Druhý den mírových rozhovorů skončil. Rusko s Ukrajinou vyjednalo rozsáhlou výměnu zajatců

Hlavním hmatatelným výstupem středečního jednání se stala dohoda o připravované rozsáhlé výměně válečných zajatců. Podle vyjádření zúčastněných stran se jedná o významný humanitární krok, který by mohl vést k propuštění tisíců lidí. Podrobnosti o harmonogramu a přesných počtech propuštěných osob však zůstávají předmětem navazujících dohod.

Vedoucí ukrajinské delegace a šéf Zahraniční zpravodajské služby Rustem Umerov uvedl, že po ukončení společného formátu se Spojenými státy a Ruskem následovalo ještě samostatné pracovní setkání ukrajinského týmu s evropskými partnery. Kyjev totiž klade velký důraz na úzkou koordinaci svých kroků s evropskými spojenci. Tyto konzultace mají zajistit, že zájmy Ukrajiny a celého regionu budou v dalším procesu řádně zohledněny.

Kreml prostřednictvím svého mluvčího Dmitrije Peskova potvrdil, že ruská delegace průběžně informovala prezidenta Vladimira Putina o veškerých bodech probíraných v Abú Zabí. Moskva zároveň oficiálně potvrdila, že během schůzek nedošlo k žádným přímým kontaktům s evropskými představiteli. Ruská strana tak nadále uplatňuje vlastní postoj k tomu, kdo by se měl na diplomatických jednáních podílet.

Kromě již domluvené výměny zajatců se účastníci v průběhu obou dnů zabývali také dalšími klíčovými tématy, mezi nimiž figuruje možné příměří, energetická bezpečnost a zajištění bezpečných plavebních tras v Černém moři. První den jednání trval přibližně čtyři a půl hodiny a otevřel i složité otázky územního uspořádání. Znesvářené strany zde narazily na zásadní neshody ohledně budoucího vývoje na frontové linii.

Pozornost delegací se během rozhovorů upřela rovněž na budoucí bezpečnostní architekturu evropského kontinentu a specifické záruky pro Ukrajinu. Ruská delegace v této souvislosti oživila své dřívější požadavky z prosince roku 2021, které požadovaly zastavení rozšiřování Severoatlantické aliance na východ. Moskva argumentuje, že tyto dřívější imperativy měly zabránit nynější eskalaci napětí.

Američtí zprostředkovatelé Steve Witkoff a Jared Kushner se na druhé straně snažili detailně pochopit podstatu ruských bezpečnostních obav. Washington se současně snaží vyvinout diplomatické úsilí k tomu, aby Evropská unie získala řádné zastoupení u jednacího stolu. Cílem americké strany je vytvořit širší politický rámec, který by v budoucnu zaručil trvalou stabilitu.

Otázka zapojení evropských představitelů však nadále zůstává spornou a nevyřešenou záležitostí. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se totiž vůči přímé účasti EU v rozhovorech ohradil a označil snahy unijních představitelů za pokus o získání času. Washington naproti tomu tlačí na to, aby evropské instituce dostaly své slovo.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v této souvislosti apeloval na evropské partnery, aby do konce listopadu jasně stanovili, kdo bude jejich zájmy v mírovém procesu reprezentovat. Kyjev trvá na tom, že Evropa musí stát po boku Ukrajiny při utváření budoucích bezpečnostních garancí. Podle ukrajinského vedení je jednotný postoj Západu klíčovým předpokladem pro úspěšnou obranu suverenity.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil dosavadní rozhovory za velmi produktivní, avšak současně varoval před přílišnými předčasnými očekáváními. Podle jeho vyjádření si nalezení schůdného kompromisu a dosažení skutečného průlomu v zastavení konfliktu vyžádá ještě velké množství času a úsilí. Delegace obou zemí nyní vyhodnocují výsledky středečního kola v Abú Zabí.