Putin tvrdil, jak se zatčení nebojí. Nakonec ale do Brazílie nepojede

Tuto informaci potvrdil během tiskové konference zaměřené na nadcházející summit BRICS v Kazani. Putin uvedl, že důvodem jeho absence není zmíněný zatykač, a naznačil, že by v případě potřeby mohlo Rusko s Brazílií uzavřít dohodu, která by umožnila zatykač obejít.

Putin v reakci na otázky médií zdůraznil, že má „skvělé přátelské vztahy“ s brazilským prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Navzdory těmto vztahům se však rozhodl summit v Riu de Janeiru, který proběhne 18. a 19. listopadu, vynechat.

Ruský prezident poznamenal, že jeho účast by mohla odvést pozornost od hlavního programu jednání a zbytečně rozvířit debaty o jeho zatykači. „Proč bych tam měl záměrně jít a narušit normální práci tohoto fóra?“ zeptal se Putin.

Na summitu G20 bude Rusko zastupovat jiný představitel, jehož jméno však Putin neupřesnil. Zmínil jen, že Rusko „najde někoho, kdo bude důstojně prezentovat zájmy naší země v Brazílii“.

Mezinárodní trestní soud vydal na Putina zatykač v březnu 2023. Spolu s ním byla obviněna i ruská ombudsmanka pro práva dětí Maria Lvová-Belová. Obvinění se týká nezákonné deportace ukrajinských dětí během ruské invaze na Ukrajinu, která začala v únoru 2022.

Putin se od té doby několikrát vyhnul cestám do zemí, které by měly povinnost ho zadržet. Necestoval například do Jihoafrické republiky na summit BRICS nebo na inauguraci mexické prezidentky Claudie Sheinbaumové.

Mezi dalšími ruskými představiteli, na které se vztahuje zatykač ICC, jsou mimo jiné bývalý ministr obrany Sergej Šojgu a vysocí armádní velitelé, včetně Viktora Sokolova a Sergeje Kobyľaše. Jsou obviněni z vedení útoků proti ukrajinským civilistům.

Putin již letos v září navštívil Mongolsko, které je také smluvní stranou Římského statutu, avšak ho nezatklo. Ukrajina tento krok ostře kritizovala, označujíc ho za úder proti mezinárodní spravedlnosti. Během srpnového summitu BRICS v Jižní Africe Putin nakonec zvolil online účast právě kvůli riziku zatčení.

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva už dříve prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin nebude zatčen, pokud se zúčastní příštího summitu G20 v Riu de Janeiru. Později podle agentury Bloomberg doplnil, že o tom "rozhoduje soudnictví, nikoli vláda", a proto neví, jestli bude zatčen.

Lula da Silva svůj výrok přednesl na summitu G20 v Naí Dillí, na kterém Rusko zastupoval ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Další summit je naplánován na listopad roku 2024 v Riu de Janeiru a jelikož Brazílie je členem ICC, Lula da Silva vzbudil pozornost, když prohlásil, že pokud bude stále prezidentem a pokud Putin přijede, "v žádném případě nebude zatčen."

Později ale vzal svá slova zpět. "Nevím, jestli ho (Putina) brazilská justice zadrží. Rozhoduje o tom soudnictví, ne vláda," řekl. Vyjádřil také naději, že do summitu v Riu válka na Ukrajině skončí.

Zároveň však zpochybnil členství Brazílie v ICC a dodal, že "rozvojové státy často podepisují věci, které jsou pro ně škodlivé". "Chci vědět, proč jsme členy my, ale ne Spojené státy, Rusko, Indie ani Čína," prohlásil Lula. "Neříkám, že se chystám soud (ICC) opustit, jen chci vědět, proč je Brazílie jeho signatářem," dodal.

Výroky brazilského prezidenta směrem k válce jsou dlouhou dobu kontroverzní. Loni například uvedl, že za válku na Ukrajině mohou Moskva i Kyjev, čímž vyvolal vlnu mezinárodní kritiky. Evropská komise vzkázala, že Ukrajina se stala obětí ruské agrese. Kritizoval také Spojené státy i Evropskou unii za to, že poskytují zbraně Ukrajině.

Německo začátkem loňského roku vyzvalo i Brazílii, aby Kyjev podpořila dodávkou zbraní, to ale Lula da Silva odmítl. Lulova tvrzení pak odmítla například Evropská komise, která uvedla, že Rusko nese jako jediné zodpovědnost za nelegální a nevyprovokovanou invazi na Ukrajinu. 

Prohlásil také, že by Ukrajina měla obětovat Krym, uvedla agentura Reuters. Tvrdí rovněž, že by Západ a Kyjev měly usednout k jednacímu stolu s Ruskem. Podotkl sice, že narušení ukrajinské integrity odsuzuje a přál by si, aby se Rusové z Ukrajiny stáhli, ale výměnou právě za Krym.