Sto let od vydání knihy, která byla základem nacistické ideologie. V Česku je zakázaná

Dne 18. července 1925, přesně před 100 lety, vyšel poprvé spis Adolfa Hitlera, který nazval Mein Kampf. Kniha napsaná Hitlerem ve vězení se stala základem zrůdné nacistické ideologie. Dnes je v mnohých zemích zakázaná. Když u nás před 25 lety vyšla v češtině, její vydavatel skončil u soudu.

Adolf Hitler byl jedním z největších zločinců v historii, který měl na svědomí miliony nevinných lidských životů. Hitlerem zformovaná nacistická ideologie se zcela jasně vyjadřovala pro vyvraždění určitých skupin obyvatelstva, kupříkladu Židů, Romů nebo Poláků. Nenávistné postoje vůči některým etnickým skupinám a názory na nutnost jejich likvidace se v Hitlerově zrůdné mysli začaly objevovat již v mládí, ještě před první světovou válkou. Postupem času se stal přesvědčeným radikálním německým nacionalistou, nacistou a antisemitou. S těmito myšlenkami vstoupil do politiky, což bohužel později mělo strašlivé následky: druhou světovou válku a holocaust.

Základy odporného nacismu, rasismu a antisemitismu – to vydal Hitler tiskem přesně před 100 lety. Dne 18. července 1925 vyšel jeho spis s názvem Mein Kampf (tedy Můj boj). Napsal ho ve vězení, kde strávil rok za organizování a realizaci tzv. pivního puče, tedy pokusu o uchopení moci v Bavorsku do svých rukou. Byla noc z 8. na 9. listopadu roku 1923, když na jeho rozkaz jednotky SA obklíčily pivovar v Mnichově, kde zrovna probíhala schůze jeho politických nepřátel. Pokus o sesazení místní vlády byl však pro Hitlera a jeho příznivce neúspěšný, ještě 9. listopadu povstalce pozatýkala policie. Na jaře následujícího roku se konal soud, u něhož si Hitler vyslechl verdikt: pět let vězení. Nakonec za mřížemi seděl necelý rok. Během něj stihl napsat Mein Kampf.

Ve věznici v bavorském Landsbergu měl zřejmě Hitler čas přemýšlet. Nezpytoval ovšem svědomí a nehodlal se napravit, ale pobyt ve vězení využil ke zvýšení své popularity ve společnosti a prohlubování zrůdných myšlenek. Svému příznivci začal diktovat nejprve vzpomínky z dětství a mládí, které trávil zčásti také mezi bezdomovci ve Vídni, kde v něm již sílila nenávist vůči Židům. Kromě toho popsal další „svůj boj“, a to za existenci nacistické strany a její úsilí o převzetí moci. Proto i původně své dílo nazval jako Čtyři a půl roku boje proti lži, hlouposti a zbabělosti. Hitler se zkrátka postavil do role mučedníka, který má být tím nejlepším člověkem k vedení celého německého národa. Realitu si ohýbal k obrazu svému. 

Další část knihy Mein Kampf je svým obsahem ještě mnohem děsivější. Hitler zde totiž rozvinul své vize o nadřazenosti jedné rasy nad ostatními, což se rozvinulo v tzv. rasovou teorii a holocaust; tato nesmyslná teorie stála později životy miliony nevinných osob, které umíraly (nejenom) v koncentračních táborech.

Hitlerovým záměrem při vydání knihy bylo především udržet si své příznivce a nalákat další, zajistit si moc a slávu. Také doufal, že se bude dobře prodávat a vydělá mu i nějaké peníze, které zrovna potřeboval na uhrazení dluhů vzniklých v souvislosti s jeho souzením a vězněním. Kniha skutečně vyšla ve velkém nákladu a šla na odbyt, a to zejména po Hitlerově převzetí moci v roce 1933, kdy z ní vytěžil přes milion korun! Dal totiž za úkol státním institucím rozdávat Mein Kampf povinně při svatbách na úřadech, absolventům ve školách nebo vojákům v armádě. Knihu měl nebo alespoň znal tehdy v Německu takřka každý občan. Mnozí z nich ji skutečně vnímali jako ideologickou příručku a základ nové „čisté“ společnosti, našli se ovšem také kritici, a to nejenom hrůzného obsahu, ale i stylistické úpravy nebo gramatických chyb, kterých dílo obsahovalo opravdu hodně.

Dnes je Hitlerova kniha Mein Kampf v několika zemích zakázaným dílem, které nesmí být vydáváno. Pokud přeci jen někde vyjde, vzbudí to ve společnosti rozruch a pohoršení. To se stalo i u nás, když vyšel její český překlad před pětadvaceti lety a vydavatel tehdy skončil u soudu. 

Související

Více souvisejících

Mein Kampf Adolf Hitler nacisté Německo historie

Aktuálně se děje

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

včera

včera

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

včera

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

včera

včera

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

včera

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

včera

24. června 2026 22:00

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy