Trump neunesl, že nedostal Nobelovu cenu. Vulgárně se pustil do Norska

Během svého vystoupení v dějišti předvolební kampaně americký prezident hovořil o otázkách migrace a v této souvislosti zmínil také nedávné nepokoje ve Francii. Uvedl, že zatímco přistěhovalce z některých států by přivítal, lidi z Norska v USA nechce kvůli tomu, že nezískal zmíněné prestižní mezinárodní ocenění. Podle informací agentury Reuters však neexistují žádné náznaky, že by administrativa USA v této věci zaváděla novou oficiální vládní politiku.

Trump ve svém projevu použil vůči severské zemi hanlivý výraz, který v minulosti aplikoval také na jiné státy, jako je Haiti, Libye, Somálsko nebo Jemen. Uvedl, že „Norsko je k h***u a že se stává zas****u zemí“, ačkoliv přitom dlouhodobě patří mezi ekonomicky nejvyspělejší státy světa měřeno hrubým domácím produktem na obyvatele podle údajů Mezinárodního měnového fondu. Státní penzijní fond této severské země navíc v letošním roce ohlásil rekordní zisk za první pololetí.

Napětí mezi americkým prezidentem a skandinávskou zemí v poslední době eskalovalo kvůli opakované nespokojenosti hlavy státu s rozhodováním výboru. Začátkem tohoto měsíce Trump označil skutečnost, že nezískal Nobelovu cenu za mír, za nesmazatelnou skvrnu na pověsti Norska. Sídlo norské komise, která laureáty vybírá, se nachází v hlavním městě Oslu.

Zástupci norského ministerstva zahraničních věcí ani mluvčí norského Nobelova výboru bezprostředně nereagovali na žádosti médií o komentář, k nimž došlo mimo běžnou pracovní dobu. Trumpovy výroky přicházejí v citlivém období před blížícími se americkými doplňovacími volbami, které rozhodnou o rozložení sil v Kongresu. Republikánští kandidáti v těchto dnech mobilizují voliče na mnoha místech Spojených států.

Předvolební mítink v Michiganu, kde Trump pronesl své kontroverzní výroky, byl součástí širší snahy podpořit republikánské uchazeče o křesla v Senátu. Prezident se ve svých projevech pravidelně dotýká témat mezinárodní politiky a migrační politiky, přičemž své výhrady často spojuje s osobními křivdami či hodnocením vlastní osoby ze strany zahraničních institucí. Tyto projevy pravidelně přitahují pozornost domácích i zahraničních médií.

Zahraniční tisk a analytici sledují podle Reuters vyostřenou rétoriku americké hlavy státu s obavami o diplomatické vztahy mezi Washingtonem a tradičními evropskými spojenci. Norsko doposud nezaujalo k nejnovějším slovním útokům oficiální stanovisko, přičemž představitelé tamní vlády se v minulosti snažili podobné incidenty přecházet s ohledem na dlouhodobé strategické spojenectví.