SAE nominovaly vlastní kandidátku na šéfa OSN. Experti bijí na poplach

Nominaci podle oficiální zprávy státní tiskové agentury WAM předložil prezident Spojených arabských emirátů Muhammad bin Zájid Ál Nahján. Hlava státu v prohlášení vyzdvihla hluboké zkušenosti Nusseibehové s fungováním OSN, její úsudek při řešení aktuálních mezinárodních výzev a dosavadní výsledky konstruktivní práce.

Kancelář předsedy Valného shromáždění OSN nemohla přijetí požadované dokumentace k nominaci bezprostředně potvrdit kvůli cestám předsedy KhaliluRahmana. Přesto redakce obdržela samostatný e-mail od newyorské PR společnosti Teneo, která zastupuje ministerstvo zahraničí SAE a nominaci oficiálně potvrdila.

V oficiálním prohlášení k vlastní kandidatuře Nusseibehová uvedla, že charta OSN nedává generálnímu tajemníkovi do rukou armádu ani hlasovací právo, ale dobře vykonávaná funkce přináší jiný druh moci. Současně oznámila, že si vládní funkci vzala jako neplacené volno, aby se mohla plně soustředit na kampaň před koncem mandátu současného tajemníka Antonia Guterrese, který vyprší koncem prosince roku 2026.

Nusseibehová narozená v roce 1978 vstupuje do závodu v jeho pozdní fázi, přičemž v mezinárodních kruzích je známá díky svému působení ve funkci stálé zástupkyně SAE při OSN v letech 2013 až 2024. Jako kandidátka však bude muset získat podporu všech pěti stálých členů Rady bezpečnosti s právem veta, mezi které patří Británie, Čína, Francie, Rusko a Spojené státy.

Podle odborníků z mezinárodních organizací je pravděpodobné, že si před veřejným oznámením kandidatury zajistila tichý souhlas mocností disponujících právem veta, píše France24. K úspěšnému postupu v Radě bezpečnosti navíc potřebuje nejméně devět hlasů z patnácti členských států, aniž by byla uplatněna jakákoliv blokace.

Kandidatura okamžitě vyvolala pozornost ohledně situace v oblasti lidských práv uvnitř Spojených arabských emirátů, kde zprávy organizací jako Human Rights Watch dlouhodobě poukazují na vážná omezení svobody projevu a shromažďování. Nusseibehová má zároveň palestinské kořeny a v minulosti se podílela na prosazování Abrahámských dohod či humanitární pomoci pro civilisty v Pásmu Gazy.

Zatímco někteří američtí představitelé a náboženští činitelé její nominaci uvítali s tím, že jde o zkušenou vyjednavačku, kritici z řad humanitárních organizací varují před možným střetem zájmů. Nathaniel Raymond z Yaleovy univerzity označil její případné zvolení za možnou katastrofu pro působení OSN v Súdánu a na Blízkém východě.

Spojené arabské emiráty čelí obviněním ze strany nezávislých panelů expertních vyšetřovatelů OSN a organizace Amnesty International z vyzbrojování a financování polovojenských Síl rychlé podpory bojujících v súdánském konfliktu. Vláda SAE tato zjištění a obvinění z poskytování vojenské podpory opakovaně odmítla s tím, že žádné zbraně nedodává.

Celý proces výběru příštího šéfa OSN začal zhruba před rokem s neoficiálním předpokladem, že vůdčí pozice připadne zástupci z latinskoamerického a karibského regionu. Vstup Nusseibehové do soutěže spolu s dalšími kandidáty však tento původní regionální klíč narušuje a rozšiřuje řady uchazečů.

V dosavadních kolech nezávazných hlasování v Radě bezpečnosti nezískal žádný z dosavadních kandidátů plný konsensus členů. Čelní pozice v anketách sice obsadili zástupci z Latinské Ameriky, avšak někteří z nich museli čelit odmítavým hlasům ze strany stálých členů rady.

Očekávané nezávazné hlasování Rady bezpečnosti bylo odloženo na příští týden, aby získala prostor k formálnímu předložení dokumentů. Diplomaté nyní očekávají, že Nusseibehová projde standardním procesem veřejného grilování a interaktivního dialogu před Valným shromážděním OSN.

V současném výběrovém řízení figurují také další osobnosti, mezi nimiž jsou bývalý ugandský představitel OSN Olara Otunnu a ekvádorské političky María Fernanda Espinosa a Ivonne A-Baki. Členské státy tak mají před koncem roku 2026 k dispozici širší paletu kandidátů pro obsazení nejvyššího diplomatického postu ve světové organizaci.