Lidé Trumpovi nevěří. USA jako spojence vnímá jen každý desátý Evropan

Autoři studie hovoří o hluboké evropské nedůvěře vůči Washingtonu. Mnoho respondentů sice věří, že se vzájemné vztahy zlepší, jakmile Donald Trump opustí prezidentský úřad, zároveň jsou však připraveni chránit se před americkou nespolehlivostí posilováním vlastní obrany. Podle autorů zprávy přispěla k pragmatičtějšímu postoji Evropanů americká agrese na Blízkém východě, hrozby vůči Grónsku, sliby o stažení vojáků z evropských základen i skepticismus ohledně budoucnosti NATO. Mezi evropskou veřejností se tak projevuje jasná podpora pro snižování závislosti na Washingtonu a lidé vyjadřují překvapivě vysokou důvěru v to, že by jim v krizi pomohly sousední země.

Průzkum se uskutečnil v Rakousku, Bulharsku, Dánsku, Estonsku, Francii, Německu, Maďarsku, Itálii, Nizozemsku, Polsku, Portugalsku, Španělsku, Švédsku, Švýcarsku a ve Velké Británii. Ukázalo se, že jako spojence vnímá USA v průměru pouhých 11 procent dotázaných. To představuje pokles oproti 16 procentům před půl rokem a 22 procentům. Dominantním názorem zůstává, že Spojené státy jsou nezbytným partnerem, ačkoli 13 procent lidí je vidí jako rivala a 12 procent jako přímého protivníka.

Většina obyvatel v každé zkoumané zemi už nevěří, že by jim USA v případě útoku pomohly. S výjimkou Bulharska se však lidé, včetně zemí se silným zastoupením krajní pravice, domnívají, že by jim pomohly alespoň některé evropské státy. Evropané jsou nyní v průměru o 4 procenta více nakloněni zvyšování národních rozpočtů na obranu než v loňském roce, přičemž Itálie je jedinou zemí, kde jasná většina zůstává proti. Téměř polovina respondentů, konkrétně 47 procent, podporuje myšlenku společných unijních půjček na financování vyšších výdajů na obranu, nejsilnější podporu má tento krok v Portugalsku, Dánsku, Nizozemsku a Španělsku.

Téměř ve všech dotázaných zemích se lidé shodují, že by jejich stát měl omezit strategickou závislost na americké vojenské technice. Myšlenku nakupovat evropské zbraně nejvíce podporují v Dánsku, Nizozemsku a Švédsku, naopak v Británii a Španělsku je podpora o něco nižší. Výrazně menší ochota však panuje u možnosti krátit domácí veřejné výdaje kvůli vyšším armádním rozpočtům, kde se nejsilnější odpor projevil v Itálii, Rakousku a Německu.

Nahrazení NATO novým obranným orgánem složeným pouze z unijních států má nízkou podporu, dosahuje pouhých 29 procent. Ve většině zemí, s výjimkou Bulharska, převládá názor, že se americko-evropské vztahy pravděpodobně zlepší po odchodu Donalda Trumpa z funkce, přičemž tento pohled sdílí více než 60 procent lidí ve Francii, Španělsku, Dánsku, Nizozemsku a Švédsku. I přes rostoucí náklady na energie se 44 procent Evropanů domnívá, že by bylo špatným nápadem obnovit dovoz ropy a plynu z Ruska. Otázka budoucího vstupu Ukrajiny do Evropské unie evropské mínění nadále rozděluje, přičemž respondenti v Maďarsku, Bulharsku, Rakousku, Německu a dokonce i v Estonsku, které patří k největším podporovatelům Kyjeva, se v současném kontextu staví spíše proti jejímu přijetí.