Lula da Silva přepsal politickou mapu Brazílie. Vítězstvím ve volbách to ale neskončilo

Výsledek voleb přinesl v moderních brazilských dějinách hned několik zcela bezprecedentních momentů. Poprvé v historii se stalo, že kandidát, který zvítězil v prvním kole, nakonec prohrál rozhodující druhé kolo. Lula dokázal v průběhu pouhých tří týdnů smazat náskok svého soupeře a převrátit výsledek z prvního kola, v němž zaostával o zhruba 2,2 milionu hlasů, v solidní konečné vítězství.

Díky tomuto úspěchu se Lula stane prezidentem s nejdelší demokraticky zvolenou dobou vládnutí v zemi, když na konci svého nového mandátu stráví v úřadě celkem šestnáct let. V celé historii Brazílie vládli déle pouze v průběhu revolučních a diktátorských období třicátých až padesátých let minulého století, kdy zemi vedl Getúlio Vargas.

Předvolební kampaň před druhým kolem se vyznačovala mimořádnou masovou mobilizací obyvatelstva v ulicích i na sociálních sítích, čímž se výrazně lišila od poklidnějšího prvního kola. Brazilská levice musela svést náročný boj proti vlivu sociálních platforem, ekonomických elit i části představitelů volebního soudu, což celé klání ještě více vyostřilo.

Lulovo vítězství má zásadní přesah za hranice Brazílie, neboť tato jihoamerická velmoc funguje jako významná hráz proti celosvětovému nárůstu vlivu krajní pravice. V době, kdy v mnoha evropských a latinskoamerických zemích posilují pravicoví politici, čtvrtá největší demokracie světa tento trend jednoznačně odmítla a vyslala silný signál demokratickým silám ve světě.

Zároveň toto volební rozuzlení představuje jasnou vzpouru proti takzvané Donroově doktríně, kterou prosazuje americká administrativa ve snaze pevněji připoutat západní polokouli do sféry vlivu Spojených států. Flávio Bolsonaro během kampaně vystupoval jako preferovaný partner Washingtonu, avšak brazilští voliči tuto nabídku odmítli.

Navzdory volebnímu triumfu však Lulova nová vláda čelí obrovským vnitřním výzvám v hluboce polarizované společnosti, kde v ulicích narostlo politické násilí a na internetu se šíří nenávistné projevy. Významné osobnosti krajní pravice už oznámily, že výsledky voleb nehodlají uznat, a sám Flávio Bolsonaro prohlásil, že je nemožné výsledek akceptovat a že bude usilovat o anulování hlasování.

Situaci po volbách dále komplikují právní spory ohledně průběhu volebního dne a rozhodnutí soudců, která opozici poskytla narativ o údajných nepravidelnostech. Po své plánované inauguraci pátého ledna bude muset staronový prezident čelit hluboce rozdělené zemi, nepřátelsky naladěnému Kongresu s konzervativní většinou a více než tuctu pravicových guvernérů.

Představitele brazilské vlády čekají závažné úkoly v podobě řešení fiskálních tlaků rostoucích vládních výdajů a obnovení důvěry v demokratické instituce. Budoucnost země závisí na tom, zda demokratické síly využijí tohoto času k obnově politického leadershipu a navázání kontaktu s voliči, kteří v posledních letech podpořili krajní pravici.