OSN: Ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu mohou být zločinem proti lidskosti

Vyšetřovatelé dospěli k závěru, že velení ruské armády si bylo plně vědomo klíčového významu vytápění a dodávek energie pro hustě obydlené oblasti. Útoky zaměřené na tepelná zařízení byly naplánovány s vědomím, že jejich výpadek bude mít fatální dopady zejména v zimním období. Ruské úřady podle dokumentu jednají v rámci státní politiky, jejímž cílem je systematické ničení životně důležitých dodávek.

Útoky na ukrajinskou energetiku přitom v průběhu října 2026 výrazně eskalovaly a v zemi již byly zavedeny celoplošné odstávky elektřiny. Obyvatelé velkých měst se potýkají také s výpadky dodávek vody, které souvisí s poškozením čerpacích stanic. Ukrajinská vláda varuje, že Moskva usiluje o vyřazení až devadesáti procent veškerých utilitárních služeb v zemi.

Kyjev údajně získal podrobné ruské plány, které potvrzují záměr využít zhruba tisíc zbraní k ochromení elektrárenské sítě napříč státem. Prezident Volodymyr Zelenskyj již dříve informoval, že při nočních náletech bylo poškozeno dvacet osm ukrajinských rozvoden najednou. Tyto události přicházejí po letech neustálého tlaku, během nichž se ruské síly opakovaně zaměřovaly na energetická zařízení i v předchozích zimních sezónách.

Zpráva OSN výslovně uzavírá, že odpovědní představitelé se dopustili válečných zločinů spočívajících v úmyslném ničení civilních objektů. Situaci na bojišti přitom ovlivňují i dílčí neúspěchy ruských jednotek v Donbasu, kde ukrajinská armáda v průběhu roku 2026 osvobodila značnou část dříve okupovaného území. Obě strany konfliktu tak podle analytiků spoléhají na to, že ta druhá během nadcházející zimy ekonomicky a společensky selže.

V reakci na pokračující údery se Ukrajina snažila ochromit ruské ropné rafinerie, které představují klíčový zdroj příjmů pro kremelský režim. Letní kampani se údajně podařilo vyřadit až čtyřicet tři procent ruských rafinérských kapacit. Tyto operace měly za cíl snížit schopnost financovat válečné úsilí a vyvinout tlak na ruskou stranu.

Americký prezident Donald Trump se v říjnu pokusil zprostředkovat dílčí energetické příměří mezi oběma válčícími stranami. Dohoda se však týkala především rafinérií a vykazovala výrazné preferování ruských zájmů, aniž by chránila ukrajinskou kritickou infrastrukturou. Kyjev sice útoky na rafinérie na krátkou dobu pozastavil, ale po pokračujících úderech na vlastní energetickou síť je brzy obnovil.

Kreml v pondělí oficiálně potvrdil, že probíhající mírová jednání za účasti Spojených států nemají v plánu zpomalit ani zastavit ruské útoky na Ukrajinu. Třístranné rozhovory tak probíhají souběžně s pokračující snahou zničit zbývající funkční části energetické sítě. Obyvatelé Ukrajiny se tak na prahu další náročné zimy připravují na dlouhodobé výpadky elektřiny a tepla.