Bolsonaro, nebo da Silva? V Brazílii probíhají ostře sledované prezidentské volby

V prvním kole voleb konaném začátkem října překvapivě zvítězil pětačtyřicetiletý senátor Flavio Bolsonaro, který získal sedmačtyřicet procent hlasů, zatímco osmdesátiletý Lula da Silva obdržel pětačtyřicet procent. Vzhledem k těsnému výsledku a vysokému počtu voličů, kteří v prvním kole nehlasovali, se očekává velmi vyrovnaný souboj, přičemž v sázce je účast přibližně sta a šedesáti milionů oprávněných voličů.

Osobnost a politická dráha Luzy da Silvy jsou hluboce spjaty s jeho začátky v pozici odboráře a bojovníka za práva pracujících, který v minulosti dokázal zvednout z chudoby miliony brazilských občanů. Během jeho nynějšího prezidentského mandátu však popularita poklesla, neboť voliče stále více znepokojují rostoucí životní náklady a bezpečnostní situace v zemi, čehož opozice důsledně využívá ve své kampani.

Ve snaze odvrátit kritiku a posílit svou pozici před rozhodujícím kolem přijal kabinet řadu sociálních a ekonomických opatření, včetně navýšení příspěvků v rámci klíčových sociálních programů, daňových úlev pro drobné podnikatele či podpory pro studenty. Parlament navíc schválil vládní návrh na zkrácení maximálního pracovního týdne na čtyřicet hodin bez snížení mzdy, což mělo přilákat nerozhodnuté voliče z řad zaměstnanců.

Na druhém pólu politického spektra stojí Flavio Bolsonaro, který se snaží navázat na politické dědictví svého otce a bývalého prezidenta Jaira Bolsonara, jenž si odpykává dlouholetý trest vězení za pokus o státní převrat. Mladší Bolsonaro sice mírní svou rétoriku s cílem oslovit širší spektrum středových voličů, avšak nadále prosazuje velmi tvrdá bezpečnostní opatření inspirovaná modelem sousedního Salvadoru a volá po radikálním boji proti zločinnosti.

Kampaň opozičního kandidáta však provázejí také vážné korupční skandály a vyšetřování kvůli údajnému praní špinavých peněz a přijímání milionových částek od kontroverzních finančníků. Kromě toho čelí ostré kritice za své dřívější odmítání vědeckých poznatků o globální změně klimatu, přičemž jeho volební program slibuje pouze zastavení nelegálního odlesňování v oblasti Amazonie, která má pro celou planetu zásadní ekologický význam.

Volby mají rovněž obrovský mezinárodní rozměr a mohou zcela zásadně ovlivnit geopolitickou rovnováhu v celém regionu. Úřadující prezident Lula opakovaně varoval před jakýmkoliv vměšováním ze strany Spojených států a učinil z obhrany státní suverenity ústřední téma své kampaně, zatímco administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podniká kroky na podporu pravicového kandidáta včetně zavádění celních opatření.

V případě vítězství Flavio Bolsonara by se Brazílie zařadila po boku dalších latinskoamerických států s vládami nakloněnými Washingtonu, což by mohlo radikálně proměnit dosavadní diplomatické spojenectví na kontinentu. Výsledky hlasování, které probíhá prostřednictvím moderních elektronických zařízení, mají být zveřejněny během několika hodin po uzavření volebních místností a definitivně ukážou, jakou politickou cestou se největší jihoamerická země vydá.