Klíčové klimatické setkání? COP33 bude stěžejní, nikdo jej ale pořádat nechce

Podle pravidel Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu by měla v roce 2028 hostit summit některá z asijských zemí. Čína sice prochází hlubokou ekonomickou transformací a rychle opouští závislost na uhlí, avšak po dlouhém zvažování se rozhodla oficiální kandidaturu odmítnout. Odborníci přitom poukazovali na to, že pozice Číny jako průmyslové velmoci by z ní dělala mimořádně silného hostitele tak významného setkání.

Bývalý americký viceprezident Al Gore vyjádřil nad čínským odmítnutím hluboké zklamání a označil celou situaci za politováníhodnou. Bývalý ministr zahraničí USA John Kerry zase poukázal na to, že Čína v současnosti předhání zbytek světa ve vývoji a praktickém využívání nízkoemisních technologií budoucnosti. Výrobní kapacity pro obnovitelné zdroje energie v zemi již překonaly uhelné elektrárny a emise skleníkových plynů letos dokonce mírně poklesly.

Rychlý rozvoj se projevuje také v oblasti dopravy, kde prodej elektrických vozidel v zemi dosáhl v uplynulém měsíci téměř dvou třetin celkového trhu. Průmysl zaměřený na čistou energii loni generoval více než devadesát procent celkového růstu čínských investic. Přestože se Peking snaží vystupovat jako významný představitel rozvojových zemí, zůstává opatrný v zaplňování diplomatického vakua, které po sobě zanechaly Spojené státy.

Přesné důvody, proč se čínská vláda rozhodla summit nehostit, nebyly oficiálně zveřejněny, avšak oslovení experti se domnívají, že klíčovou roli mohl sehrát americký volební cyklus. Konference COP33 je naplánována na období od 6. do 17. listopadu 2028, což se přímo překrývá s termínem příštích prezidentských voleb ve Spojených státech, které se uskuteční 7. listopadu téhož roku.

Současná americká administrativa odmítá vědecké poznatky o změně klimatu a formálně odstoupila od pařížské dohody, přičemž podniká kroky k vystoupení také ze samotné mateřské úmluvy OSN z roku 1992. Čínské vedení tak čelí složitému politickému prostředí, v němž by pořádání globálního klimatického summitu v době amerických voleb přinášelo značné diplomatické komplikace.

O pořádání konference COP33 dříve uvažovala rovněž indická vláda, avšak po několika měsících zvažování od svého záměru rovněž upustila. Spotřeba uhlí v Indii totiž nadále roste, přestože země zároveň překračuje své vlastní cíle v oblasti obnovitelných zdrojů. Mezi státy, které nyní zvažují podání oficiální nabídky na uspořádání summitu, patří Uzbekistán, Jižní Korea, Indonésie a Thajsko.

Samotné setkání COP33 bude mít nesmírný význam, protože jeho součástí se stane takzvaná globální inventura. Jde o klíčový mechanismus pařížské dohody, který hodnotí dosavadní pokrok jednotlivých států při snižování emisí ve snaze omezit globální oteplování. Odborníci sice upozorňují, že stanovený limit oteplení o 1,5 stupně Celsia bude s jistotou překonán, avšak státy by měly usilovat o co největší omezení teplotního přehřátí.

Otázka nové hostitelské země pro rok 2028 se na probíhajícím klimatickém summitu COP31 v Turecku, jemuž společně předsedají Turecko a Austrálie, s největší pravděpodobností nerozhodne. Čína tak pokračuje ve své vnitřní zelené transformaci, zatímco mezinárodní společenství nadále hledá vhodného kandidáta, který by zajistil plynulý průběh příštích globálních vyjednávání o ochraně klimatu.