Guyana. Země, o které řada lidí nic neví, bude brzy jednou z nejdůležitějších na světě. A nebude sama
Pobřeží a vnitrozemí Jižní Ameriky se stávají novou globální ropnou hranicí. Tři země – Brazílie, Guyana a Argentina – stojí v čele explozivního růstu těžby ropy a zemního plynu mimo uskupení OPEC, přičemž se dušují, že je to klíčové pro jejich ekonomický rozvoj. Tento boom probíhá v době, kdy se dopady klimatické krize, poháněné právě fosilními palivy, projevují v regionu extrémními požáry, záplavami a suchy.
Světoví lídři se sešli v Amazonii na summitu před COP30. Trump setkání bojkotuje
Světoví lídři se sešli v brazilské Amazonii na summitu před klíčovou klimatickou konferencí COP30. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva ve čtvrtek ostře kritizoval "extremistické síly", které odsuzují budoucí generace k životu na planetě navždy změněné globálním oteplováním. Summitu se účastní téměř všechny státy, s výjimkou Spojených států, jejichž prezident Donald Trump označil klimatickou vědu za "podvod".
Konference, která ve světě nemá obdoby. Na COP30 míří vědci, aktivisté, obránci i domorodci z celého světa
Do brazilského města Belém míří z různých směrů několik lodních flotil, které tvoří domorodí lídři, ekologičtí aktivisté a obránci lesů. Jejich cílem je zajistit, aby se nadcházející klimatický summit COP30 stal událostí, která se bude lišit od autoritářských a korporacemi ovládaných konferencí minulosti, jako byly Dubaj a Ázerbájdžán. Cestovatelé, kteří se plaví na palubě lodí sloužících zároveň jako ubytování, usilují o to, aby Brazílie dodržela slib a dala fundamentální roli občanské společnosti v tlaku na ambicióznější klimatická jednání.
COP30 je za dveřmi. Rozhodne se na něm, jak budou lidé vzpomínat na světové lídry
S tím, jak se bortí staré pilíře světového řádu a Spojené státy ustupují od aktivního řešení klimatické krize, musí globální environmentální vedení převzít jiné mocnosti. Lídři, kteří si uvědomují naléhavost situace, by měli využít příležitosti, kterou hostitelství konference COP30 v Brazílii tento měsíc nabízí. Je čas vytvořit koalici odhodlaných zemí, která rázně odmítne popírače klimatické krize, píše The Guardian.
Soud poslal brazilského exprezidenta Bolsonara do vězení na 27 let
Bývalý brazilský prezident Jair Bolsonaro byl odsouzen k trestu odnětí svobody na více než 27 let. Soudní proces proběhl ve čtvrtek a exprezident byl shledán vinným ze spiknutí, které mělo vést k vojenskému puči. Bolsonaro se po prohraných volbách v roce 2022 snažil násilně udržet u moci. Podle soudců Cármen Lúcii Antunes Rocha a Cristiana Zanina se pokusil zničit základní pilíře brazilské demokracie.
Nemohou jíst, mluvit ani chodit. Svět na virus Zika zapomněl, matky se ale s jeho následky vypořádávají dodnes
Rute Freires byla zoufalá, když jí lékaři oznámili, že její novorozená dcera Tamara, která se narodila s mikrocefalíí, nebude žít dlouho. Tento vzácný stav, charakterizovaný abnormálně malou hlavou, je jedním z mnoha zdravotních problémů, které vznikly v důsledku toho, že Rute během těhotenství prodělala infekci virem Zika. Dnes je Tamaře devět let. Neumí chodit, mluvit ani se najíst bez pomoci. Jídlo jí přivádí trubicí do žaludku, a její ruce jsou stále těžší, díky čemuž má problémy udržet hlavu stabilní.
Trump zahájil obchodní válku s Brazílií. Nejspíš hraje o osud Bolsonara
Obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Brazílií vstoupily do období vážné krize. Bez předchozího varování a mimo rámec standardních diplomatických konzultací oznámil americký prezident Donald Trump zavedení 50% cel na brazilský export, a to s účinností od začátku srpna. Informaci sdělil osobním dopisem prezidentovi Luizovi Ináciovi Lulovi da Silvovi.
Brazilský prezident Lula da Silva podstoupil operaci hlavy
Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva úspěšně podstoupil operaci k odstranění krvácení do mozku, které souviselo s jeho pádem na konci října. Podle oficiálního vyjádření vlády proběhla operace v nemocnici Sírio Libanês v São Paulu a prezident je nyní ve stabilním stavu, pod dohledem na jednotce intenzivní péče.
Putin tvrdil, jak se zatčení nebojí. Nakonec ale do Brazílie nepojede
Ruský prezident Vladimir Putin se nezúčastní listopadového summitu skupiny G20 v Brazílii, a to navzdory mezinárodnímu zatykači, který na něj vydal Mezinárodní trestní soud (ICC).
Další šance zatknout Putina. Šéf Kremlu vyrazí na summit G20, Brazílie už dříve řekla, jestli ho předá ICC
Ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin uvedl, že má informace o možné účasti ruského prezidenta Vladimira Putina na nadcházejícím summitu skupiny G20, který se uskuteční v listopadu v Brazílii. Kostin vyzval brazilské úřady, aby v případě Putinova příjezdu vykonaly mezinárodní zatykač vydaný Mezinárodním trestním soudem (ICC) v Haagu.
Jak ukončit válku na Ukrajině? Brazílie a Čína mají plán
Brazílie a Čína navrhly šestibodový plán na zahájení jednání mezi Ruskem a Ukrajinou s cílem ukončit jejich konflikt, oznámil v úterý brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva.
Led mohl být příčinou smrti 62 lidí na palubě letadla v Brazílii
Nastal pokrok ve vyšetřování srpnové tragické letecké nehody v Brazílii, kterou nepřežilo všech 62 lidí na palubě. Podle v pátek zveřejněné oficiální zprávy hlásila posádka krátce před nehodou poruchu systému odmrazování. Informoval o tom Guardian s odkazem na agenturu Reuters.
Soud v Brazílii nařídil vypnutí sociální sítě X
Brazilský nejvyšší soud v pátek nařídil dočasné vypnutí sociální sítě X poté, co společnost nesplnila soudem stanovenou lhůtu pro určení právního zástupce v Brazílii.
K pádu letadla v Brazílii mohlo přispět počasí. Začalo vyšetřování nehody
Brazilské úřady podle agentury AP zahájily vyšetřování hrozivě vypadající nehody letounu, který v pátek padal ve spirále, až se zřítil ve státě Sao Paulo. Nikdo ze 62 lidí na palubě nepřežil.
VIDEO: Hrozivě vypadající pád letadla v Brazílii nikdo nepřežil. Na palubě bylo 62 lidí
Tragická letecká nehoda se v pátek stala v Brazílii. Dopravní letoun se 62 lidmi na palubě se zřítil do městské čtvrti v Sao Paulu, žádný z cestujících ani členů posádky nepřežil. S odkazem na leteckou společnost a místní úřady o tom informovala agentura AP.
Lídři chtějí jednomyslné schválení prohlášení z mírového summitu. Má to ale několik háčků
Společné prohlášení po mírovém summitu ve Švýcarsku může být v ohrožení. Ukrajinská strana si zakládá na jednomyslném schválení závěrečného textu, což se například s tureckými, brazilskými a saúdskými účastníky vůbec nemusí podařit.
Madonna do starého železa nepatří. Brazilskou show sledoval více než milion lidí
Madonna zůstává i v 65 letech tahákem pro hudební nadšence po celém světě. Na sobotní bezplatnou show na slavné pláži Copacabana přišlo podle odhadu úřadů v Riu de Janeiro přes půldruhého milionu lidí, uvedla agentura Reuters. Koncert v Brazílii proběhl na závěr turné Celebration, které začalo loni na podzim.
Macron vyzval členy G20, aby jednomyslně rozhodli, zda na summit (ne)pozvat Putina
Francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že členové skupiny G20 se budou muset shodnout, zda pozvou ruského lídra Vladimira Putina na listopadový summit v Brazílii. Informuje The Economic Times.
Další Orbánův mezinárodní skandál: Maďaři ukrývají exprezidenta Bolsonara, tvrdí NYT
Bývalý brazilský prezident Jair Bolsonaro byl nedávno dva dny hostem na maďarském velvyslanectví v Brazílii. Oznámili to v pondělí jeho právníci, kteří zároveň popřeli, že by se tam jejich klient skrýval před zákonem.
Aktuálně se děje
před 13 minutami
Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky
Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.
před 1 hodinou
Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi
Maďarské parlamentní volby provází mimořádný zájem voličů. Podle aktuálních dat dosahuje účast rekordních hodnot, které výrazně překonávají čísla z předchozích let. Už dopolední údaje naznačily, že půjde o historický moment, neboť v 9 hodin ráno odvolilo 16,89 procenta voličů. To je o více než šest procentních bodů více než v roce 2022 a o tři procentní body více než v roce 2018.
před 2 hodinami
Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů
Nedělní parlamentní volby v Maďarsku provázejí od časných ranních hodin četná obvinění z porušování volebního zákona a pokusů o ovlivňování voličů. Jedním z nejvýraznějších incidentů je oznámení hnutí Naše vlast (Mi Hazánk), které podává stížnost pro podezření z trestného činu proti volebnímu systému. Strana tvrdí, že disponuje informacemi o organizovaném svážení voličů k urnám.
před 3 hodinami
Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla
Zajištění transparentnosti a bezpečnosti parlamentních voleb v Maďarsku doprovází řada přísných pravidel, která se týkají jak technického vybavení volebních komisařů, tak součinnosti s bezpečnostními složkami. Členové komisí pro sčítání hlasů čelí zásadnímu omezení: od 6. hodiny ranní až do oficiálního ukončení hlasování nesmí ve volební místnosti používat žádná zařízení schopná zaznamenávat nebo přenášet data.
před 5 hodinami
Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar
V Maďarsku právě probíhají klíčové parlamentní volby, na které upírá zrak celá Evropa. Důležitost tohoto hlasování podtrhuje i fakt, že na regulérnost a transparentnost celého procesu dohlíží rekordní počet mezinárodních pozorovatelů. Podle údajů Národní volební kanceláře (NVI) bylo registrováno zhruba devět set zahraničních expertů, což je srovnatelné s počtem z minulé volby před čtyřmi lety.
před 6 hodinami
Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev
Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.
před 7 hodinami
Počasí: Příští týden se citelně oteplí
Nadcházející týden přinese do Česka proměnlivé jarní počasí, které doprovodí citelné teplotní rozdíly i silnější vítr. Zatímco pondělí odstartuje s příjemnými teplotami až 19 °C a varováním před nárazy větru na Českomoravské vrchovině, polovina týdne se ponese ve znamení přibývající oblačnosti a občasných srážek. Výhled na závěr období však slibuje postupné vyjasňování a návrat jarního tepla s maximy dosahujícími hranice 20 °C.
včera
Ceny Anděl 2025 předány. Uspěli Michal Prokop, James Cole i Gufrau a Victor Kal
Na pražském Výstavišti se dnes odehrál slavnostní večer, během kterého byly předány prestižní hudební ceny Anděl. Celý ceremoniál mohli diváci sledovat v přímém přenosu České televize. O vítězích v celkem patnácti kategoriích rozhodovali svými hlasy odborníci sdružení v České hudební akademii.
včera
Bílý dům oficiálně odhalil plány Trumpova největšího oblouku na světě
Bílý dům oficiálně odhalil ambiciózní plány na výstavbu monumentálního vítězného oblouku, který má vyrůst přímo v hlavním městě Spojených států. Projekt, pro nějž se vžil název „Arc de Trump“, představil sám prezident Donald Trump. Ten neskrývá nadšení a na sociálních sítích uvedl, že půjde o největší a nejkrásnější triumfální oblouk na celém světě, který bude sloužit Američanům po mnoho nadcházejících desetiletí.
včera
Trump plánuje udělit milost každému, kdo se přiblížil k Oválné pracovně na 200 stop
Americký prezident Donald Trump údajně plánuje na konci svého druhého funkčního období rozsáhlou vlnu milostí pro své nejbližší spolupracovníky a poradce. Podle informací deníku Wall Street Journal, který se odvolává na anonymní zdroje, se Trump v neformálních rozhovorech nechal slyšet, že udělí milost každému, kdo se během jeho působení v úřadu „přiblížil k Oválné pracovně na 200 stop“ (zhruba 60 metrů).
včera
CNN: Američané odcházejí z USA do zemí jako je Česko. Hledají bezpečí, nižší náklady a pomalejší tempo
Zatímco tradiční destinace jako Francie, Itálie nebo Španělsko stále lákají tisíce emigrantů, v posledních letech se objevuje nový trend: Američané stále častěji obracejí svou pozornost k zemím střední a východní Evropy. Podle aktuálních dat a průzkumů veřejného mínění webu CNN touží po odchodu z USA rekordní množství lidí, přičemž země jako Polsko, Rumunsko, Albánie nebo Česká republika nabízejí to, co ve své domovině postrádají – bezpečí, nižší náklady na život a výrazně pomalejší životní tempo.
včera
Tesla slaví. První evropská země schválila autonomní řízení FSD
Automobilka Tesla dosáhla významného milníku na evropském trhu. Nizozemský úřad pro schvalování vozidel (RDW) jako první v Evropě oficiálně povolil provoz pokročilého softwaru Tesla Full Self-Driving (FSD) Supervised. Tato technologie umožňuje vozu automaticky zatáčet, brzdit i zrychlovat, a to nejen na dálnicích, ale nově i v městském provozu.
včera
Jednání o ukončení války v Íránu narazilo na nečekaný problém: Teherán neví, kam dal miny
Vyjednávání o ukončení války v Íránu naráží na nečekaný technický problém, který může ohrozit křehké příměří. Podle zpráv deníku New York Times, který cituje americké představitele, není Írán schopen najít a odstranit námořní miny, které sám rozmístil v Hormuzském průlivu. Tato neschopnost vyčistit klíčovou vodní cestu brání obnovení plynulé dopravy v místě, kudy proudí pětina světové produkce ropy.
včera
Hrozí rozpad NATO? Experti vysvětlují, co se v alianci děje
Navzdory ostré rétorice Donalda Trumpa a narůstajícímu napětí mezi Washingtonem a Bruselem zůstává Severoatlantická aliance (NATO) i nadále pevnějším svazkem, než by se mohlo na první pohled zdát. Současná krize, vyvolaná americkým vojenským angažmá v Íránu a následným uzavřením Hormuzského průlivu, sice otřásá základy transatlantické důvěry, experti se však shodují, že k faktickému rozpadu spojenectví je ještě daleko.
včera
V pákistánském Islámábádu začaly mírové rozhovory mezi Íránem a USA
V pákistánském Islámábádu se právě píší dějiny moderní diplomacie. Zdroje z britské BBC potvrdily, že v přísně střežené diplomatické „červené zóně“ byla zahájena očekávaná jednání mezi Spojenými státy a Íránem. Ačkoliv jsou rozhovory zatím nepřímé a probíhají prostřednictvím pákistánských prostředníků, samotný fakt, že obě strany zasedly k jednacímu stolu, vzbuzuje ve světě opatrný optimismus.
včera
Experti: Bomba u srbského plynovodu byla snahou ruských tajných služeb ovlivnit volby v Maďarsku
Nález trhaviny v blízkosti plynovodu Balkan Stream na srbském území vyvolal vlnu spekulací a diplomatického napětí. Podle bezpečnostních expertů se však s největší pravděpodobností nejednalo o reálný pokus o zničení klíčové infrastruktury, ale o rafinovanou provokaci ruských tajných služeb. Hlavním cílem této operace mělo být ovlivnění nedělních parlamentních voleb v Maďarsku, kde premiér Viktor Orbán bojuje o politické přežití.
včera
Hnutí MAGA pochybuje o Trumpově duševním zdraví. Ztroskotanci, hlupáci, vzteká se prezident
Americký prezident Donald Trump vyvolal na politické scéně i sociálních sítích nebývalý rozruch, když se v ostrém příspěvku na své platformě Truth Social pustil do řady dříve loajálních konzervativních komentátorů a influencerů. Předmětem sporu se stala válka v Íránu, kterou Trump zahájil a kterou část jeho dosavadních spojenců začala otevřeně kritizovat. Prezident na tyto výtky reagoval salvou urážek, v nichž své oponenty označil za „hloupé lidi“ s nízkým IQ a neúspěšné mediální osobnosti.
včera
Co potřebujete vědět o volbách v Maďarsku: Výsledky se mohou sčítat týden, průzkumy věstí pád Orbána
Maďarsko stojí na prahu historického okamžiku. V neděli 12. dubna 2026 se otevřou volební místnosti v hlasování, které může po dlouhých šestnácti letech ukončit éru premiéra Viktora Orbána. Tato volba není sledována pouze v Budapešti, ale s napětím ji vyhlížejí i v Bruselu, Moskvě a Washingtonu. Orbán si totiž za léta u moci vybudoval pozici klíčového evropského spojence Donalda Trumpa i Vladimira Putina, což z něj činí postavu s vlivem, který dalece přesahuje hranice desetimilionového Maďarska.
včera
Kamala Harris zvažuje kandidaturu na prezidenta v roce 2028
Bývalá viceprezidentka Kamala Harris poprvé otevřeně promluvila o své politické budoucnosti a potvrdila, že zvažuje kandidaturu na úřad prezidenta v roce 2028. Učinila tak během pátečního vystoupení na sjezdu National Action Network v New Yorku, kde se jí revizor Al Sharpton přímo zeptal na její plány. „Přemýšlím o tom, přemýšlím o tom,“ odpověděla Harris za bouřlivého potlesku a skandování davu, který ji vyzýval k návratu do boje o Bílý dům.
včera
Maďarsko na prahu historického přelomu. Do voleb zbývá jediný den
Maďarsko se nachází na prahu historického přelomu. Před rozhodujícími volbami, které mohou ukončit šestnáctiletou nepřetržitou vládu Viktora Orbána a jeho strany Fidesz, vrcholí kampaň v extrémně napjaté atmosféře. Hlavní vyzyvatel Péter Magyar, bývalý insider vládního tábora, který se proti systému vzbouřil, cítí šanci na vítězství a v průzkumech si udržuje průměrný náskok deseti procentních bodů.
Zdroj: Libor Novák