nacisté

Norimberský proces. Před 80 lety padly rozsudky

Analýza

Demokraticky legitimizovaní nacisté? AfD nabírá na síle a zpochybňuje poválečný konsenzus

Alternativa pro Německo (AfD) se z původně euroskeptického hnutí proměnila v nejvlivnější krajně pravicovou sílu současného Německa. Využila chaosu a nejednoty vládní koalice „semaforu“ i frustrace veřejnosti z ekonomické stagnace a migrace. Na východě země se stala hlasem „zrazeného lidu“, který se cítí odtržený od západních elit. Ačkoli AfD formálně nehlásá totalitarismus, její etnonacionalistická ideologie a útoky na demokratické instituce připomínají logiku, jež kdysi umožnila vzestup nacismu.

Heydricha měla za hrdinu. Manželka protektora byla věrná nacismu až do smrti

Před 40 lety, dne 14. srpna 1985, zemřela Lina Heydrichová. Manželka vysoce postaveného nacisty Reinharda Heydricha si v Čechách užívala moci a přepychu. Ani po druhé světové válce se jí nevedlo špatně a až do své smrti zůstala přesvědčenou nacistkou.

Sto let od vydání knihy, která byla základem nacistické ideologie. V Česku je zakázaná

Dne 18. července 1925, přesně před 100 lety, vyšel poprvé spis Adolfa Hitlera, který nazval Mein Kampf. Kniha napsaná Hitlerem ve vězení se stala základem zrůdné nacistické ideologie. Dnes je v mnohých zemích zakázaná. Když u nás před 25 lety vyšla v češtině, její vydavatel skončil u soudu.

Zabili ji nacisté. Před 80 lety zemřela Klára Červenková, vědkyně a bojovnice za práva žen

Pokud se někdy připomínají významné osobnosti našich dějin, zpravidla se jedná o muže. Ženám coby výrazným historickým osobnostem bývá věnována o poznání menší pozornost. Mnohé ženy by však rozhodně neměly být zapomenuty. Mezi pozapomenuté dámy naší historie patří také Klára Červenková, jedna z prvních českých vědkyň, bojovnice za práva žen, přítelkyně Alice Masarykové, dcery prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, a oběť nacistického režimu.

Komentář

80 let po konci války se hroutí představa trvalého míru. Opakujeme totiž chyby z minulosti

Před osmdesáti lety kapitulovaly poslední německé jednotky na území tehdejšího Československa. Tím definitivně skončila druhá světová válka v Evropě, nejničivější konflikt v dějinách našeho kontinentu. Výročí této události není jen historickou připomínkou, nýbrž výzvou k tomu, abychom znovu a znovu promýšleli význam porážky nacismu a cenu svobody, kterou tehdy naši předkové vybojovali.

Masakry na konci války. Nacisté umučili a zavraždili stovky Čechů

Začátek května roku 1945 se nesl ve znamení osvobozování nacisty obsazených území, ale také masového vraždění. Němci se nehodlali lehce vzdát, a tak v samém závěru druhé světové války došlo na našem území k několika masakrům, při nichž byly umučeny a zabity stovky Čechů.

80 let od sebevraždy Adolfa Hitlera a Evy Braunové. Kdo byla Vůdcova milenka?

Na konci dubna roku 1945 již bylo jasné, že nacistické Německo vyjde z druhé světové války jako poražené a diktátor i jeho stoupenci budou potrestáni. Posledního dubnového dne toho roku proto Adolf Hitler spáchal sebevraždu. Spolu s ním si vzala život i jeho milenka Eva Braunová. Kdo byla tato žena?

Komentář

85 let od vzniku Auschwitzu. Zápas o lidskost není nikdy jednou provždy vyhraný

Před 85 lety začal v Auschwitzu (Osvětimi) největší známý útok na samotnou podstatu lidskosti. Mělo to být varování pro všechny budoucí generace. Přesto dnes znovu vidíme, jak snadno lidé zapomínají, opakují chyby a přehlížejí utrpení druhých. Hrůza nezmizela, žije dál; v nových konfliktech, v systematickém ponižování a potlačování menšin, v cynické lhostejnosti mocných i v tichém souhlasu těch, kteří se raději dívají jinam.

Komentář

Od Gestapa k dnešku: Historie zneužité moci, selhání práva a nebezpečí mlčící většiny

Před 92 lety bylo založeno Gestapo – nechvalně proslulý represivní nástroj nacistického režimu, bezprostředně podřízený Adolfu Hitlerovi. Během pouhých dvanácti let své existence si tato organizace vydobyla pověst symbolu teroru, systematického útlaku a bezohledného potírání jakéhokoli odporu. Gestapo se stalo zosobněním strachu, které poznamenalo celou jednu epochu evropských dějin.

Komentář

80 let od osvobození koncentračního tábora Osvětim. Co to dnes pro nás znamená?

Přesně před 80 lety byl Rudou armádou osvobozen komplex německých koncentračních a vyhlazovacích táborů Auschwitz. 

Vánoce za dob protektorátu. Jak Češi trávili svátky za nelehkých časů

Přesně před 85 lety, v roce 1939, zažívali Češi první nesvobodné Vánoce za nacistické okupace. Tyto svátky si lidé v našich zemích ještě užívali bez výraznějších omezení, v letech následujících už byly Vánoce poznamenány nacistickou propagandou i řadou omezení. Jak Češi trávili Vánoce za nelehkých dob protektorátu a druhé světové války?

85 let od smrti Jana Opletala. Kdo byl student, který se postavil nacistům?

Jedenáctého listopadového dne letošního roku tomu bude přesně 85 let od chvíle, kdy zemřel Jan Opletal. Mladý student medicíny podlehl těžkým zraněním, která utrpěl na demonstraci proti nacistické okupaci našich zemí dne 28. října 1939. O tomto národním odporu vůči totalitnímu režimu již bylo napsáno mnohé. A kdo byl Jan Opletal?

Německé město se zbaví Hitlera jako čestného občana. Stojí za tím studentská iniciativa

Čtyři tisíce obcí kdysi učinilo Adolfa Hitlera čestným občanem a mnohé z nich mu titul dodnes neodebraly. Studenti ve městě Bad Honnef na západě Německa se nyní rozhodli jednat.

Komentář

Ukrajina připravila Rusku ponížení místo oslav. Před 81 lety skončila bitva v Kurském oblouku

Před 81 lety skončila bitva u Kursku mezi Rudou armádou a nacistickým Německem. Letošní výročí má ještě hlubší význam, než bývá běžné – a zároveň znamená ponížení pro Moskvu. 

Komentář

Olympijské hry jako rukojmí lídrů. O politice byly vždy, zneužil je i Hitler

Moderní olympijské hry vždy byly politickou záležitostí a ten, kdo tvrdí opak, si lže do kapsy. Dává to docela jasnou logiku – sledují je miliony diváků po celém světě a díky nim je možné vyslat nezapomenutelný odkaz.

Netvora Adolfa Hitlera formovali i jeho rodiče. Narodil se jim před 135 lety

Když se dne 20. dubna 1889 narodil chlapec, který dostal jméno Adolf Hitler, jeho rodiče nemohli tehdy tušit, že přivedli na svět jednoho z největších diktátorů všech dob, který rozpoutá světovou válku a masové vraždění milionů nevinných lidí. Byli to však možná právě rodiče, kdo formoval pokřivenou osobnost Adolfa Hitlera.

Svět se před 80 lety dozvěděl o hrůzách v nacistických koncentračních táborech. Díky uprchlým slovenským vězňům

Na jaře roku 1944, tedy před 80 lety, začalo několik vězňů v koncentračním táboře Osvětim plánovat útek. Povedlo se jim to 7. dubna toho roku a vzápětí informovali veřejnost o hrůzách, které v nacistickém vyhlazovacím táboře prožili. Uprchlí vězni byli Slováci, jmenovali se Rudolf Vrba a Alfréd Wetzler.

Vzpoura ve vyhlazovacím táboře Sobibor. Vězni povstali před 80 lety, většina z nich nepřežila

Dne 14. října 1943, tedy před 80 lety, se stovky zoufalých vězňů v nacistickém koncentračním táboře Sobibor zapojily do vzpoury. Vězni zabili několik esesmanů a pokusili se z hrůzného místa zajetí utéct. Většina z nich však byla zavražděna.

Vězni ve vyhlazovacím táboře Treblinka zahájili před 80 lety povstání. Většina za to zaplatila životem

Před 80 lety, dne 2. srpna 1943, se zoufalí vězni v nacistickém vyhlazovacím táboře v polské Treblince pokusili o vzpouru a o útěk. Tábor zapálili a uprchli z něj, většinu však vězeňské komando dostihlo a pozabíjelo. Z mnoha set vězňů přežilo jen pár desítek, jedním z přeživších byl například Čech Richard Glazar, jehož dochované vzpomínky pomáhají průběh povstání v Treblince rekonstruovat.