Další šance zatknout Putina. Šéf Kremlu vyrazí na summit G20, Brazílie už dříve řekla, jestli ho předá ICC

ICC vydal zatykač na Putina v březnu 2023, přibližně rok po ruské invazi na Ukrajinu. Putin je obviněn z válečných zločinů, konkrétně z deportace ukrajinských dětí do Ruska. Spolu s ním byla obviněna i ruská ombudsmanka pro lidská práva Maria Lvovová-Belovová.

Rusko veškerá obvinění z válečných zločinů popírá a Kreml považuje zatykač ICC za neplatný. Přesto je Brazílie, jakožto smluvní strana Římského statutu ICC, povinna Putina zadržet, pokud by dorazil na summit G20, který se koná 18. a 19. listopadu v Riu de Janeiru.

Kostin zdůraznil, že pokud Brazílie zatykač nevykoná, vznikne nebezpečný precedens, kdy by lídři obvinění ze zločinů mohli cestovat beztrestně. Kostin apeluje na mezinárodní společenství, aby zůstalo jednotné a bralo Putina na zodpovědnost.

Zatím není jasné, zda Putin plánuje summit navštívit. Kremlský mluvčí Dmitrij Peskov novinářům sdělil, že o Putinově účasti nebylo dosud rozhodnuto.

Mezi dalšími ruskými představiteli, na které se vztahuje zatykač ICC, jsou mimo jiné bývalý ministr obrany Sergej Šojgu a vysocí armádní velitelé, včetně Viktora Sokolova a Sergeje Kobyľaše. Jsou obviněni z vedení útoků proti ukrajinským civilistům.

Putin již letos v září navštívil Mongolsko, které je také smluvní stranou Římského statutu, avšak ho nezatklo. Ukrajina tento krok ostře kritizovala, označujíc ho za úder proti mezinárodní spravedlnosti. Během srpnového summitu BRICS v Jižní Africe Putin nakonec zvolil online účast právě kvůli riziku zatčení.

Mezinárodní společenství bude nadále sledovat, jak se Brazílie postaví k této situaci a zda bude Putin zadržen, pokud se summitu zúčastní.

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva už dříve prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin nebude zatčen, pokud se zúčastní příštího summitu G20 v Riu de Janeiru. Později podle agentury Bloomberg doplnil, že o tom "rozhoduje soudnictví, nikoli vláda", a proto neví, jestli bude zatčen.

Lula da Silva svůj výrok přednesl na summitu G20 v Naí Dillí, na kterém Rusko zastupoval ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Další summit je naplánován na listopad roku 2024 v Riu de Janeiru a jelikož Brazílie je členem ICC, Lula da Silva vzbudil pozornost, když prohlásil, že pokud bude stále prezidentem a pokud Putin přijede, "v žádném případě nebude zatčen."

Později ale vzal svá slova zpět. "Nevím, jestli ho (Putina) brazilská justice zadrží. Rozhoduje o tom soudnictví, ne vláda," řekl. Vyjádřil také naději, že do summitu v Riu válka na Ukrajině skončí.

Zároveň však zpochybnil členství Brazílie v ICC a dodal, že "rozvojové státy často podepisují věci, které jsou pro ně škodlivé". "Chci vědět, proč jsme členy my, ale ne Spojené státy, Rusko, Indie ani Čína," prohlásil Lula. "Neříkám, že se chystám soud (ICC) opustit, jen chci vědět, proč je Brazílie jeho signatářem," dodal.

Výroky brazilského prezidenta směrem k válce jsou dlouhou dobu kontroverzní. Loni například uvedl, že za válku na Ukrajině mohou Moskva i Kyjev, čímž vyvolal vlnu mezinárodní kritiky. Evropská komise vzkázala, že Ukrajina se stala obětí ruské agrese. Kritizoval také Spojené státy i Evropskou unii za to, že poskytují zbraně Ukrajině.

Německo začátkem loňského roku vyzvalo i Brazílii, aby Kyjev podpořila dodávkou zbraní, to ale Lula da Silva odmítl. Lulova tvrzení pak odmítla například Evropská komise, která uvedla, že Rusko nese jako jediné zodpovědnost za nelegální a nevyprovokovanou invazi na Ukrajinu. 

Prohlásil také, že by Ukrajina měla obětovat Krym, uvedla agentura Reuters. Tvrdí rovněž, že by Západ a Kyjev měly usednout k jednacímu stolu s Ruskem. Podotkl sice, že narušení ukrajinské integrity odsuzuje a přál by si, aby se Rusové z Ukrajiny stáhli, ale výměnou právě za Krym.