Soud poslal brazilského exprezidenta Bolsonara do vězení na 27 let

Bývalý brazilský prezident Jair Bolsonaro byl odsouzen k trestu odnětí svobody na více než 27 let. Soudní proces proběhl ve čtvrtek a exprezident byl shledán vinným ze spiknutí, které mělo vést k vojenskému puči. Bolsonaro se po prohraných volbách v roce 2022 snažil násilně udržet u moci. Podle soudců Cármen Lúcii Antunes Rocha a Cristiana Zanina se pokusil zničit základní pilíře brazilské demokracie.

Soudce Alexandre de Moraes nazval Bolsonara vůdcem zločinecké organizace. Podle něj byl Bolsonaro hlavním organizátorem spiknutí, které mělo vrátit zemi zpět k diktatuře. De Moraes uvedl, že tato kriminální činnost probíhala mezi červencem 2021 a lednem 2023. Soudkyně Rocha ve svém rozhodujícím hlasu prohlásila, že demokracie v Brazílii nebyla otřesena. Varovala však před šířením „viru autoritářství“ a zároveň oslavila, že instituce v zemi obstály a bránily se.

Jeden ze soudců, Luiz Fux, hlasoval pro zproštění viny, jelikož se nenašly důkazy o tom, že by Bolsonaro byl součástí spiknutí, které mělo zavraždit Lulu a soudce Moraese. Označil však povstání z 8. ledna 2023, kdy Bolsonarovi příznivci vyplenili prezidentský palác a další vládní budovy, za „barbarský čin“. Podle Fuxe však nebyla prokázána Bolsonarova vina za podněcování těchto nepokojů.

Soud nakonec shledal vinnými i další blízké Bolsonarovy spojence. Konkrétně se jednalo o bývalé ministry obrany, Waltera Bragu Netta a generála Paula Sérgia Nogueiru de Oliveira, dále o bývalého ministra pro institucionální bezpečnost, generála Augusta Helenu a bývalého velitele námořnictva, admirála Almira Garniera Santose. Vinu soud také prokázal Bolsonarovu bývalému šéfovi tajné služby Alexandru Ramagemovi, ministrovi spravedlnosti Andersonu Torresovi a jeho bývalému pobočníkovi Mauru Cidovi.

Verdikt vyvolal oslavy levicových příznivců před budovou nejvyššího soudu. Flávio Bolsonaro, senátorský syn exprezidenta, označil verdikt za politické pronásledování. Americký prezident Donald Trump vyjádřil své překvapení nad odsouzením a přirovnal to k tomu, co se „snažili udělat s ním“. Dále označil rozsudek za „hon na čarodějnice“, na který Spojené státy náležitě odpoví. Brazilské ministerstvo zahraničí tato slova odmítlo.

I přes radost z rozsudku se progresivisté obávají, že Bolsonarovo politické hnutí je stále naživu. Politoložka dr. Camila Rocha uvedla, že by politickou smrt Jaira Bolsonara neprohlašovala. Předpokládá, že jeho stoupenci se budou snažit dostat svého vůdce z vězení a udržet jeho vliv. Je také možné, že se v příštích volbách pokusí zvolit co nejvíce senátorů, kteří by mohli členy nejvyššího soudu, považované za Bolsonarovy nepřátele, obžalovat. Nadějí je také zvolení kandidáta, který by mohl Bolsonara omilostnit.

Někteří zákonodárci, kteří Bolsonara podporují, prosazují myšlenku amnestie pro exprezidenta a další osoby zapojené do pokusu o převrat. Podle nich by takový krok pomohl uklidnit politicky rozdělenou zemi. Autor knihy o vojenské účasti v brazilské politice, Fabio Victor, však varoval, že by amnestie vyslala špatný signál a mohla by podpořit nezákonnost.

Související

Jair Bolsonaro

Do domu brazilského exprezidenta vtrhla policie, Bolsonara zatkla

Bývalý brazilský prezident Jair Bolsonaro byl v sobotu zadržen ve své rezidenci v hlavním městě Brazílie, a to jen několik dní předtím, než měl nastoupit výkon trestu za vedení pokusu o převrat. Informaci potvrdil server CNN. Federální policie ve svém prohlášení uvedla, že vykonala příkaz k preventivnímu zatčení, o který sama požádala a který byl schválen Nejvyšším soudem.
Ilustrační fotografie

Guyana. Země, o které řada lidí nic neví, bude brzy jednou z nejdůležitějších na světě. A nebude sama

Pobřeží a vnitrozemí Jižní Ameriky se stávají novou globální ropnou hranicí. Tři země – Brazílie, Guyana a Argentina – stojí v čele explozivního růstu těžby ropy a zemního plynu mimo uskupení OPEC, přičemž se dušují, že je to klíčové pro jejich ekonomický rozvoj. Tento boom probíhá v době, kdy se dopady klimatické krize, poháněné právě fosilními palivy, projevují v regionu extrémními požáry, záplavami a suchy.

Více souvisejících

Brazílie Jair Bolsonaro

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Letiště Václava Havla Praha

Pražské letiště obnovilo provoz na hlavní ranveji. Prošla modernizací

Letiště Praha dokončilo druhou závěrečnou etapu modernizace okolí hlavní vzletové a přistávací dráhy 06/24, na kterou bude dnes během odpoledne opět převeden veškerý letecký provoz. Během čtyř a půl měsíce se podařilo realizovat 14 stavebních a technologických projektů Letiště Praha společně se 3 významnými investičními akcemi externích partnerů, informovala společnost v tiskové zprávě. 

před 2 hodinami

MotoGP, ilustrační fotografie.

Motocyklista Salač senzačně zvítězil na okruhu Silverstone. Vyhrál ve třídě Moto2

Český motocyklový sport si po letech připsal zase jednou velké vítězství na mezinárodní scéně. V rámci třídy Moto2 se v sobotu na legendárním okruhu v anglickém Silverstonu dočkal český jezdec prvního vítězství v závodě mistrovství světa po dlouhých 16 letech. Zatímco tehdy v roce 2010 se z triumfu na jednom ze závodů radoval Karel Abraham, až letos na jeho triumf dokázal navázat Filip Salač. Vylepšil tak tím také své dvě dosud pódiové umístění v této sezóně, které zaznamenal jednak v Maďarsku a jednak doma v Brně.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj má další problém. Nikomu se k Trumpovi nechce

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj čelí vážným komplikacím při hledání nového velvyslance ve Spojených státech. Klíčový diplomatický post ve Washingtonu zůstává neobsazen poté, co byla začátkem srpna z funkce odvolána dosavadní velvyslankyně Olha Stefanišynová v souvislosti s chystaným obviněním ze zpronevěry. Podle bývalých vysokých ukrajinských představitelů a zákonodárců je však pro Kyjev mimořádně obtížné najít vlivnou osobnost, která by byla ochotna tuto náročnou roli v administraci Donalda Trumpa převzít.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Boris Nadeždin

Protiválečný politik Naděždin, kterému Moskva nepovolila kandidovat proti Putinovi, uprchl z Ruska

Ruský opoziční a protiválečný politik Boris Naděždin opustil Rusko a odcestoval do Paříže poté, co čelil stupňujícímu se tlaku ze strany ruských úřadů. Do Francie odjel narychlo po obdržení předvolání od Vyšetřovacího výboru Ruské federace, přičemž se obával bezprostředně hrozícího zatčení a uvěznění v moskevské věznici Lefortovo. Kvůli spěšnému odjezdu musel v zemi zanechat svou rodinu a zmeškal i svatbu vlastní dcery.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Evropská ekonomika dostala pomyslnou ránu do obličeje. A hned dvakrát za sebou

Evropská ekonomika čelí souběhu vážných komplikací způsobených extrémním počasím a dopady války v Íránu, které doplňují tlak amerických cel a čínské konkurence. Vlny veder nutí evropské státy k drastickým opatřením v energetice i zemědělství. Rumunský státní výrobce elektřiny Nuclearelectrica musel odpojit svůj jediný funkční reaktor kvůli rekordně nízké hladině Dunaje, který je klíčový pro chlazení zařízení. Země vyhlásila stav energetické nouze a vyzvala firmy i domácnosti k dobrovolnému omezení spotřeby.

před 9 hodinami

Prezident Trump

Nové detaily Trumpova odjezdu z Turecka: Na stole byl původně jiný plán, v kontejneru na jídlo nejel sám

Během nedávného summitu Severoatlantické aliance v turecké Ankaře musely americké bezpečnostní složky narychlo řešit závažnou hrozbu namířenou proti prezidentu Donaldu Trumpovi. Američtí představitelé obdrželi varování, že íránské složky disponují detailními informacemi o prezidentově ubytování v luxusním hotelovém řetězci i o trasách jeho kolony. Podle zdrojů CNN z prostředí amerických služeb navíc existovalo riziko, že by se útočníci mohl pokusit sestřelit prezidentský speciál Air Force One pomocí ramenního protiletadlového kompletu v blízkosti letiště.

před 10 hodinami

Pete Hegseth

Pokusy o sebevraždu na letadlové lodi? Zkreslujete informace, naštval se Hegseth

Americký ministr obrany Pete Hegseth odmítl zprávy o zhoršujících se podmínkách a psychických problémech posádky na letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Prohlásil, že informace týkající se situace na plavidle nasazeném v rámci podpory operací v Íránu byly zcela zkresleny. Hegseth reagoval na sílící tlak ze strany amerického Kongresu ohledně rekordně dlouhého nasazení lodi na moři.

před 10 hodinami

Tchaj-Wan

Tchaj-wan vypnul internet. Blackoutem simuloval čínskou invazi

Tchaj-wan poprvé ve své historii uspořádal cvičení, při kterém simuloval rozsáhlý výpadek internetu. Úřady tímto krokem reagují na rostoucí obavy o bezpečnost podmořských kabelů, jež představují klíčové digitální spojení ostrova se světem. Manévry měly za cíl prověřit připravenost obyvatelstva i záložních komunikačních systémů na případný konflikt či blokádu ze strany Číny.

před 11 hodinami

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Stíhačky NATO sestřelily nad Lotyšskem bezpilotní letoun. Finsko omezilo provoz

Stíhací letouny Severoatlantické aliance zasahovaly v pátek v brzkých ranních hodinách nad Lotyšskem, kde sestřelily cizí bezpilotní letoun. Incident potvrdily lotyšské ozbrojené síly na sociální síti X s tím, že neznámý dron narušil vzdušný prostor země. Armáda po úspěšném Zásahu aliančních stíhaček zrušila varování před vzdušnou hrozbou, které předtím vyhlásila pro oblasti v blízkosti ruských hranic.

před 13 hodinami

včera

Elon Musk

Musk vydělává jen z Tesly miliardy. Jeho příjem převyšuje plat zaměstnanců 2,5milionkrát

Nová zpráva americké odborové federace AFL-CIO poukazuje na výrazně se rozšiřující propast mezi příjmy nejvyšších firemních manažerů a běžných zaměstnanců ve Spojených státech. Výrazným příkladem je generální ředitel společnosti Tesla Elon Musk, jehož odměna ve výši 158,3 miliardy dolarů překročila průměrný plat zaměstnance této automobilky více než 2,5milionkrát. Výzkumníci pro ilustraci uvedli, že Musk v roce 2025 vydělal mediánový roční plat zaměstnance Tesly každé 4,23 sekundy.

včera

včera

včera

Proč Trump zastírá fakta o Hormuzském průlivu? Nehodí se mu růst cen před volbami

Vymezení kontroly nad Hormuzským průlivem zůstává v probíhajícím konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem stěžejním sporným bodem. Přestože americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že Spojené státy mají nad touto klíčovou námořní cestou plnou kontrolu, podle vojenských a geopolitických odborníků oslovených webem CNN ani jedna ze stran průliv plně neovládá. Situaci na bojišti popisují jako patovou s tím, že průchod strategie ztěžuje neustálé bezpečnostní riziko pro komerční plavidla.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy