Putin chce o válce na Ukrajině mluvit s Trumpem. Ze svých požadavků ustoupit nehodlá

Podle vyjádření ruské strany v čele s poradcem Jurijem Ušakovem by tato operace mohla vycházet z obdobného modelu krátkodobého příměří, které dříve umožnilo odchod civilistů a dodávky pomoci v Chersonské oblasti. Putin rovněž prohlásil, že ruská armáda by k zajištění bezpečnosti v oblasti potřebovala přibližně pět dní na odstranění min.

Moskva přitom tvrdí, že zmíněné město v Doněcké oblasti podléhá ruské kontrole, zatímco ukrajinští představitelé toto tvrzení odmítají a upozorňují, že v lokalitě nadále probíhají tvrdé boje. Ukrajinští poradci zároveň vyjádřili obavy, že by humanitární záměr mohl být zneužit k vojenským účelům a rotaci jednotek, což podle nich provázelo i předchozí akce v regionu.

Setkání v Kremlu se zúčastnili zvláštní vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner, kteří předtím vedli třístranná jednání v Abú Zabí. Američtí vyjednavači označili rozhovory s ruským prezidentem za podrobné a užitečné s tím, že americká strana návrh na humanitární misi podpořila.

Kreml podle France24 současně potvrdil, že ruský prezident hodlá v diskusích o konfliktu na Ukrajině pokračovat také s americkým prezidentem Donaldem Trumpem během nadcházejícího summitu v Číně. Obě strany zároveň zdůraznily, že přímá mírová jednání, která byla nedávno obnovena po devítiměsíční přestávce, budou dále pokračovat.

Během moskevských rozhovorů dal ruský představitel najevo, že Moskva nehodlá ustoupit ze svých maximálních požadavků na ukončení probíhajícího konfliktu. Kreml rovněž zopakoval svůj dlouhodobý postoj ohledně odmítnutí dalšího rozšiřování Severoatlantické aliance směrem na východ.

Ruská strana v této souvislosti vyjádřila naději, že evropští partneři podpoří širší diskuse zaměřené na vytvoření nové evropské bezpečnostní architektury. Současná diplomatická jednání tak probíhají v době, kdy evropští lídři na svém summitu v Irsku řeší vlastní zapojení do nadcházejících mírových procesů.