síly před dalším školním rokem. Délka letních prázdnin se po celém světě výrazně liší, zatímco někde si studenti dopřávají několik málo týdnů, jinde mají až 3 měsíce volna.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Donald Trump

Trump zakázal ambasádám přijímat žádosti o studentská víza

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nařídila americkým ambasádám, aby až do odvolání přestaly přijímat žádosti o studentská víza. Opatření přichází v době, kdy se připravuje rozšíření bezpečnostních prověrek uchazečů, včetně sledování jejich aktivit na sociálních sítích.

před 9 hodinami

Vědci, ilustrační foto

Vědci se rozhodli postavit Trumpovi. Bojovat budou unikátním způsobem

Vědci se rozhodli pro netradiční formu protestu proti škrtům v oblasti klimatického a meteorologického výzkumu během druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Místo demonstrací s transparenty se obrací na veřejnost prostřednictvím vědeckého maratonu – sto hodin nepřetržitého živého vysílání prezentací, kde každých 15 minut vystoupí jiný odborník, aby představil svou práci a vysvětlil její význam pro americkou společnost.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

včera

Rusko dostává body za nic. Spolu s Běloruskem by ho IIHF měla poslat do nižších divizí

Rusko se záhadným způsobem ocitlo na čele žebříčku Mezinárodní hokejové federace (IIHF), ačkoli se posledních tří mistrovství světa vůbec neúčastnilo. Za každý z těchto tří šampionátů mu však byly přiznány body odpovídající třetímu místu, a to bez jakéhokoli sportovního výkonu či účasti. Tato situace je zcela neudržitelná. Pokud se v budoucnu Rusko a Bělorusko vrátí do mezinárodního hokeje, měla by je IIHF zařadit do nižších divizí. Tam by si měly svou pozici vybojovat znovu, stejně jako to musí činit všechny ostatní reprezentace.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy