Přesně před 80 lety byl Rudou armádou osvobozen komplex německých koncentračních a vyhlazovacích táborů Auschwitz.
V tomto textu opomeneme polský název Osvětim, neboť ten nevystihuje realitu. Osvětim je polské město ležící nedaleko bývalého nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz. Tedy Osvětim je produkt polské historie, Auschwitz produkt historie německé.
Když sovětská armáda dne 27. ledna 1945 dosáhla bran koncentračního tábora Auschwitz, ležícího na jihu dnešního Polska, našla zde jen zlomek „obyvatel“ – především nemocné, vyčerpané a ty, kteří již nebyli schopni přežít kruté pochody smrti. Desítky tisíc dalších vězňů, těch, kteří byli ještě schopni pohybu, byly před příchodem osvoboditelů donuceny opustit tábor a vydat se na nucené práce hluboko do neosvobozených oblastí takzvané Třetí říše.
Německé snahy zahladit stopy svých krutých zločinů pokračovaly až do posledních dnů války, avšak marně. Pravda o jejich zvěrstvech vyšla najevo – nejen díky svědectvím přeživších, ale i kvůli důkazům, které se jim nepodařilo zcela zničit. Svět se tak mohl dozvědět o rozsahu jejich zločinů proti lidskosti, které ani zoufalé pokusy o zahlazení stop nedokázaly navždy skrýt.
Tento příběh je mementem pro všechny současné režimy, které porušují základní principy lidských práv. Pravda o jejich zločinech nakonec vždy vyjde najevo – a to i bez nutnosti vojenského zásahu či dobytí jejich území. Lidstvo již odhalilo hrůzy táborů nucených prací v Sovětském svazu a Číně, krutosti nehumánních věznic pro politickou opozici v Sýrii i děsivou realitu všech koncentračních a vyhlazovacích táborů, které Němci vybudovali během druhé světové války.
V těchto chvílích rádi připomínáme rostoucí vliv krajní pravice ve světě. Právě tento způsob myšlení a politiky přivedl Němce – a nikoliv pouze „nacisty“ – k tomu, aby páchali hrůzné zločiny, při nichž byly zavražděny stovky tisíc a miliony nevinných lidí. Historie nám připomíná, kam až může vést ideologie nenávisti a extremismu, pokud jí včas nečelíme.
Dnešní situace je o to znepokojivější, že projevy nenávistné politiky jsou patrné po celém světě. Právě z takového přístupu vzešel konflikt mezi Izraelem a Hamásem, který teprve před několika týdny dospěl k příměří. Na druhé straně Atlantiku se v čele Spojených států ocitl Donald Trump, jenž hned po svém nástupu prosazoval tvrdá opatření vůči latinskoamerickým imigrantům.
Nemusíme však hledět přes oceány ani cestovat tisíce kilometrů daleko. Stačí se podívat za hranice, za Bílé Karpaty a Beskydy, kde slovenský premiér Robert Fico prosazuje myšlenky, jež mohou snadno zažehnout nenávist, která Slovensko připravila o jeho čest a pověst během temných let druhé světové války.
A ani za hranice se dívat nemusíme. Ideologie nenávisti vůči menšinám nachází podporu přímo v České republice, kde některá politická uskupení otevřeně útočí na kohokoli, kdo podle nich není „dostatečně“ Čech. Terčem těchto postojů se stávají černoši, Ukrajinci, Rusové, Vietnamci a mnoho dalších. Každá z těchto menšin se tak může stále častěji cítit nežádoucí, a to i v okamžiku, kdy nejvíce potřebuje pomoc a podporu.
Německý systém koncentračních a vyhlazovacích táborů představuje absolutní dno lidské morálky a nejjasnější případ ignorace lidskosti. Nacistické vedení, zosobněné Adolfem Hitlerem a jeho věrnými, se bez skrupulí pustilo do veřejného pronásledování Židů, homosexuálů a dalších skupin, které se podle jejich zvrácené ideologie jen nepatrně odchylovaly od údajně „čistých“ árijských hodnot.
Lze se snad odvolávat na dobu, v níž se to dělo. Svět se zmítal v těžké hospodářské krizi, která vytvořila půdu pro to, aby se k moci dostali jedinci s psychopatickými sklony – „lidé“ jako Hitler, Benito Mussolini nebo Josip Stalin. Šlo o jedince, kteří ve jménu svých zvrácených ideologií neváhali rozpoutat odpornou dobyvačnou válku. Jejich cílem bylo pouze získat moc a zajistit si výhodnější postavení v chaotickém a rozvráceném světě, bez ohledu na lidské utrpení a oběti, které za tím zůstaly.
Tato původní dobyvačná válka donutila i umírněnější národy přistoupit na stejný typ brutálního konfliktu. S odstupem času se zdá, že během druhé světové války bylo téměř nemožné jednat jako skutečná lidská bytost, pokud chtěl někdo dosáhnout osvobození území pod nadvládou nacistické či fašistické okupace. V těchto regionech lidé umírali v podmínkách, které byly v přímém rozporu se všemi základy lidskosti. Osvobození se tak stalo bojem, kde lidskost musela ustoupit ve jménu přežití.
Britové, Francouzi, Američané, Sověti – a mnoho dalších národů, které by tento seznam mohl zahrnout – do takového způsobu válčení nikdy vstoupit nechtěli. Žádný z těchto států si nepřál, aby jejich země byla napadena, ani aby musely obětovat tolik životů. Totéž platí pro hrdinskou oběť sovětských vojáků nejrůznějších národností, kteří padli na bojištích proto, abychom dnes mohli – žít.
Osvobození tábora Auschwitz, vedle hrůzných zvěrstev, která odhalilo, připomíná i zásadní skutečnosti, na které nesmíme zapomenout. Ať už se to komu líbí nebo ne – což jen těžko vystihuje hloubku emocí, které bychom měli cítit – byli to Sověti, kdo tábor osvobodil. Byli to také Sověti, kdo bojoval na jedné z nejkrutějších a nejbrutálnějších front v dějinách lidstva.
Je klíčové rozlišovat mezi vděčností, kterou si Rudá armáda zaslouží za osvobození od nacistického útlaku, a zlobou či kritikou za to, co Sovětský svaz, později Ruská federace, činily v následujících dekádách. Tyto dvě roviny historie je třeba chápat odděleně, aby byla zachována spravedlivá památka na oběť vojáků, kteří bojovali za svobodu, aniž bychom přehlíželi pozdější zneužití moci, které vedení této země provedlo.
Související

"Ani o píď na východ." Slova o budoucnosti NATO po 35 letech pohledem historika

Trump musí Bushe proklínat za invaze do Iráku a Afghánistánu. Američany v Gaze nikdo nechce
komentář , Osvětim , Koncentrační tábory , holocaust , historie , II. světová válka , nacisté , Sovětská armáda
Aktuálně se děje
před 4 hodinami

DETAILY: Trump dojedná mír s Putinem. Zelenskyj a Evropa na vedlejší koleji, o výsledku budou seznámeny
včera

Bylo to jen otázkou času. Feyenoord se na dobro rozloučil s koučem Brianem Priskem
včera

Mírné zimní počasí ustoupí arktickému chladu. Meteorologové řekli, co nás čeká
včera

Požár motorestu v Kersku zaměstnává hasiče už několik hodin. Zásah komplikuje počasí
včera

Vláda připravila změny v regulaci reklamy a navrhla přesuny peněz v evropských fondech
včera

První slavné vědkyně. Které ženy se zapsaly do historie?
včera

Trump oznámil, že si telefonoval s Putinem. Kreml to potvrdil
včera

Bývalý hokejista Martin Erat odmítá obvinění, že řídil v opilosti
včera

Posílíme směny, reagují silničáři na aktuální počasí. Řidiči mají být opatrní
včera

Policie šetří tragédii na Jihlavsku. Muž před zraky policistů zastřelil příbuzného
včera

Nový ministr obrany USA: Jste na to sami, o bezpečnost Evropy se už starat nebudeme a Ukrajina ztracená zemí nezíská
včera

Pokud Putin zaútočí na NATO, reakce bude devastující. Rusko prohraje, vzkazuje Rutte
včera

Kreml poprvé zareagoval na Zelenského návrh na výměnu území s Ruskem
včera

Trump ohlásil nová cla a vyzval k výraznému snížení úrokových sazeb
včera

Jak skončí válka na Ukrajině? Experti exkluzivně pro EZ nastínili možné scénáře
včera

Trumpův třetí mandát? Ústava USA mu do cesty staví téměř nepřekonatelné překážky
včera

Dánská rozvědka: Rusko může v Evropě do pěti let rozpoutat masivní válku
včera

Mohla válka na Ukrajině skončit po pár měsících? Svět obrací zrak k Johnsonovi, Zelenskyj ho brání
včera

Počasí aktuálně: Spadne až 15 centimetrů sněhu, platí dvě výstrahy
včera
Pád Scholze se blíží. Jak sledovat volby v Německu a co vše o nich potřebujete vědět?
Německo, nejlidnatější země Evropské unie a třetí největší ekonomika světa, se připravuje na předčasné parlamentní volby, které se uskuteční 23. února. Volby mají potenciál výrazně změnit směřování země, zejména pokud jde o migrační politiku a průmyslové priority.
Zdroj: Libor Novák