Izraelským volbám dominuje téma bezpečnosti. Průzkumy ale Netanjahuovi nejsou nakloněny

Benjamin Netanjahu, který zastává premiérský post devatenáct z posledních třiceti let, spoléhá na podporu krajně pravicových koaličních partnerů a amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jeho hlavním politickým vyzyvatelem je Gadi Eisenkot, bývalý náčelník generálního štábu a syn marockých přistěhovalců. Eisenkot, jehož syn a dva synovci zahynuli během bojů v Gaze, vede nově založenou stranu Jašar vystavěnou na tématu politické poctivosti.

Hlavním tématem letošních voličských debat zůstává národní bezpečnost, která výrazně zastínila i rostoucí životní náklady obyvatelstva. Opoziční síly viní dosavadní vládu z bezprecedentního selhání ze sedmého října, podkopávání demokratických institucí a vedení nákladných konfliktů na několika frontách současně. Opozice slibuje zřízení nezávislé vyšetřovací komise a zrušení plošných výjimek z vojenské služby pro ultraortodoxní muže.

Netanjahu odmítá přímou odpovědnost za bezpečnostní propad a nadále se prezentuje jako jediný zkušený státník schopný zajistit ochranu země před vnějšími hrozbami. V závěru kampaně vzbudil pozornost zveřejněním obrázku vytvořeného umělou inteligencí, který znázorňoval dopad jaderné bomby na Tel Aviv. Jeho krajně pravicoví spojenci otevřeně prosazují rozšiřování osad a vysídlení obyvatel, zatímco ultraortodoxní partneři trvají na zachování státních dotací a náboženských výhod.

Průzkumy veřejného mínění naznačují, že Netanjahuův blok a jeho dosavadní spojenci pravděpodobně ztratí dosavadní většinu v parlamentu. Opoziční tábor je však rozdělen mezi židovské strany vedené Eisenkotem a politická uskupení zastupující palestinské občany Izraela. Zástupci arabské menšiny již naznačili ochotu podpořit případnou menšinovou vládu židovských stran s cílem sesadit současnou pravicovou koalici.

Izraelský parlament má sto dvacet křesel a volby probíhají na základě systému poměrného zastoupení, což tradičně vyžaduje sestavování koalic. Výsledek hlasování může záviset na úspěchu dvou menších stran, které se pohybují kolem tříprocentní hranice nutné pro vstup do Knesetu. První odhady výsledků v podobě exit pollů budou zveřejněny večer po uzavření volebních místností a první oficiální čísla se očekávají v průběhu noci.

Mezi tyto sledované subjekty patří krajně pravicové uskupení Amcha Jisrael, jehož lídr Ofer Winter přislíbil podporu Netanjahuovi. Druhým subjektem je pravicová sionistická strana Rezervisté, která prosazuje univerzální brannou povinnost a předem vyloučila spojenectví s ultraortodoxními či palestinskými stranami. Případné překročení volebního prahu těmito subjekty výrazně ovlivní konečné možnosti pro vyjednávání o budoucí vládní koalici.

V oblastech pod izraelskou kontrolou žije přibližně patnáct milionů lidí, přičemž plné volební právo má zhruba sedm milionů židovských Izraelců a 1,7 milionu palestinských občanů uvnitř takzvané zelené linie. V okupovaném Západním břehu Jordánu může hlasovat více než půl milionu izraelských osadníků, zatímco miliony místních Palestinců podléhají vojenské správě bez práva volit. Obdobná situace panuje ve východním Jeruzalémě a v Pásmu Gasy, kde miliony obyvatel nemají možnost se voleb účastnit.