WSJ: Trump chce, aby se novým šéfem OSN stal Orbán, Čína a Rusko nejsou proti

Orbán v dubnu ztratil moc v maďarských parlamentních volbách, kde ho po šestnácti letech v čele vlády s absolutní většinou porazila strana Tisza vedená Péterem Maďarem. Jeho dřívější působení poznamenala radikální protiimigrační politika a euroskeptické postoje, které vyvolávaly napětí ve vztazích se západními spojenci v Evropské unii i v NATO. Přesto si maďarský expremiér udržoval úzké vazby s Donaldem Trumpem, Vladimirem Putinem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.

Zdroje z americké administrativy a dalších zemí listu potvrdily, že v případě shody Washingtonu, Moskvy a Pekingu na společném postupu v Radě bezpečnosti OSN mívá takový záměr vysokou šanci na úspěch. Představitelé ministerstva zahraničí USA připustili, že myšlenka zní zpočátku netradičně, ale předběžné rozhovory naznačují podporu ze strany ruských i čínských partnerů. Druhé pětileté funkční období současného generálního tajemníka Antónia Guterrese přitom vyprší koncem letošního roku.

Bílý dům, Moskva ani Peking tuto informaci dosud oficiálně potvrdily, přičemž mluvčí Viktora Orbána na dotazy médií bezprostředně nereagoval. V dřívějších zprávách investigativního newsletteru VSquare se objevily spekulace, že vysoká pozice v OSN by pro bývalého premiéra mohla být důležitá kvůli diplomatické imunitě. Jeho mluvčí však dřívější zprávy o kandidatuře na post zástupce generálního tajemníka označil za nepravdivé.

Domácí situace v Maďarsku mezitím prochází výraznými změnami, neboť tamní úřady zahájily vyšetřování korupčních a podvodných případů spojených s členy bývalé vlády. Pod správní kontrolou a v policejním zajištění se ocitli dva dřívější ministři i někdejší guvernér maďarské národní banky. Vyšetřovatelé přitom nevylučují, že by se prověřování mohlo dotknout také samotného Viktora Orbána a jeho případného zapojení do těchto kauz.

Podle informací deníku The Wall Street Journal by se Orbán do volebního klání zapojil pouze v případě, že by jeho vítězství bylo dopředu zajištěno, což v současné chvíli vypadá nepravděpodobně. Pravidla pro výběr nového šéfa OSN vyžadují podporu nejméně devíti z patnácti členů Rady bezpečnosti. Zároveň má každý z pěti stálých členů právo vetovat jakoukoliv nominaci.

Mezi stálé členy s právem veta patří kromě Spojených států, Ruska a Číny také Francie a Spojené království, což pozici případného kandidáta komplikuje. Zahraniční analytici poukazují na to, že prosazení kontroverzního politika by v radě narazilo na odpor západních spojenců. Samotný výběrový proces tak zůstává otevřený a vyžaduje složitá diplomatická jednání na nejvyšší úrovni.

Současný mandát Antónia Guterrese skončí 31. prosince a mezinárodní společenství proto bedlivě sleduje veškeré kroky směřující k nástupnictví v čele světové organizace. Zda se plány na diplomatickou kariéru někdejšího maďarského předsedy vlády promění v reálnou nominaci, ukážou nadcházející týdny. Žádné konečné rozhodnutí o celém plánu dosud nepadlo.