Konference, která ve světě nemá obdoby. Na COP30 míří vědci, aktivisté, obránci i domorodci z celého světa

Jednou z těchto akcí je Plavba za odpor proti konci světa (Voyage to Resist the End of the World), která se plaví mezi Santarémem a Belémem. Na palubě lodi Karolina do Norte je více než stovka účastníků, včetně domorodých lídrů, klimatických vědců, umělců a obránců lesů.

Účastníci, kteří spí v houpacích sítích na druhé palubě, se během plavby účastní programu „lesní univerzity“ plného diskusí, hudby a filmů. Thais Santi, veřejná žalobkyně, přirovnává soutok řek, který cestou pozorovali, k setkání lidí s různými příběhy, ale společným cílem.

Tato konference zoufale potřebuje pomocnou ruku, protože António Guterres, generální tajemník OSN, nedávno přiznal, že svět nevyhnutelně mine cíl udržet globální oteplení pod hranicí 1,5 °C.

Národní plány na snižování emisí zdaleka nedosahují potřebné úrovně, a Guterres proto naléhá na delegáty, aby „změnili kurz“ a zabránili přeměně amazonského deštného pralesa v savanu. Potřeba radikální změny je patrná i na trase plavby, kde si domorodí vesničané stěžovali na nejhorší sucho v životě, které v loňském roce zničilo jejich zahrady a vysušilo řeky.

Do Belému se sjíždějí flotily ze všech světových stran. Ze západu dorazila flotila Yaku Mama (Matka Vody), plavba vedená domorodci, která urazila více než 3 000 km po amazonských řekách. Tato cesta byla koncipována jako „cesta, která se snaží zvrátit cestu dobývání a přeměnit ji v cestu spojení, jednoty a odporu“.

Z jihu se blíží Karavana Odpovědí (The Answer Caravan) ze státu Mato Grosso, srdce brazilské produkce sóji a kukuřice, vedená váženým lídrem Rãoni Metuktirem. Ta má za cíl upozornit na ničivé monokultury a plány na stále destruktivnější dopravní projekty, jako je železnice Ferrogrão.

Ze severu se plaví Flotila 4 Change (Flotilla 4 Change), která absolvuje téměř nulově emisní plavbu přes Atlantik, zasvěcenou obráncům planety. K dalším lodím patří Vědecká říční karavana Laraçu, což je spolupráce deseti akademických institucí z Francie a Brazílie, a také loď Rainbow Warrior organizace Greenpeace. Flotily nabízejí ubytování pro nevládní organizace, které by jinak nemohly dorazit kvůli nedostatku ubytování a přemrštěným cenám v Belému.

Nebezpečí je v regionu značné, aktivisté čelí pirátům operujícím na řece i neustálým hrozbám ze strany pozemkových a environmentálních zločinců. Juma Xipaia, domorodá lídryně, pro kterou platí bezpečnostní opatření, vidí smysl v pocitu sounáležitosti na palubě lodi. Řekla, že by chtěla, aby byl summit COP více jako tato plavba, kde dochází ke „skutečnému setkání hlasů“ a lidé si navzájem naslouchají, což je činí silnějšími.