Sto let od vydání knihy, která byla základem nacistické ideologie. V Česku je zakázaná

Dne 18. července 1925, přesně před 100 lety, vyšel poprvé spis Adolfa Hitlera, který nazval Mein Kampf. Kniha napsaná Hitlerem ve vězení se stala základem zrůdné nacistické ideologie. Dnes je v mnohých zemích zakázaná. Když u nás před 25 lety vyšla v češtině, její vydavatel skončil u soudu.

Adolf Hitler byl jedním z největších zločinců v historii, který měl na svědomí miliony nevinných lidských životů. Hitlerem zformovaná nacistická ideologie se zcela jasně vyjadřovala pro vyvraždění určitých skupin obyvatelstva, kupříkladu Židů, Romů nebo Poláků. Nenávistné postoje vůči některým etnickým skupinám a názory na nutnost jejich likvidace se v Hitlerově zrůdné mysli začaly objevovat již v mládí, ještě před první světovou válkou. Postupem času se stal přesvědčeným radikálním německým nacionalistou, nacistou a antisemitou. S těmito myšlenkami vstoupil do politiky, což bohužel později mělo strašlivé následky: druhou světovou válku a holocaust.

Základy odporného nacismu, rasismu a antisemitismu – to vydal Hitler tiskem přesně před 100 lety. Dne 18. července 1925 vyšel jeho spis s názvem Mein Kampf (tedy Můj boj). Napsal ho ve vězení, kde strávil rok za organizování a realizaci tzv. pivního puče, tedy pokusu o uchopení moci v Bavorsku do svých rukou. Byla noc z 8. na 9. listopadu roku 1923, když na jeho rozkaz jednotky SA obklíčily pivovar v Mnichově, kde zrovna probíhala schůze jeho politických nepřátel. Pokus o sesazení místní vlády byl však pro Hitlera a jeho příznivce neúspěšný, ještě 9. listopadu povstalce pozatýkala policie. Na jaře následujícího roku se konal soud, u něhož si Hitler vyslechl verdikt: pět let vězení. Nakonec za mřížemi seděl necelý rok. Během něj stihl napsat Mein Kampf.

Ve věznici v bavorském Landsbergu měl zřejmě Hitler čas přemýšlet. Nezpytoval ovšem svědomí a nehodlal se napravit, ale pobyt ve vězení využil ke zvýšení své popularity ve společnosti a prohlubování zrůdných myšlenek. Svému příznivci začal diktovat nejprve vzpomínky z dětství a mládí, které trávil zčásti také mezi bezdomovci ve Vídni, kde v něm již sílila nenávist vůči Židům. Kromě toho popsal další „svůj boj“, a to za existenci nacistické strany a její úsilí o převzetí moci. Proto i původně své dílo nazval jako Čtyři a půl roku boje proti lži, hlouposti a zbabělosti. Hitler se zkrátka postavil do role mučedníka, který má být tím nejlepším člověkem k vedení celého německého národa. Realitu si ohýbal k obrazu svému. 

Další část knihy Mein Kampf je svým obsahem ještě mnohem děsivější. Hitler zde totiž rozvinul své vize o nadřazenosti jedné rasy nad ostatními, což se rozvinulo v tzv. rasovou teorii a holocaust; tato nesmyslná teorie stála později životy miliony nevinných osob, které umíraly (nejenom) v koncentračních táborech.

Hitlerovým záměrem při vydání knihy bylo především udržet si své příznivce a nalákat další, zajistit si moc a slávu. Také doufal, že se bude dobře prodávat a vydělá mu i nějaké peníze, které zrovna potřeboval na uhrazení dluhů vzniklých v souvislosti s jeho souzením a vězněním. Kniha skutečně vyšla ve velkém nákladu a šla na odbyt, a to zejména po Hitlerově převzetí moci v roce 1933, kdy z ní vytěžil přes milion korun! Dal totiž za úkol státním institucím rozdávat Mein Kampf povinně při svatbách na úřadech, absolventům ve školách nebo vojákům v armádě. Knihu měl nebo alespoň znal tehdy v Německu takřka každý občan. Mnozí z nich ji skutečně vnímali jako ideologickou příručku a základ nové „čisté“ společnosti, našli se ovšem také kritici, a to nejenom hrůzného obsahu, ale i stylistické úpravy nebo gramatických chyb, kterých dílo obsahovalo opravdu hodně.

Dnes je Hitlerova kniha Mein Kampf v několika zemích zakázaným dílem, které nesmí být vydáváno. Pokud přeci jen někde vyjde, vzbudí to ve společnosti rozruch a pohoršení. To se stalo i u nás, když vyšel její český překlad před pětadvaceti lety a vydavatel tehdy skončil u soudu. 

Související

Více souvisejících

Mein Kampf Adolf Hitler nacisté Německo historie

Aktuálně se děje

před 59 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vlci, ilustrační foto

Vlci budí na Šumavě obavy. Správa parku připustila, že jí utekli z výběhu

Nepříjemná situace nastala během vrcholné turistické sezóny na Šumavě. Zástupci správy národního párku v úterý ustanovili krizový štáb pro odchyt vlků, kteří se vyskytují v širším okolí návštěvnického centra v Srní a vykazují nízkou hladinu plachosti. Není totiž vyloučeno, že jde o vlky chované ve zdejším výběhu. 

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Dron, ilustrační foto

Litva se obává ruského útoku. Vycvičí tisíce dětí i dospělých v používání dronů

Litva, která má 2,8 milionu obyvatel a sousedí s ruskou enklávou Kaliningrad a Běloruskem, se snaží posílit svou obranu proti potenciální hrozbě ze strany Ruska. V rámci snahy o posílení „civilního odporu“ zahájila vláda iniciativu, která má naučit desítky tisíc lidí ovládat drony. Vláda chce do roku 2028 vycvičit více než 22 000 lidí, uvedl The Guardian.

před 6 hodinami

Léky, ilustrační foto

Trumpův bizarní slib o zlevnění léků o 1500 % má dobrý důvod. Farmaceutické firmy likvidují Američany

Šéf Bílého domu Donald Trump přišel s bombastickým slibem, že sníží ceny léků o 1500 %. Zdůraznil tím absurditu a zároveň smutnou realitu amerického zdravotnictví. V zemi, kde lidé za léky platí až trojnásobek oproti jiným vyspělým státům, zůstává dostupnost potřebné léčby pro miliony Američanů otázkou finančního přežití spíše než samozřejmou součástí péče o zdraví.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Izrael, ilustrační foto

Jsme jediný spojenec, kterého na Blízkém východě máte, varuje izraelský diplomat EU

Podle končícího izraelského velvyslance v Bruselu Haima Regeva hrozí, že Evropa ztratí svou roli v budoucím uspořádání Blízkého východu, pokud se rozhodne potrestat Izrael kvůli válce v Gaze. Ve svém posledním rozhovoru pro portál Politico Regev ostře zkritizoval ty členské státy, které prosazují sankce, a varoval před nebezpečím, které to představuje pro vzájemné vztahy.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Margita Balaštíková

Balaštíková končí na kandidátce ANO. Měla se pokusit objednat vraždu psa

Poslankyně ANO Margita Balaštíková čelí podezření, že se v roce 2023 pokusila objednat zabití psa partnerky svého tehdejšího manžela. Z tohoto jednání ji usvědčuje uniknutá nahrávka, kterou zřejmě pořídil právě její bývalý manžel. Předseda hnutí Andrej Babiš zdůraznil, že poslankyně nebude na kandidátce hnutí ANO pro podzimní sněmovní volby. Balaštíková obvinění popírá a tvrdí, že nahrávka je podvrh.

před 11 hodinami

Situace na polsko-běloruských hranicích

Záhadné žhářské útoky, migrace, sabotáže. Polsko stojí ve frontové linii proti ruské hybridní válce

Polsko se stalo evropskou frontovou linií proti ruské agresi, ovšem nejedná se o konvenční válku. Od prosince 2023, kdy se k moci dostala liberální Občanská koalice, čelí polské bezpečnostní složky kritice kvůli svému spíše reaktivnímu než proaktivnímu přístupu k destabilizujícím aktivitám Ruska. Na pozadí této situace se Polsko potýká s vlnou záhadných sabotáží a útoků, které ohrožují jeho stabilitu a bezpečnost.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj míří do Berlína. S Merzem, Ruttem, Trumpem a dalšími lídry bude jednat o summitu s Putinem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes přicestuje do Berlína, aby se zde připojil k online hovoru s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a evropskými lídry. Videokonference se koná jen dva dny před plánovaným osobním setkáním Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina na Aljašce. Cílem této konference je připravit evropskou pozici pro nadcházející summit, kde se má jednat o ukončení války na Ukrajině.

před 12 hodinami

Ruská armáda

Ruská armáda prorazila ukrajinskou obrannou linii v Doněcké oblasti

Ruské síly prorazily ukrajinskou obrannou linii v Doněcké oblasti, krátce před klíčovými jednáními mezi USA a Ruskem o ukončení války. Podle ukrajinské výzkumné skupiny DeepState a některých vojenských analytiků tento průlom odhaluje nedostatky v ukrajinské armádě, uvedl server Politico.

před 13 hodinami

Zelenskyj odmítá dát Putinovi Donbas. Bez referenda ani nemůže

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítá jakékoli ruské návrhy na postoupení Donbasu. Podle jeho slov by takový krok Rusku poskytl výhodnou pozici pro přípravu budoucích ofenziv. Zelenskyj to řekl před nadcházejícím setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem v aljašském Anchorage.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy