KOMENTÁŘ | 80 let od osvobození koncentračního tábora Osvětim. Co to dnes pro nás znamená?

Přesně před 80 lety byl Rudou armádou osvobozen komplex německých koncentračních a vyhlazovacích táborů Auschwitz. 

V tomto textu opomeneme polský název Osvětim, neboť ten nevystihuje realitu. Osvětim je polské město ležící nedaleko bývalého nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz. Tedy Osvětim je produkt polské historie, Auschwitz produkt historie německé. 

Když sovětská armáda dne 27. ledna 1945 dosáhla bran koncentračního tábora Auschwitz, ležícího na jihu dnešního Polska, našla zde jen zlomek „obyvatel“ – především nemocné, vyčerpané a ty, kteří již nebyli schopni přežít kruté pochody smrti. Desítky tisíc dalších vězňů, těch, kteří byli ještě schopni pohybu, byly před příchodem osvoboditelů donuceny opustit tábor a vydat se na nucené práce hluboko do neosvobozených oblastí takzvané Třetí říše.

Německé snahy zahladit stopy svých krutých zločinů pokračovaly až do posledních dnů války, avšak marně. Pravda o jejich zvěrstvech vyšla najevo – nejen díky svědectvím přeživších, ale i kvůli důkazům, které se jim nepodařilo zcela zničit. Svět se tak mohl dozvědět o rozsahu jejich zločinů proti lidskosti, které ani zoufalé pokusy o zahlazení stop nedokázaly navždy skrýt.

Tento příběh je mementem pro všechny současné režimy, které porušují základní principy lidských práv. Pravda o jejich zločinech nakonec vždy vyjde najevo – a to i bez nutnosti vojenského zásahu či dobytí jejich území. Lidstvo již odhalilo hrůzy táborů nucených prací v Sovětském svazu a Číně, krutosti nehumánních věznic pro politickou opozici v Sýrii i děsivou realitu všech koncentračních a vyhlazovacích táborů, které Němci vybudovali během druhé světové války.

V těchto chvílích rádi připomínáme rostoucí vliv krajní pravice ve světě. Právě tento způsob myšlení a politiky přivedl Němce – a nikoliv pouze „nacisty“ – k tomu, aby páchali hrůzné zločiny, při nichž byly zavražděny stovky tisíc a miliony nevinných lidí. Historie nám připomíná, kam až může vést ideologie nenávisti a extremismu, pokud jí včas nečelíme.

Dnešní situace je o to znepokojivější, že projevy nenávistné politiky jsou patrné po celém světě. Právě z takového přístupu vzešel konflikt mezi Izraelem a Hamásem, který teprve před několika týdny dospěl k příměří. Na druhé straně Atlantiku se v čele Spojených států ocitl Donald Trump, jenž hned po svém nástupu prosazoval tvrdá opatření vůči latinskoamerickým imigrantům.

Nemusíme však hledět přes oceány ani cestovat tisíce kilometrů daleko. Stačí se podívat za hranice, za Bílé Karpaty a Beskydy, kde slovenský premiér Robert Fico prosazuje myšlenky, jež mohou snadno zažehnout nenávist, která Slovensko připravila o jeho čest a pověst během temných let druhé světové války.

A ani za hranice se dívat nemusíme. Ideologie nenávisti vůči menšinám nachází podporu přímo v České republice, kde některá politická uskupení otevřeně útočí na kohokoli, kdo podle nich není „dostatečně“ Čech. Terčem těchto postojů se stávají černoši, Ukrajinci, Rusové, Vietnamci a mnoho dalších. Každá z těchto menšin se tak může stále častěji cítit nežádoucí, a to i v okamžiku, kdy nejvíce potřebuje pomoc a podporu.

Německý systém koncentračních a vyhlazovacích táborů představuje absolutní dno lidské morálky a nejjasnější případ ignorace lidskosti. Nacistické vedení, zosobněné Adolfem Hitlerem a jeho věrnými, se bez skrupulí pustilo do veřejného pronásledování Židů, homosexuálů a dalších skupin, které se podle jejich zvrácené ideologie jen nepatrně odchylovaly od údajně „čistých“ árijských hodnot.

Lze se snad odvolávat na dobu, v níž se to dělo. Svět se zmítal v těžké hospodářské krizi, která vytvořila půdu pro to, aby se k moci dostali jedinci s psychopatickými sklony – „lidé“ jako Hitler, Benito Mussolini nebo Josip Stalin. Šlo o jedince, kteří ve jménu svých zvrácených ideologií neváhali rozpoutat odpornou dobyvačnou válku. Jejich cílem bylo pouze získat moc a zajistit si výhodnější postavení v chaotickém a rozvráceném světě, bez ohledu na lidské utrpení a oběti, které za tím zůstaly.

Tato původní dobyvačná válka donutila i umírněnější národy přistoupit na stejný typ brutálního konfliktu. S odstupem času se zdá, že během druhé světové války bylo téměř nemožné jednat jako skutečná lidská bytost, pokud chtěl někdo dosáhnout osvobození území pod nadvládou nacistické či fašistické okupace. V těchto regionech lidé umírali v podmínkách, které byly v přímém rozporu se všemi základy lidskosti. Osvobození se tak stalo bojem, kde lidskost musela ustoupit ve jménu přežití.

Britové, Francouzi, Američané, Sověti – a mnoho dalších národů, které by tento seznam mohl zahrnout – do takového způsobu válčení nikdy vstoupit nechtěli. Žádný z těchto států si nepřál, aby jejich země byla napadena, ani aby musely obětovat tolik životů. Totéž platí pro hrdinskou oběť sovětských vojáků nejrůznějších národností, kteří padli na bojištích proto, abychom dnes mohli – žít. 

Osvobození tábora Auschwitz, vedle hrůzných zvěrstev, která odhalilo, připomíná i zásadní skutečnosti, na které nesmíme zapomenout. Ať už se to komu líbí nebo ne – což jen těžko vystihuje hloubku emocí, které bychom měli cítit – byli to Sověti, kdo tábor osvobodil. Byli to také Sověti, kdo bojoval na jedné z nejkrutějších a nejbrutálnějších front v dějinách lidstva.

Je klíčové rozlišovat mezi vděčností, kterou si Rudá armáda zaslouží za osvobození od nacistického útlaku, a zlobou či kritikou za to, co Sovětský svaz, později Ruská federace, činily v následujících dekádách. Tyto dvě roviny historie je třeba chápat odděleně, aby byla zachována spravedlivá památka na oběť vojáků, kteří bojovali za svobodu, aniž bychom přehlíželi pozdější zneužití moci, které vedení této země provedlo.

Související

Summit NATO 2024 ve Washingtonu Komentář

"Ani o píď na východ." Slova o budoucnosti NATO po 35 letech pohledem historika

"Preferovali byste sjednocené Německo mimo NATO, nezávislé a bez amerických vojsk, nebo byste preferovali, aby sjednocené Německo bylo svázáno s NATO, při záruce, že působnost NATO se neposune ani o píď na východ proti současnému stavu?" Tato věta, kterou 9. února 1990 pronesl tehdejší americký ministr zahraničí James Baker na jednání se sovětským vůdcem Michailem Gorbačovem, rezonuje v mezinárodní politice i po 35 letech. Často slouží jako argument podporující tvrzení, že Západ po konci studené války slíbil Kremlu nerozšiřovat Severoatlantickou alianci o země bývalého východního bloku, což následně porušil. V konfrontaci s historickými dokumenty však tato interpretace, kterou opakuje i současný ruský režim v souvislosti s válkou na Ukrajině, neobstojí. 
Donald Trump Komentář

Trump musí Bushe proklínat za invaze do Iráku a Afghánistánu. Američany v Gaze nikdo nechce

Nový šéf Bílého domu Donald Trump nyní možná proklíná svého předchůdce George Bushe za rozhodnutí zahájit invaze do Afghánistánu a Iráku. Právě tato vojenská tažení totiž zanechala na Blízkém východě hluboký protiamerický sentiment, který dnes znemožňuje hladké prosazení Trumpových plánů na obnovu Pásma Gazy. Jakékoli americké angažmá v regionu by se neobešlo bez odporu a hrozby vzniku dalšího brutálního konfliktu.

Více souvisejících

komentář Osvětim Koncentrační tábory holocaust historie II. světová válka nacisté Sovětská armáda

Aktuálně se děje

před 4 hodinami

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Bylo to jen otázkou času. Feyenoord se na dobro rozloučil s koučem Brianem Priskem

O tom, že bývalý kouč pražské Sparty Brian Priske nemá ve Feyenoordu Rotterdam na růžích ustláno, už se psalo hned poté, co do nizozemského klubu před startem sezóny přišel. Svoji popularitu si u fanoušků nikterak nevylepšil svými pozápasovými kolečky s hráči, se kterými byl nucen skončit, jakkoli tím byl známý v době, kdy působil na pražské Letné. Na toto působení, kdy s pražskou Spartou dvakrát získal ligový titul a jeden pohárový triumf k tomu, ale v Rotterdamu nenavázal a jeho vrtkavé angažmá ve Feyenoordu tak nyní dopsalo poslední tečku.

včera

včera

včera

včera

Věda, ilustrační fotografie

První slavné vědkyně. Které ženy se zapsaly do historie?

Na 11. února připadá Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Zatímco dnes je již poměrně běžnou záležitostí, že se ženy na poli vědy pohybují, ještě v nedávné minulosti byly vědkyně spíše výjimkou. Které ženy se zapsaly do historie svým prvenstvím ve vědních oborech?

včera

Vladimir Putin a Donald Trump

Trump oznámil, že si telefonoval s Putinem. Kreml to potvrdil

Americký prezident Donald Trump potvrdil, že mluvil s ruským protějškem Vladimirem Putinem.  Informoval o tom ve středu v příspěvku na sociální síti Truth Social. Hlavním tématem hovoru, který trval déle než hodinu, byla probíhající válka na Ukrajině. Trump zopakoval, že ji chce ukončit. 

včera

Martin Erat, foto: Sean Russell

Bývalý hokejista Martin Erat odmítá obvinění, že řídil v opilosti

V úterý přišla z USA zpráva o tom, že měl bývalý český hokejový reprezentant Martin Erat po několika autonehodách ujet, až ho stejně nakonec zatkla policie. Z vazby se měl pak dostat Erat na základě vyplacené třicetitisícové kauce (v dolarech). Uvedl to server wkrn.com s tím, že Erat má čelit několika obviněním kvůli této divoké jízdě v modré Tesle. Nyní se však držitel olympijského bronzu z Turína a stříbra (2006) a bronzu (2012) z MS proti nim ozval. Současný kouč žákovských týmů v Nashvillu odmítá, že by jel začátkem února pod vlivem alkoholu.

včera

včera

včera

včera

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml poprvé zareagoval na Zelenského návrh na výměnu území s Ruskem

Rusko nebude v případných jednáních s Ukrajinou jednat o územní výměně, řekl ve středu na brífinku mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Jeho komentář byl reakcí na prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který navrhl vyměnit část ruské Kurské oblasti, kterou v současnosti ovládají ukrajinské síly, za ukrajinské území anektované Moskvou.

včera

Donald Trump

Trump ohlásil nová cla a vyzval k výraznému snížení úrokových sazeb

Bývalý americký prezident Donald Trump opět rozvířil ekonomickou debatu ve Spojených státech, když na své sociální síti Truth Social oznámil plán zavést nová cla a zároveň vyzval k výraznému snížení úrokových sazeb. Podle něj by tyto kroky měly jít „ruku v ruce“ a pomoci oživit americkou ekonomiku, uvedl The Guardian.

včera

včera

Donald Trump

Trumpův třetí mandát? Ústava USA mu do cesty staví téměř nepřekonatelné překážky

Ústava Spojených států teoreticky nabízí možnost, jak by se Donald Trump mohl po vykonání dvou mandátů vrátit k moci, i když ne nutně jako prezident. Nejpravděpodobnější cestou by bylo dosazení loajálního spojence do Bílého domu, který by mu zajistil vliv v zákulisí. Pokud by však chtěl sám kandidovat potřetí, musí prosadit změnu Ústavy – což je proces natolik složitý, že se rovná politické utopii.

včera

včera

včera

včera

Pád Scholze se blíží. Jak sledovat volby v Německu a co vše o nich potřebujete vědět?

Německo, nejlidnatější země Evropské unie a třetí největší ekonomika světa, se připravuje na předčasné parlamentní volby, které se uskuteční 23. února. Volby mají potenciál výrazně změnit směřování země, zejména pokud jde o migrační politiku a průmyslové priority.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy