Sto let od vydání knihy, která byla základem nacistické ideologie. V Česku je zakázaná

Dne 18. července 1925, přesně před 100 lety, vyšel poprvé spis Adolfa Hitlera, který nazval Mein Kampf. Kniha napsaná Hitlerem ve vězení se stala základem zrůdné nacistické ideologie. Dnes je v mnohých zemích zakázaná. Když u nás před 25 lety vyšla v češtině, její vydavatel skončil u soudu.

Adolf Hitler byl jedním z největších zločinců v historii, který měl na svědomí miliony nevinných lidských životů. Hitlerem zformovaná nacistická ideologie se zcela jasně vyjadřovala pro vyvraždění určitých skupin obyvatelstva, kupříkladu Židů, Romů nebo Poláků. Nenávistné postoje vůči některým etnickým skupinám a názory na nutnost jejich likvidace se v Hitlerově zrůdné mysli začaly objevovat již v mládí, ještě před první světovou válkou. Postupem času se stal přesvědčeným radikálním německým nacionalistou, nacistou a antisemitou. S těmito myšlenkami vstoupil do politiky, což bohužel později mělo strašlivé následky: druhou světovou válku a holocaust.

Základy odporného nacismu, rasismu a antisemitismu – to vydal Hitler tiskem přesně před 100 lety. Dne 18. července 1925 vyšel jeho spis s názvem Mein Kampf (tedy Můj boj). Napsal ho ve vězení, kde strávil rok za organizování a realizaci tzv. pivního puče, tedy pokusu o uchopení moci v Bavorsku do svých rukou. Byla noc z 8. na 9. listopadu roku 1923, když na jeho rozkaz jednotky SA obklíčily pivovar v Mnichově, kde zrovna probíhala schůze jeho politických nepřátel. Pokus o sesazení místní vlády byl však pro Hitlera a jeho příznivce neúspěšný, ještě 9. listopadu povstalce pozatýkala policie. Na jaře následujícího roku se konal soud, u něhož si Hitler vyslechl verdikt: pět let vězení. Nakonec za mřížemi seděl necelý rok. Během něj stihl napsat Mein Kampf.

Ve věznici v bavorském Landsbergu měl zřejmě Hitler čas přemýšlet. Nezpytoval ovšem svědomí a nehodlal se napravit, ale pobyt ve vězení využil ke zvýšení své popularity ve společnosti a prohlubování zrůdných myšlenek. Svému příznivci začal diktovat nejprve vzpomínky z dětství a mládí, které trávil zčásti také mezi bezdomovci ve Vídni, kde v něm již sílila nenávist vůči Židům. Kromě toho popsal další „svůj boj“, a to za existenci nacistické strany a její úsilí o převzetí moci. Proto i původně své dílo nazval jako Čtyři a půl roku boje proti lži, hlouposti a zbabělosti. Hitler se zkrátka postavil do role mučedníka, který má být tím nejlepším člověkem k vedení celého německého národa. Realitu si ohýbal k obrazu svému. 

Další část knihy Mein Kampf je svým obsahem ještě mnohem děsivější. Hitler zde totiž rozvinul své vize o nadřazenosti jedné rasy nad ostatními, což se rozvinulo v tzv. rasovou teorii a holocaust; tato nesmyslná teorie stála později životy miliony nevinných osob, které umíraly (nejenom) v koncentračních táborech.

Hitlerovým záměrem při vydání knihy bylo především udržet si své příznivce a nalákat další, zajistit si moc a slávu. Také doufal, že se bude dobře prodávat a vydělá mu i nějaké peníze, které zrovna potřeboval na uhrazení dluhů vzniklých v souvislosti s jeho souzením a vězněním. Kniha skutečně vyšla ve velkém nákladu a šla na odbyt, a to zejména po Hitlerově převzetí moci v roce 1933, kdy z ní vytěžil přes milion korun! Dal totiž za úkol státním institucím rozdávat Mein Kampf povinně při svatbách na úřadech, absolventům ve školách nebo vojákům v armádě. Knihu měl nebo alespoň znal tehdy v Německu takřka každý občan. Mnozí z nich ji skutečně vnímali jako ideologickou příručku a základ nové „čisté“ společnosti, našli se ovšem také kritici, a to nejenom hrůzného obsahu, ale i stylistické úpravy nebo gramatických chyb, kterých dílo obsahovalo opravdu hodně.

Dnes je Hitlerova kniha Mein Kampf v několika zemích zakázaným dílem, které nesmí být vydáváno. Pokud přeci jen někde vyjde, vzbudí to ve společnosti rozruch a pohoršení. To se stalo i u nás, když vyšel její český překlad před pětadvaceti lety a vydavatel tehdy skončil u soudu. 

Související

Více souvisejících

Mein Kampf Adolf Hitler nacisté Německo historie

Aktuálně se děje

včera

Paříž, ilustrační foto

Francouzský parlament schválil asistovanou sebevraždu. Premiér se chce obrátit na ústavní soud

Dolní komora francouzského parlamentu ve středu schválila finální podobu zákona, který dospělým lidem s nevyléčitelnými chorobami umožní legálně požádat o asistovanou smrt. Národní shromáždění tak po letech intenzivních etických a politických debat definitivně odsouhlasilo normu, jež upravuje podmínky pro podání smrtící látky. Prezident Emmanuel Macron, který tento krok sliboval již ve své předvolební kampani, po hlasování ocenil kultivovanou a respektující diskuzi, kterou zákonodárci k tomuto citlivému tématu vedli.

včera

Pete Hegseth

Pentagon zavede screening testosteronu u vojáků, oznámil Hegseth

Americký ministr obrany Pete Hegseth představil nový plán zaměřený na kontrolu hladiny hormonů u vojáků. Ministerstvo obrany zavede program screeningu nedostatku testosteronu pro příslušníky armády starší třiceti let. Cílem této iniciativy je zajistit, aby měli vojáci optimální hladinu tohoto hormonu pro podávání nejlepších možných výkonů. Hegseth to oznámil ve videu, které zveřejnil na sociální síti X.

včera

včera

Norská princezna Mette-Marit (autor fotky: Frankie Fouganthin)

Norsku se ulevilo. Korunní princeznu konečně pustili z nemocnice

Dobrá zpráva přišla z Norska. Tamní korunní princezna Mette-Marit byla propuštěna z nemocnice, kde byla hospitalizována poté, co podstoupila transplantaci plic. Princeznu teď čeká náročná rehabilitace, takže se ještě několik měsíců nebude věnovat svým povinnostem.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel by Turkovu rezignaci považoval za správný postup

Poslanec Filip Turek (Motoristé) by měl rezignovat na funkci vládního zmocněnce, pokud se potvrdí jeho vina v případu pondělní nehody v centru Prahy, míní prezident Petr Pavel. Turek již připustil svůj úplný konec ve funkci po ukončení policejního vyšetřování. 

včera

včera

včera

Garri Kasparov, foto: Frank Hoppe

Kasparov: Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu

Ruský opoziční aktivista a bývalý šachový šampion Garri Kasparov varoval, že Vladimir Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu a po zářijových parlamentních volbách v Rusku se spíše pokusí o další eskalaci konfliktu. Toto vyjádření podle webu Politico přichází v době, kdy Ukrajina zintenzivňuje své útoky na ruskou armádní logistiku a energetickou infrastrukturu. 

včera

Evropský parlament

EU se dohodla na prodloužení ochrany pro ukrajinské uprchlíky. Vyloučí z ní muže v branném věku

Evropská unie se dohodla na prodloužení dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky až do roku 2028, nově z ní však vyloučí muže v branném věku. Podle středečního tiskového prohlášení Rady EU bude s ohledem na vyvíjející se obranné potřeby Ukrajiny dočasná ochrana napříště poskytována pouze těm žadatelům, kteří splňují své vojenské povinnosti vůči své vlasti. Toto nové omezení se nicméně nebude vztahovat na osoby, které již status dočasné ochrany v unijních zemích legálně využívají. Dotkne se výhradně nových žadatelů.

včera

včera

včera

Účtenka s EET.

Návrat EET dostal zelenou od poslanců. Spustit se má v lednu

Poslanci ve třetím čtení schválili vládní návrh zákona o evidenci tržeb a dalších souvisejících zákonů, takzvanou EET 2.0. Nová právní úprava představuje modernizovanou podobu elektronické evidence tržeb, jejímž cílem je podle ministerstva financí narovnat podnikatelské prostředí, omezit šedou ekonomiku, zajistit spravedlivější výběr daní a současně významně snížit administrativní zátěž podnikatelů. Vládní návrh nyní míří k projednání do Senátu.

včera

Aktualizováno včera

včera

Édouard Philippe

Ve Francii se rozjel souboj titánů. Philippe už hází špínu na Le Penovou

Překvapivý návrat krajně pravicové lídryně Marine Le Penové do klání o úřad francouzského prezidenta pro rok 2027 nutí jednoho z jejích hlavních rivalů, Edouarda Philippa, ke změně útočné strategie. Bývalý premiér a jeho stoupenci, kteří v květnu zahájili kampaň s příslibem konzervativního programu plného optimismu, nyní na Le Penovou útočí jako na rozpočtově nezodpovědnou levičačku. Podle europoslankyně Nathalie Loiseauové, jež Philippa podporuje, má totiž politička do značné míry levicový program.

včera

včera

včera

Donald Trump

Zničíme íránské elektrárny a mosty, vyhrožuje Trump

Americký prezident Donald Trump znovu pohrozil Íránu zničením jeho elektráren a mostů. Teherán vyzval k návratu k jednacímu stolu, ačkoliv se sám v posledních dnech nechal slyšet, že se s Íránci nedá na ničem dohodnout. O nejnovějším vývoji informovala britská stanice BBC.

včera

včera

Počasí: Bouřky se objeví i v dalších dnech, o víkendu dorazí tropy

Vysoká oblačnost a bouřky budou pokračovat až do konce pracovního týdne, kdy dorazí tropické teploty. Ty se ale dlouho neudrží a během víkendu se opět ochladí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy