Trump zahájil obchodní válku s Brazílií. Nejspíš hraje o osud Bolsonara

Trump tímto krokem otevřel další frontu obchodního konfliktu, podobně jako v předchozích dnech vůči Japonsku, Jižní Koreji a několika dalším asijským a evropským státům. Zatímco u asijských partnerů Bílý dům oznámil 25% tarify, v případě Brazílie se rozhodl jít výrazně dál – clo bylo stanoveno na dvojnásobek, což ve srovnání s běžnými obchodními standardy představuje výjimečně agresivní krok. O rozpoutání obchodní války informovala americká stanice CNN a britská BBC. 

V oficiálním dopise Trump uvedl důvody, které jsou téměř výhradně politického charakteru. „Způsob, jakým Brazílie zacházela s bývalým prezidentem Bolsonarem, který byl během svého funkčního období vysoce respektovaným vůdcem po celém světě, včetně Spojených států, je mezinárodní ostudou,“ napsal americký prezident. Narážel tím na probíhající vyšetřování Jaira Bolsonara, který čelí v Brazílii několika trestním kauzám a je vyšetřován mimo jiné kvůli pokusu zpochybnit výsledek voleb.

Ačkoliv Trump ve svém dopise tvrdí, že USA s Brazílií trpí obchodním deficitem, dostupné údaje tuto tezi nepotvrzují. Podle statistik mají Spojené státy s Brazílií dlouhodobě kladnou obchodní bilanci, tedy přebytek. Přesto prezident trvá na tom, že nové clo je nezbytné pro „nápravu nerovnováh a k zajištění spravedlivých podmínek“. „Padesátiprocentní clo je nutné, aby byly zajištěny rovné podmínky, které musíme mít s vaší zemí, a aby byly napraveny závažné nespravedlnosti současného režimu,“ zdůraznil Trump.

Za celou iniciativou patrně stojí snaha o politickou podporu Jaira Bolsonara, který zůstává Trumpovým ideovým i politickým spojencem. Bývalý brazilský prezident je mimo jiné stoupencem nacionalistické, konzervativní agendy a blízkým partnerem řady republikánských elit.

Bolsonaro v současnosti čelí více trestním a ústavním vyšetřováním v souvislosti se svým působením v úřadu. Klíčovým bodem je jeho údajná snaha zvrátit výsledek prezidentských voleb v roce 2022, v nichž těsně prohrál s Lulou. 

Podle brazilské justice existují důkazy, že Bolsonaro nátlakem na armádu a šířením dezinformací o volebním systému připravoval půdu pro zpochybnění legitimity výsledku. V červnu 2023 byl volebním soudem zbaven způsobilosti kandidovat až do roku 2030, což efektivně ukončilo jeho možnost návratu do vysoké politiky.

Další vyšetřování se týkají nezákonného držení cenných šperků, zatajeného majetku, manipulace s očkovacími záznamy i možného spiknutí s cílem vojenského převratu. Sám Bolsonaro veškerá obvinění odmítá a tvrdí, že se jedná o politickou perzekuci ze strany levicového režimu. Právě tuto interpretaci přejímá i Trump, který Brazílii obviňuje z „mezinárodní ostudy“ a současnou vládu z likvidace politické opozice.

Prezident Lula reagoval ostře. V oficiálním vystoupení oznámil, že Brazílie odpoví recipročně. „Brazílie je suverénní země s nezávislými institucemi, která nebude tolerovat, aby ji kdokoli zneužíval. Případ proti Bolsonarovi je výhradní odpovědností brazilské justice,“ uvedl Lula a dodal, že vláda již připravuje odvetná opatření namířená proti americkému exportu.

Spojené státy jsou po Číně druhým největším obchodním partnerem Brazílie, a jak upozornil americký deník New York Times, případné dlouhodobé zavedení cel může mít významné ekonomické a geopolitické dopady.