Co se děje s počasím na Zemi? To, čeho se vědci obávali, se naplnilo

Vědci během čtyř desetiletí zjistili, že zvyšující se teploty a prodlužující se vegetační období nevedly k jasnému vítězství některých druhů rostlin nad jinými. Místo toho se v různých oblastech objevovaly odlišné trendy – někde výrazně přibylo keřů a trav, jinde ubývalo kvetoucích rostlin, kterým vyšší porosty brání v růstu kvůli stínu.

Výsledky výzkumu, publikované v prestižním časopise Nature, mají zásadní význam pro odborníky sledující dopady klimatické krize. „Očekávali jsme, že najdeme konkrétní vzorce, podobně jako v jiných biomech, kde se změny klimatu projevují zřetelně. Ale Arktida je výjimečná a často plná překvapení,“ uvedla hlavní autorka studie Mariana García Criado z Univerzity v Edinburghu.

Studie ukázala, že větší bohatství druhů se objevuje v nižších zeměpisných šířkách a teplejších lokalitách. Největší přírůstky i úbytky rostlinných druhů byly pozorovány tam, kde došlo k největšímu oteplení. V kanadské západní Arktidě například výzkumný tým vedený Islou Myers-Smith zaznamenal rychlé „zazelenání“ tundry, kde se keře, zejména vrby, šíří na sever a rostou do výšky.

Keře jsou velmi konkurenceschopné – zastíní jiné rostliny a vyčerpávají více živin. S jejich šířením mizí lišejníky, mechy a suchomilné trávy, které se obnovují stovky až tisíce let. Vzhledem k prodlužujícímu se vegetačnímu období je pravděpodobné, že tento trend bude pokračovat. Rostlinná rozmanitost v Arktidě poroste, avšak s ekologickými důsledky.

„Na klimatické změny často nahlížíme jako na ztrátu biodiverzity. V teplotně omezené tundře je ale situace složitější,“ upozornila Myers-Smith.

Změny mohou negativně zasáhnout i živočichy. „Ekosystémy v Arktidě jsou velmi křehké. Jakákoliv změna ve skladbě rostlin může mít dominový efekt,“ upozornila García Criado. Podle ní by jedněmi z nejvíce ohrožených mohli být sobi – typičtí obyvatelé tundry, kteří se živí lišejníky. Ty však keře postupně vytlačují.

Dopady se netýkají jen fauny. Ohrožena je i potravinová bezpečnost místních a původních obyvatel, jejichž život je na přírodních zdrojích přímo závislý. Kromě toho se narušuje fungování celého ekosystému.

Profesor Greg Henry z Univerzity Britské Kolumbie, který pomáhal s organizací sběru dat, připomněl, že výzkum si vyžádal tisíce hodin práce v odlehlých a extrémních podmínkách, často pod hrozbou špatného počasí, hmyzu a dokonce i ledních medvědů.

Studie ale měla i svá omezení – například chybějící data o meších a lišejnících, které hrají klíčovou roli v arktickém ekosystému. Jejich výzkum je obtížný, přestože jde o důležité organismy s vysokou druhovou rozmanitostí.

García Criado varovala, že to, co se dnes děje v Arktidě, nebude omezeno jen na tuto oblast. „Všechny tyto změny, které pozorujeme, se dotknou celého světa. Arktida je jen začátek. Musíme těmto změnám porozumět – a musíme se na ně připravit. Není otázkou zda nastanou, ale kdy.“