KOMENTÁŘ | 80 let od osvobození koncentračního tábora Osvětim. Co to dnes pro nás znamená?

Přesně před 80 lety byl Rudou armádou osvobozen komplex německých koncentračních a vyhlazovacích táborů Auschwitz. 

V tomto textu opomeneme polský název Osvětim, neboť ten nevystihuje realitu. Osvětim je polské město ležící nedaleko bývalého nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz. Tedy Osvětim je produkt polské historie, Auschwitz produkt historie německé. 

Když sovětská armáda dne 27. ledna 1945 dosáhla bran koncentračního tábora Auschwitz, ležícího na jihu dnešního Polska, našla zde jen zlomek „obyvatel“ – především nemocné, vyčerpané a ty, kteří již nebyli schopni přežít kruté pochody smrti. Desítky tisíc dalších vězňů, těch, kteří byli ještě schopni pohybu, byly před příchodem osvoboditelů donuceny opustit tábor a vydat se na nucené práce hluboko do neosvobozených oblastí takzvané Třetí říše.

Německé snahy zahladit stopy svých krutých zločinů pokračovaly až do posledních dnů války, avšak marně. Pravda o jejich zvěrstvech vyšla najevo – nejen díky svědectvím přeživších, ale i kvůli důkazům, které se jim nepodařilo zcela zničit. Svět se tak mohl dozvědět o rozsahu jejich zločinů proti lidskosti, které ani zoufalé pokusy o zahlazení stop nedokázaly navždy skrýt.

Tento příběh je mementem pro všechny současné režimy, které porušují základní principy lidských práv. Pravda o jejich zločinech nakonec vždy vyjde najevo – a to i bez nutnosti vojenského zásahu či dobytí jejich území. Lidstvo již odhalilo hrůzy táborů nucených prací v Sovětském svazu a Číně, krutosti nehumánních věznic pro politickou opozici v Sýrii i děsivou realitu všech koncentračních a vyhlazovacích táborů, které Němci vybudovali během druhé světové války.

V těchto chvílích rádi připomínáme rostoucí vliv krajní pravice ve světě. Právě tento způsob myšlení a politiky přivedl Němce – a nikoliv pouze „nacisty“ – k tomu, aby páchali hrůzné zločiny, při nichž byly zavražděny stovky tisíc a miliony nevinných lidí. Historie nám připomíná, kam až může vést ideologie nenávisti a extremismu, pokud jí včas nečelíme.

Dnešní situace je o to znepokojivější, že projevy nenávistné politiky jsou patrné po celém světě. Právě z takového přístupu vzešel konflikt mezi Izraelem a Hamásem, který teprve před několika týdny dospěl k příměří. Na druhé straně Atlantiku se v čele Spojených států ocitl Donald Trump, jenž hned po svém nástupu prosazoval tvrdá opatření vůči latinskoamerickým imigrantům.

Nemusíme však hledět přes oceány ani cestovat tisíce kilometrů daleko. Stačí se podívat za hranice, za Bílé Karpaty a Beskydy, kde slovenský premiér Robert Fico prosazuje myšlenky, jež mohou snadno zažehnout nenávist, která Slovensko připravila o jeho čest a pověst během temných let druhé světové války.

A ani za hranice se dívat nemusíme. Ideologie nenávisti vůči menšinám nachází podporu přímo v České republice, kde některá politická uskupení otevřeně útočí na kohokoli, kdo podle nich není „dostatečně“ Čech. Terčem těchto postojů se stávají černoši, Ukrajinci, Rusové, Vietnamci a mnoho dalších. Každá z těchto menšin se tak může stále častěji cítit nežádoucí, a to i v okamžiku, kdy nejvíce potřebuje pomoc a podporu.

Německý systém koncentračních a vyhlazovacích táborů představuje absolutní dno lidské morálky a nejjasnější případ ignorace lidskosti. Nacistické vedení, zosobněné Adolfem Hitlerem a jeho věrnými, se bez skrupulí pustilo do veřejného pronásledování Židů, homosexuálů a dalších skupin, které se podle jejich zvrácené ideologie jen nepatrně odchylovaly od údajně „čistých“ árijských hodnot.

Lze se snad odvolávat na dobu, v níž se to dělo. Svět se zmítal v těžké hospodářské krizi, která vytvořila půdu pro to, aby se k moci dostali jedinci s psychopatickými sklony – „lidé“ jako Hitler, Benito Mussolini nebo Josip Stalin. Šlo o jedince, kteří ve jménu svých zvrácených ideologií neváhali rozpoutat odpornou dobyvačnou válku. Jejich cílem bylo pouze získat moc a zajistit si výhodnější postavení v chaotickém a rozvráceném světě, bez ohledu na lidské utrpení a oběti, které za tím zůstaly.

Tato původní dobyvačná válka donutila i umírněnější národy přistoupit na stejný typ brutálního konfliktu. S odstupem času se zdá, že během druhé světové války bylo téměř nemožné jednat jako skutečná lidská bytost, pokud chtěl někdo dosáhnout osvobození území pod nadvládou nacistické či fašistické okupace. V těchto regionech lidé umírali v podmínkách, které byly v přímém rozporu se všemi základy lidskosti. Osvobození se tak stalo bojem, kde lidskost musela ustoupit ve jménu přežití.

Britové, Francouzi, Američané, Sověti – a mnoho dalších národů, které by tento seznam mohl zahrnout – do takového způsobu válčení nikdy vstoupit nechtěli. Žádný z těchto států si nepřál, aby jejich země byla napadena, ani aby musely obětovat tolik životů. Totéž platí pro hrdinskou oběť sovětských vojáků nejrůznějších národností, kteří padli na bojištích proto, abychom dnes mohli – žít. 

Osvobození tábora Auschwitz, vedle hrůzných zvěrstev, která odhalilo, připomíná i zásadní skutečnosti, na které nesmíme zapomenout. Ať už se to komu líbí nebo ne – což jen těžko vystihuje hloubku emocí, které bychom měli cítit – byli to Sověti, kdo tábor osvobodil. Byli to také Sověti, kdo bojoval na jedné z nejkrutějších a nejbrutálnějších front v dějinách lidstva.

Je klíčové rozlišovat mezi vděčností, kterou si Rudá armáda zaslouží za osvobození od nacistického útlaku, a zlobou či kritikou za to, co Sovětský svaz, později Ruská federace, činily v následujících dekádách. Tyto dvě roviny historie je třeba chápat odděleně, aby byla zachována spravedlivá památka na oběť vojáků, kteří bojovali za svobodu, aniž bychom přehlíželi pozdější zneužití moci, které vedení této země provedlo.

Související

Aleksandr Vučič (srbský premiér) Komentář

Srbsko mezi EU a Ruskem. Vučić se omlouvá, ale diplomatická facka Moskvě se dala čekat

Srbský prezident Aleksandar Vučić sice svým občanům omluvně vysvětloval hlasování pro rezoluci odsuzující ruskou agresi proti Ukrajině, ve skutečnosti však tento krok signalizuje něco mnohem zásadnějšího – očekávaný odklon Bělehradu od Moskvy a stále pevnější směřování Srbska k Evropě. Pokud by se země nakonec stala součástí EU, pro Kreml by to představovalo tvrdou geopolitickou facku.

Více souvisejících

komentář Osvětim Koncentrační tábory holocaust historie II. světová válka nacisté Sovětská armáda

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

Josef Zíma, český herec, zpěvák a moderátor, manžel herečky Evy Klepáčové. Kromě pop music je známý jako zpěvák české dechovky. Často bývá označován jako nekorunovaný král české dechovky.

Zemřel legendární zpěvák Josef Zíma

Českou hudební scénu zasáhla ve čtvrtek večer smutná zpráva. Ve věku 92 let zemřel legendární zpěvák Josef Zíma, který se v poslední době potýkal se zdravotními problémy. 

včera

včera

Tenis, ilustrační fotografie

Macháč se v mexickém Acapulcu dočkal prvního triumfu na okruhu ATP

První velký úspěch v kariéře si připsal český tenista Tomáš Macháč. V mexickém Acapulcu se mu totiž podařilo vyhrát celý turnaj ATP a získat tak svůj vůbec premiérový titul na okruhu. Stalo se tak poté, co ve finále dokázal porazit Španěla Alejandra Davidoviche 7:6 a 6:2. Po hodině a 38 minutách tak mohl rodák z Berouna zvednout se sombrerem na hlavě trofej nad hlavu.

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj ocenil evropské snahy ohledně Ukrajiny. Řekl, jak pokračují jednání s USA

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj u příležitosti dnešního summitu lídrů zemí Evropské unie, kam byl přizván, ocenil nedávné evropské snahy ohledně konfliktu na Ukrajině. Těší ho i iniciativa, jejíž snahou je řádné a moderní vyzbrojení evropských armád. Zelenskyj také naznačil, kdy by mohlo dojít k dalšímu jednání Ukrajinců s Američany. 

včera

včera

včera

Bývalý velitel ozbrojených sil Ukrajiny generál Valerij Zalužnyj

Zalužnyj: Rusko se snaží revidovat světový řád a Spojené státy ho definitivně ničí

Bývalý vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec Ukrajiny ve Spojeném království Valerij Zalužnyj dnes vystoupil na konferenci organizované think-tankem Chatham House, kde ostře kritizoval současný přístup Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj USA „ničí“ světový řád, který už dlouho zpochybňují Rusko a další aktéři.

Aktualizováno včera

Volodymyr Zelenskyj dorazil na summit EU za doprovodu předsedy Evropské rady Antónia Costy a předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové

Klíčový den pro budoucnost: Zelenskyj dorazil na summit EU. Musíme vyzbrojit Evropu a nemáme čas, říkají lídři

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj dnes dorazil na summit EU za doprovodu předsedy Evropské rady Antónia Costy a předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Costa zdůraznil, že evropští vůdci musí „učinit rozhodnutí a splnit“ své sliby, protože čelí závažnosti situace. „Jsme zde, abychom podpořili Ukrajinu při dosahování komplexního, spravedlivého a trvalého míru,“ řekl.

včera

včera

Mette Frederiksen

Jaderný deštník nad Evropou? Jsme pro, říkají po pěti letech první státy

Francouzský prezident Emmanuel Macron dlouhodobě usiluje o to, aby se evropské státy zapojily do diskuse o roli francouzského jaderného odstrašení v bezpečnostní architektuře kontinentu. Dosud však jeho návrhy narážely na nezájem. To se nyní začíná měnit, když Polsko a Dánsko signalizovaly ochotu tuto možnost zvážit. Pozitivně se k této variantě staví i Německo.

včera

Viktor Orbán s lídry EU

Summit EU: Orbán odmítnul společnou obranu, Macron se sešel se Zelenským

Maďarský premiér Viktor Orbán, který před summitem EU pobýval v Paříži, znovu zdůraznil svou vizi obranné politiky Evropy. Ve svém příspěvku na sociálních sítích uvedl, že posilování obrany evropských států by mělo být v rukou jednotlivých národů, nikoliv evropských institucí. Orbán se v Paříži setkal s prezidentem Emmanuelem Macronem, bývalou kandidátkou na prezidenta Marine Le Pen a exprezidentem Nicolasem Sarkozym. Po setkání s Le Pen dokonce naznačil, že ji považuje za budoucí hlavu Francie.

včera

Donald Trump

Čtvrt milionu Ukrajinců přijde v USA o azyl. Trump je nechá vyhodit ze země

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa plánuje zrušit dočasný azyl pro 240 000 ukrajinských uprchlíků, kteří po ruské invazi našli útočiště ve Spojených státech. Opatření, které by mohlo vést k jejich deportaci, by podle agentury Reuters mělo být oznámeno již v dubnu. Tento krok je součástí širšího plánu na zrušení právního statusu více než 1,8 milionu lidí, kteří v USA pobývají z humanitárních důvodů.

včera

včera

Petr Porošenko, ukrajinský exprezident

"Ve volbách by prohrál." USA tlačí na Kyjev, aby vyměnil Zelenského. Diktátor není, volby nebudou, vzkazuje opozice

Ukrajinští opoziční lídři odmítli možnost uspořádání voleb během válečného stavu, a to poté, co se v médiích objevily zprávy o jejich kontaktech s americkými představiteli a v návaznosti na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, který označil svého ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského za „diktátora“ kvůli nepořádání voleb.

včera

včera

včera

Svět je stále brutálnější a Rusko nezná hranice. Agrese neskončí jen na Ukrajině, varuje Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středečním televizním projevu varoval, že ruská agrese „nezná hranic“ a nepřestane jen u Ukrajiny. Podle něj představuje přímou hrozbu nejen pro Francii, ale pro celou Evropu, která se musí připravit na možnou budoucnost bez záruky americké podpory.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy