Guyana. Země, o které řada lidí nic neví, bude brzy jednou z nejdůležitějších na světě. A nebude sama

Trojice zemí se zásadně liší. Brazílie je ekonomický gigant s prezidentem Lulou da Silvou, který se profiluje jako obhájce životního prostředí, ale zároveň je silně pro-ropný. Guyana je země s vysokou mírou biodiverzity a vysokou mírou chudoby. Objevy ji proměnily v ropný stát s největší produkcí ropy na obyvatele na světě. Argentina je ekonomicky nestabilní země vedená prezidentem Javierem Mileiem, který je popíračem klimatu a sází na region Vaca Muerta.

Růst produkce je podpořen nedávnými objevy, protože jihoamerická ropa je často levnější na těžbu (zejména z hlubokých vodních vrtů) a má obvykle nižší emise na barel díky moderní infrastruktuře. Do regionu masivně investují giganti jako Exxon a Chevron.

Nejkontroverznější je projekt u ústí řeky Amazonky (pánev Foz do Amazonas). V oblasti, kde se nachází ekologicky cenný hlubokomořský korálový útes, schválila brazilská environmentální agentura IBAMA průzkumné vrty. Ekologové varují před katastrofickými následky úniku ropy vzhledem k silným proudům a vzdálenosti od center. Tato těžba se stává obzvlášť trapnou pro Brazílii, která v nedalekém Belému hostí klimatickou konferenci COP30.

Brazilský prezident Lula da Silva odmítá obvinění z pokrytectví a tvrdí, že by bylo „nezodpovědné“ ropu opustit. Argumentuje, že příjmy z ropy pomohou financovat přechod na čistou energii a zajistí rozvoj chudších regionů. Přesto se někteří obávají, že snaha stát se ropnou velmocí tento přechod pouze oddálí.

Podobná logika platí pro Guyanu, která díky objevu z roku 2015 zažívá nejrychlejší růst ekonomiky na světě. Vláda tvrdí, že dokáže vyvážit těžbu ropy s ochranou životního prostředí, a slibuje, že příjmy pomohou snížit chudobu. Panují však obavy z „prokletí zdrojů“, kdy obrovské příjmy ve skutečnosti život obyvatelům zhorší, jako se stalo například ve Venezuele.

V Argentině prezident Milei sází na obrovské břidlicové ložisko Vaca Muerta (Mrtvá kráva), srovnávané s texaskou Permskou pánví. To se stalo hlavní nadějí země na ekonomické oživení. Politická diskuze o klimatu v Argentině neexistuje, dominuje pouze narativ o rozvoji a zbohatnutí díky těžbě (prováděné frakováním), která je spojená s velkým znečištěním.

Analytici předpovídají, že vrchol globální poptávky po ropě nastane na začátku příští dekády. Země, které nyní masivně investují do fosilních paliv, by se tak mohly ocitnout v situaci, kdy bude toto odvětví nerentabilní. Prozatím však poptávka zůstává silná. Jak uvedl politolog Michael Ross: „Tyto země přicházejí na večírek, právě když se zavírá bar.“ Nicméně geopolitické faktory hrají pro Jižní Ameriku, protože pokud klesne americká produkce, stane se region klíčový pro snížení závislosti na státech jako Saúdská Arábie a Rusko.