„Amerika nás nezajímá.“ Čínští vývozci si s Trumpem hlavu nelámou, zboží prodají jinde

Iwu i celá provincie Če-ťiang tvoří páteř čínského vývozu, loni se odtud vyvezlo 17 % všech čínských produktů směřujících do USA. Právě zde se nejvíce projevují dopady nové obchodní války, kterou americký prezident Donald Trump znovu rozpoutal po svém návratu do úřadu. Na čínské hračky, kterých země loni vyvezla za 34 miliard dolarů, nyní uvalil cla až ve výši 245 %.

Vývozci v Iwu ale tvrdí, že tentokrát jsou připraveni. „Jiné země mají také peníze,“ shrnuje situaci pan Hu, jehož firma se přeorientovala na zákazníky v Jižní Americe a na Blízkém východě. Spojené státy podle něj tvořily dříve asi 20–30 % jeho obratu. Dnes se bez nich obejde. „Jsme bohatí, nechybí nám peníze.“

Jeho kolega Čchen Lang si z Trumpa utahuje: „Každý den nový vtip. Přidávání cel? To je pro něj jen další z jeho gagů.“

Obchodníci potvrzují, že zájem amerických odběratelů slábne. Například sousední stánek odmítl zakázku za více než milion jüanů kvůli vysokým clům. Podle místních je ale skutečný problém na druhé straně – americké firmy prý stále potřebují čínské dodavatele, zejména kvůli zkušenostem a levné výrobě. „Mnoho amerických podnikatelů proti těmto clům protestuje,“ říká obchodník Lin Siou-pcheng.

A skutečně – někteří američtí majitelé hračkářství označují Trumpova cla za „ničivá“ pro malé podniky. Jonathan Cathey z Los Angeles varuje, že může dojít k úplnému kolapsu dodavatelských řetězců: „Celý hračkářský průmysl může zaniknout.“

Trump v poslední době podniká razantní kroky nejen proti Číně, ale i proti jejím dodavatelským alternativám, jako je Vietnam či Kambodža. Před pár dny naznačil, že by cla mohl snížit a že usiluje o „spravedlivou dohodu“ s Čínou. Pekingské ministerstvo obchodu však takové výroky označilo za neopodstatněné.

Čína mezitím čelí dalším domácím problémům – nízké spotřebě, krizi na trhu s bydlením a oslabení důvěry obyvatel. Goldman Sachs odhaduje růst čínské ekonomiky letos na 4,5 %, pod vládním cílem.

Obchodníci z Iwu však ukazují, že se snaží situaci přizpůsobit. Stále více z nich studuje španělštinu a arabštinu, aby mohli komunikovat s novými zákazníky z Latinské Ameriky a Blízkého východu. Objevují se i státem podporované jazykové kurzy.

„Tyto ženy jsou páteří obchodu,“ říká jeden íránský obchodník, který doučuje místní prodavačky. A zákazníci skutečně přicházejí – například Kolumbijec Oscar, který si v Iwu nakoupil pytle plyšových hraček, říká: „Obchodovat s Čínou je teď mnohem důležitější než s Amerikou.“