Netanjahu by prohrál, vyhraje jen díky mé podpoře, honosí se Trump. Sčítání hlasů v Izraeli pokračuje

Dosavadní data ukazují, že pravicový blok vedený dosavadním premiérem Benjaminem Netanjahuem si drží vedoucí pozici se ziskem 55 křesel. Tento tábor však prozatím nedosahuje na potřebnou většinu, která v izraelském jednokomorovém parlamentu činí 61 mandátů. Výsledky se s postupujícím sčítáním neustále vyvíjejí a obě strany napjatě očekávají zpracování zbývajících obálek.

Opoziční seskupení zaujímá v průběhu sčítání celkem 49 křesel v Knesetu a doufá v další posun, jakmile se začnou započítávat zbývající okrsky. Zvláštní roli v novém parlamentním rozložení hrají také strany zastupující arabskou menšinu. Tyto politické formace drží v tuto chvíli dohromady 16 mandátů a jejich případná podpora může být klíčová pro formování budoucí vládní koalice.

Několik menších kandidujících uskupení se prozatím nachází těsně pod zákonnou hranicí 3,25 procenta nutnou pro vstup do parlamentu. Mezi těmito subjekty figuruje uskupení rezervistů se ziskem 2,6 procenta, strana Lidé Izraele s 1,7 procenta a ultraortodoxní veřejná kandidátka s 0,2 procenta hlasů. Zda tato uskupení nakonec překročí uzavírací klauzuli, ukážou až konečné výsledky po sečtení všech platných lístků.

Výrazným specifikem těchto voleb je vysoká účast voličů v řadách izraelské armády, kde podíl hlasujících dosáhl 79,9 procenta. Vojenské úřady potvrdily, že jde o nárůst o 6,2 procenta ve srovnání s předchozími parlamentními volbami v roce 2022. Příslušníci armády hlasovali na více než osmi stech devadesáti volebních stanovištích umístěných na základnách v zemi i v zahraničí včetně pozic v Pásmu Gazy, Libanonu a Sýrii.

Složitý proces sčítání ovlivní také takzvané dvojité obálky, do kterých jsou zahrnuty hlasy vojáků, vězňů, zdravotnického personálu a diplomatických zástupců v zahraničí. Úřadující ředitel Centrální volební komise Dean Livne upozornil, že kvůli vysoké účasti lze očekávat větší množství těchto speciálních obálek. Jejich zpracování začíná v průběhu dne a může mírně prodloužit celkové vyhlášení oficiálních výsledků.

K průběhu voleb se vyjádřil také americký prezident Donald Trump, který na sociálních sítích uvedl, že jeho otevřená podpora Netanjahua pomohla k zásadnímu obratu. Podle Trumpova vyjádření se situace po jeho intervenci obrátila z hrozící porážky v naději na silný volební výsledek či dokonce celkové vítězství. Uvedl, že toto gesto izraelskému premiérovi výrazně prospělo, ačkoli dodal, že s ním po zveřejnění prvních čísel ještě hovořit nestihl.

Samotný premiér Benjamin Netanjahu již dříve prohlásil, že jeho pravicový blok získal rozhodující většinu mezi sionistickou veřejností a má v plánu sestavit pevnou národní vládu. Současně sebevědomě deklaroval, že Írán je v současnosti slabší než kdy dříve, zatímco Izrael vykazuje maximální obranyschopnost. Tyto výroky odrážejí širší bezpečnostní kontext, v němž se letošní volby odehrály.

V mezinárodní rovině mezitím zazněly nové informace ohledně íránského jaderného programu z úst generálního ředitele Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafaela Grossiho. Během zasedání v Bezpečnostní radě OSN Grossi uvedl, že agentura nezaznamenala žádné pokusy o opravu či rekonstrukci jaderných zařízení poškozených při loňských a letošních vojenských úderech. Současně však varoval, že inspektoři nemají plný přístup k ověření stavu zásob obohaceného uranu.

Otázka vojenských zásahů proti Íránu zůstává ústředním tématem americké politické scény před nadcházejícími listopadovými volbami do Kongresu. Prezident Trump dlouhodobě obhajuje kroky proti Teheránu a tvrdí, že případné ekonomické dopady a vyšší ceny pohonných hmot jsou přijatelnou daní za odvrácení jaderné hrozby. Administrativa Spojených států přitom podle dostupných informací varovala partnery v Zálivu před možností krátkého, avšak intenzivního konfliktu.

Paralelně s vnitropolitickým děním v Izraeli probíhají na Blízkém východě intenzivní diplomatické kontakty zaměřené na zklidnění situace. Egyptský ministr zahraničí Badr Abdelatty vedl telefonický rozhovor se svým saúdskoarabským protějškem Faisalem bin Farhanem o možnostech zastavení regionální eskalace. Ministři se shodli na nutnosti úzké bilaterální koordinace v zájmu zajištění regionální stability.

Diplomatické aktivity Káhiry podpořil také egyptský parlament, který oficiálně zmocnil prezidenta Abd al-Fattáha Sísího k přijetí nezbytných opatření na pomoc Saúdské Arábii. Krok souvisí s rostoucím napětím a zesílenými boji mezi královstvím a jemenskou povstaleckou skupinou Hútíů. Celková bezpečnostní situace v regionu tak nadále zůstává napjatá a úzce propojená s politickým vývojem v celé oblasti.