Prezidentské volby v Brazílii vyhrál počtvrté Lula da Silva. Poražený Bolsonaro chce anulovat výsledky

Krátce poté, co volební úřady potvrdily Lulovo vítězství, odmítl Flávio Bolsonaro uznat porážku a oznámil, že jeho právní tým požádá o anulování výsledků voleb. Bolsonaro uvedl, že rozhodnutí soudce Nejvyššího soudu o prodloužení doby hlasování o dvě hodiny nebylo normální a představovalo změnu pravidel hry během jejího průběhu. S odkazem na kroky svého otce Jaira Bolsonara, který před čtyřmi lety rovněž odmítl uznat svou porážku, obvinil úřady z nespravedlivého postupu.

Lula na začátku října těsně prohrál první kolo voleb, což uvrhlo progresivní Brazilce do třech týdnů obav a nejistoty ohledně budoucího směřování země. Nedělní hlasování však přineslo radikální obrat, který zaplnil ulice São Paula jásajícími davy stoupenců. Při svém projevu v zaplněném konferenčním sále Lula prohlásil, že volby byly porážkou popírání a vítězstvím demokracie.

Osmdesátiletý obhájce úřadu dokázal smazat náskok soupeře především díky úspěšné mobilizaci voličů, kteří se v prvním kole potýkali s rekordní absencí. Zatímco v prvním kole dosáhla volební abstence dvaceti procent, což neúměrně postihlo Lulovy voliče žijící dále od volebních místností, ve druhém kole klesla na devatenáct procent. Tato zvýšená účast sehrála klíčovou roli v těsném souboji s krajně pravicovým vyzyvatelem.

Ministr zdravotnictví Alexandre Padilha označil výsledek za obrovské vítězství pro brazilský lid, který měl možnost podpořit ochranu životního prostředí, vzdělávacího systému a ústavy. K gratulacím se připojili také zahraniční státníci, mezi nimi mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová a paraguayský prezident Santiago Peña. Současně představuje tento výsledek ránu pro amerického prezidenta Donalda Trumpa, který doufal v nástup dalších protrumpovských lídrů v Latinské Americe.

Vítězství úřadujícího prezidenta je špatnou zprávou pro Jaira Bolsonara, který si odpykává sedmadvacetiletý trest odnětí svobody za pokus o státní převrat. Flávio Bolsonaro totiž doufal, že v případě svého zvolení osvobodí svého otce a nabídne mu vládní funkci. Pro Lulu, který v úterý oslaví jednaosmdesáté narozeniny, znamená toto zvolení symbolické vyvrcholení dlouhé politické kariéry započaté v odborových hnutích sedmdesátých let.

Podle údajů Nejvyššího volebního soudu získal Bolsonaro v říjnovém prvním kole o 2,2 milionu hlasů více než Lula, aniž by kterýkoliv kandidát dosáhl nadpoloviční většiny. Obě kampaně se proto musely zaměřit na získání nerozhodnutých voličů v hluboce rozdělené zemi. Tento výsledek odrážel širší regionální trend, v němž několik jihoamerických zemí v předchozích měsících zvolilo pravicové či středopravicové prezidenty.

Veřejná bezpečnost se stala jedním z hlavních témat volebního klání, přičemž průzkumy veřejného mínění ukazovaly, že obyvatelé považují kriminalitu za největší problém země. Bolsonaro během kampaně sliboval označení zločineckých organizací za teroristické skupiny, rozšíření věznic a snížení věku trestní odpovědnosti. Lula čelil kritice a obviněním, že levice je vůči zločinnosti příliš měkká, ačkoliv později přiznal, že se v některých dřívějších vyjádřeních špatně vyjádřil.

Ekonomické otázky a životní náklady rovněž výrazně ovlivňovaly rozhodování voličů. Přestože Lula poukazoval na nízkou nezaměstnanost a zpomalující inflaci, mnoho domácností pociťovalo, že běžné ceny zůstávají příliš vysoké. Analytici přirovnávali tuto situaci k jiným nedávným volbám ve světě, kde příznivé statistické ukazatele nedokázaly překonat nespokojenost občanů s růstem cen.

Korupční skandály provázely oba tábory a prohlubovaly všeobecnou politickou únavu v brazilské společnosti. Lula během debat vyzýval soupeře ke zveřejnění finančních záznamů a upozorňoval na jeho vazby na zkrachovalé bankovní subjekty. Flávio naproti tomu obviňoval Lulovu rodinu z korupce, což oběma stranám přineslo další kontroverze.

Ženy tvořily klíčovou voličskou skupinu, protože představovaly téměř padesát tři procent registrovaných voličů a vykazovaly menší podporu pro pravicové kandidáty. Průzkumy ukazovaly, že Lula měl mezi voličkami stabilní náskok, zatímco mužská část voličů preferovala Bolsonara. Obě kampaně se věnovaly tématu ženské bezpečnosti a nárůstu případů vražd žen, přičemž nabízely odlišné přístupy od přísnějších trestů až po rozšíření sociální podpory pro oběti.

Náboženská příslušnost představovala další významný demografický předěl v převažně katolické zemi. Data ukázala, že Bolsonaro si udržoval silnou podporu mezi evangelikály, kteří tvoří rychle rostoucí skupinu obyvatelstva. Na druhou stranu Lula vedl u katolických voličů, což odráželo složitou náboženskou strukturu v zemi.

Výsledky voleb přinášejí dopady na zahraniční politiku a budoucí vztahy s USA. Zatímco vítězství Bolsonara by přiblížilo největší jihoamerickou ekonomiku Washingtonu, Lula prosazuje multilateralismus, suverenitu a obchodní vazby s Čínou. Americký prezident Donald Trump průběh voleb pozorně sledoval uprostřed diplomatických napětí ohledně celních opatření.

Samotný den voleb provázely potíže a spory ohledně prodloužení hlasování v několika státech. Nejvyšší soud schválil žádost o prodloužení volební doby o dvě hodiny kvůli problémům s dopravou a silnému dešti, který ztěžoval přístup k urnám. Odborníci konstatovali, že šance Bolsonara na zpochválení volebních výsledků formální cestou jsou minimální, protože rozhodnutí soudu bylo oficiálně schváleno.

Nadšení stoupenci oslavovali historické vítězství v ulicích São Paula, Rio de Janeira a dalších velkých měst. S velmi těsným rozdílem a konzervativním Kongresem však čelí staronový prezident náročnému úkolu vládnout hluboce rozdělené zemi.