Volby v Izraeli skončily. První odhady favorizují Netanjahua, oficiální výsledky budou v listopadu

První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.

V sázce je všech sto dvacet křesel v izraelském parlamentu neboli Knesetu. Izrael uplatňuje systém poměrného zastoupení, v němž lidé volí celé politické strany předkládající předem seřazené kandidátní listiny, nikoliv jednotlivé politiky.

Žádná politická strana v historii země dosud nezískala nadpoloviční většinu, tedy 61 křesel, což znamená, že vládní kabinety jsou pravidelně skládány formou koalic. Tato skutečnost propůjčuje menším stranám značný vliv při vyjednávání a rozhodování o budoucím vládním uspořádání.

Zájem o účast v letošním hlasování je značný, což potvrzuje očekávaných půl milionu prvovoličů a zhruba sedmdesát tisíc Izraelců, kteří se vrátili ze zahraničí speciálně kvůli odevzdání svého hlasu. Celá kampaň se nesla ve znamení debat o bezpečnosti a demokracii a je všeobecně vnímána jako přímé referendum o dosavadním vedení státu premiérem Benjaminem Netanjahuem.

Pravicová strana Likud vystavěla svou kampaň na heslu zdůrazňujícím, že úřadující premiér je jediným spolehlivým ochráncem bezpečnosti země. Jejím hlavním vyzyvatelem je Gadi Eisenkot, představitel centristické strany Jašar a bývalý náčelník generálního štábu, jehož program klade důraz na ochranu demokracie, přičemž páteční průzkumy naznačovaly zcela vyrovnaný souboj.

V závěrečné fázi izraelských parlamentních voleb požádala vládní strana Likud premiéra Benjamina Netanjahua ústřední volební komisi o prodloužení řádné doby pro hlasování, což okamžitě vyvolalo ostrou reakci opozice. Hlavní opoziční seskupení Jašar vedené Gadim Eisenkotem tento krok důrazně odmítlo a obvinilo vládní tábor ze snahy vytvořit politické základy pro zpochybnění integrity celého volebního procesu.

Žádost o posunutí konce hlasování, ke které se v průběhu večera připojily i další subjekty, přišla v době, kdy volební účast dosahuje historických maxim a řada místností hlásí vysoký nával příchozích. Vedení volební komise v této souvislosti připomnělo, že všichni voliči, kteří dorazí k volebním okrskům před oficiálním uzavřením v deset hodin večer, budou moci svůj hlas odevzdat bez ohledu na aktuální délku front. Opoziční představitelé však jakékoliv plošné prodlužování odmítají s odkazem na to, že postrádá opodstatnění v mimořádných okolnostech.

Kromě sporů kolem případného prodloužení volební doby provázela závěr dne celá řada oficiálních stížností podaných jednotlivými politickými stranami. Strana Jašar oficiálně kontaktovala volební komisi kvůli zprávám o tom, že na některých volebních místech byly úmyslně odstraněny nebo poškozeny její hlasovací lístky.

Podobné incidenty hlásilo také hnutí Spolu, které vede Naftali Bennett. Zástupci tohoto uskupení upozornili úřady na podezřelou aplikaci, která měla být využívána ke sledování a monitorování voličů přímo u vybraných volebních místností v severních částech země.

Další nesrovnalosti zdokumentovala dobrovolnická iniciativa Občanská volební stráž, jež se zabývá nezávislým dozorem nad průběhem hlasování. Podle jejích zjištění odkazujících na deník Haaretz docházelo v ultraortodoxních komunitách k situacím, kdy byly hlasovací lístky strany Charedi Public odstraňovány z volebních kabinek nebo schválně ukrývány pod lístky jiných stran.

Podle aktualizovaných údajů televizních stanic Channel 12 a Channel 13 se pravicová strana Likud pod vedením premiéra Benjamina Netanjahua stala nejsilnějším subjektem v zemi se ziskem 24 až 25 křesel. Hned za ní se umístila centristická strana Jašar, kterou vede bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot, s 21 až 23 mandáty. Výsledky potvrdily vyrovnanost politických sil v zemi po prvním hlasování od teroristických útoků ze sedmého října 2023.

V celkovém součtu bloků dosahuje tábor stávajícího premiéra Benjamina Netanjahua zhruba padesáti mandátů, což je výrazně pod hranicí potřebné většiny. Opoziční zionistický blok vedený Eisenkotem si v exit pollech vybojoval 52 až 53 křesla, čímž získal mírný náskok před vládní koalicí. Zbývající mandáty v parlamentním sboru připadly arabským stranám a dalším menším politickým subjektům.

Gadi Eisenkot označil úvodní povolební odhady za jasné vyjádření nedůvěry premiérovi a vládě ze strany většiny izraelských občanů. Ve svém vyjádření na sociálních sítích přislíbil, že se okamžitě pokusí naplnit vůli voličů a sestavit odpovědnou zionistickou vládu zavázanou k prosazení univerzální branné povinnosti. Zástupci opozice tak výsledek vnímají jako šanci na obrat v politickém směřování státu.

Představitelé vládní strany Likud však jakékoliv předčasné oslavy opozice odmítli a vyzvali veřejnost k trpělivosti do doby, než budou sečteny oficiální hlasy. Ministr zahraničí Gideon Sa'ar v reakci na odhady uvedl, že jistoty zaujatých komentátorů jsou přehnané, a připomněl historický vývoj z roku 1977, kdy Menachem Begin dokázal otočit výsledek navzdory nepříznivým předpovědím. Premiér Benjamin Netanjahu se bezprostředně po zveřejnění odhadů veřejně nevyjádřil a do ústředí strany v Jeruzalémě měl dorazit až v pozdních nočních hodinách.

V průběhu sčítání dílčích výsledků zaznamenaly některé subjekty menší posuny v projekcích televizních stanic. Strana Demokraté si polepšila na deset mandátů, zatímco uskupení Jisrael Bejtenu si mírně pohoršilo na osm křesel, přičemž celková bilance hlavních soupeřících bloků zůstala nezměněná. Kanál Channel 13 ve svém aktualizovaném souhrnu přisoudil arabským stranám celkem osmnáct křesel, což dále posílilo jejich pozici v rozloženém parlamentu.

Nejistota panuje také kolem osudu některých menších stran, které se ocitly na hranici pro vstup do parlamentu. Podporovatelé strany Rezervisté-ekonomie, kterou vedou Yoaz Hendel a Yaron Zelekha, vyjádřili v ústředí v Modiinu zklamání, když první odhady naznačovaly nepřekročení zákonného prahu pro vstup do Knesetu. Hendel však své stoupence vyzval, aby nepropadali panice a vyčkali na oficiální sčítání všech lístků z celého státu.

Volební komise nyní zahájila proces zpracovávání a ověřování odevzdaných hlasů z celého území státu. První oficiální průběžné výsledky se očekávají během středečního dne, avšak definitivní konečné výsledky budou zveřejněny až na začátku listopadu. Do té doby zůstává politická situace v Izraeli otevřená a obě hlavní politická křídla vyčkávají na potvrzení mandátů pro případná koaliční jednání.

Související

Benjamin Netanjahu

Izraelským volbám dominuje téma bezpečnosti. Průzkumy ale Netanjahuovi nejsou nakloněny

Izraelští voliči dnes zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejvýznamnějších a nejdůslednějších voleb v moderní historii země. Hlasování přichází poprvé od tragických událostí ze sedmého října roku 2023, kdy při útocích Hamasu zahynulo přibližně dvanáct stovek lidí. Současný premiér Benjamin Netanjahu usiluje o zisk nového mandátu v čele vlády navzdory probíhajícímu korupčnímu procesu a sílící mezinárodní izolaci státu.
Palestina

Jak mohou výsledky voleb v Izraeli změnit Palestinu?

Výzkumník Joshua Yaphe a ředitel Dubajského centra pro výzkum veřejné politiky Mohammed Baharoon ve své analýze publikované Centrem pro národní zájem tvrdí, že se administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa po volbách v Izraeli pravděpodobně vrátí k vizi nazvané „Mír k prosperitě“. Cílem tohoto plánu je modernizace palestinské ekonomiky a přesunutí pozornosti od obtížné obnovy Pásma Gazy k novým možnostem na Západním břehu Jordánu.

Více souvisejících

Izrael ,  volby v Izraeli ,  Benjamin Netanjahu

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Izrael, Jeruzalém

Volby v Izraeli skončily. První odhady favorizují Netanjahua, oficiální výsledky budou v listopadu

První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.

před 2 hodinami

Kongres USA

Volby do Kongresu v USA: V průzkumech dominují Demokraté, Trump řekl, co udělá, pokud vyhrají

Týden před doplňovacími volbami do amerického Kongresu ukazuje nový celostátní průměr průzkumů veřejného mínění CNN Poll of Polls, že Demokratická strana si drží náskok přibližně devíti procentních bodů. Tento ukazatel sleduje takzvané generické hlasování, které měří preference voličů pro jednotlivé politické strany v kongresových okrscích napříč Spojenými státy.

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump řekl, za jakých podmínek bude akceptovat výsledek voleb do Kongresu

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že v nadcházejících doplňovacích volbách do Kongresu přijme výsledky hlasování za předpokladu, že budou probíhat poctivě, čímž opět otevřel debatu o důvěře v americký volební systém. Toto vyjádření zaznělo v době, kdy kampaň před klíčovým listopadovým dnem láme historické rekordy ve výdajích na reklamu a kdy miliony voličů již odevzdaly své hlasy v rámci předčasného hlasování napříč Spojenými státy.

před 5 hodinami

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Finský a norský premiér mluvili hodinu a půl s Putinem

Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre uskutečnili vzácný společný telefonický rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Devadesát minut trvající hovor proběhl z helsinské metropole a zaměřil se na budoucí diplomatické snahy vedoucí k ukončení války na Ukrajině. Oba severský státníci předem výslovně zdůraznili, že nejednají jménem celé Evropské unie ani Evropy jako celku.

před 6 hodinami

Flavio Bolsonaro

Poražený Bolsonaro dostal zákaz opustit zemi. Úřady mu zabavily pas

Porážka v prezidentských volbách přinesla brazilskému krajně pravicovému senátorovi Fláviu Bolsonarovi okamžité právní důsledky, když mu nejvyšší soud nařídil odevzdat cestovní pasy a zakázal mu opustit zemi. Toto opatření následovalo jen několik hodin poté, co v nedělním druhém kole souboje o hlavu státu podlehl levicovému kandidátovi a vítězi voleb Luizu Ináciu Luu da Silvovi.

před 7 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

Jak americké volby do Kongresu ovlivní Evropu?

Nadcházející americké doplňovací volby do Kongresu budí mimořádnou pozornost v Evropě, kde političtí představitelé bedlivě sledují, jaký dopad bude mít obměna zákonodárného sboru na budoucí transatlantické vztahy, bezpečnostní záruky a obchodní politiku. 

před 7 hodinami

Luiz Inácio Lula da Silva, autor: Esteban Collazo

Lula da Silva přepsal politickou mapu Brazílie. Vítězstvím ve volbách to ale neskončilo

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva dosáhl historického a nečekaného volebního vítězství, když v nedělním druhém kole prezidentských voleb porazil pravicového kandidáta Flávia Bolsonara, syna vězněného exprezidenta Jaira Bolsonara. Osmdesátiletý levicový politik tak po dramatickém obratu zajistil pro sebe a svou stranu čtvrtý mandát v čele jihoamerické země, čímž překonal dosavadní politické předpoklady.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

Snaha o ovlivnění voleb? Trumpova administrativa se pokusila donutit Kalifornii zneplatnit desítky tisíc hlasů

Federální odvolací soud zamítl bezprecedentní pokus administrativy prezidenta Donalda Trumpa donutit Kalifornii, aby zrušila hlasy 20 000 lidí, o kterých tvrdí, že by mohli být cizinci. Federální vláda tvrdila, že tyto hlasy by mohly patřit osobám, které nejsou občany Spojených států. Soudní rozhodnutí tak prozatím chrání průběh probíhajícího hlasování v nejlidnatějším americkém státě.

před 10 hodinami

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová: Putin žádný zájem o mír nemá, Ukrajina očekává brutální zimu

Evropští ministři obrany a představitelé Evropské unie varovali na pondělním zasedání v Paříži, že Ukrajinu čeká velmi náročné období a ruský prezident Vladimir Putin neprojevuje reálný zájem o mír. Zasedání bezpečnostní skupiny E5, která sdružuje Francii, Velkou Británii, Německo, Polsko a Itálii, se zúčastnila také šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová a eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius. Setkání se konalo v sídle francouzského ministerstva ozbrojených sil.

před 10 hodinami

Ilustrační foto

Tajemství barvy očí: Proč vás slunce oslepuje násobně víc?

Máte modré nebo zelené oči? V tom případě vám přijde hodně povědomé to, že když vyběhnete z domu na letní slunce, rychle začnete sahat po slunečních brýlích, protože to zkrátka nezvládnete. Světlé oči obsahují méně pigmentu než tmavé a citlivost na světlo s tím může souviset. Jak se s tímto problémem co nejjednodušeji poprat?

před 10 hodinami

Benjamin Netanjahu

Izraelským volbám dominuje téma bezpečnosti. Průzkumy ale Netanjahuovi nejsou nakloněny

Izraelští voliči dnes zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejvýznamnějších a nejdůslednějších voleb v moderní historii země. Hlasování přichází poprvé od tragických událostí ze sedmého října roku 2023, kdy při útocích Hamasu zahynulo přibližně dvanáct stovek lidí. Současný premiér Benjamin Netanjahu usiluje o zisk nového mandátu v čele vlády navzdory probíhajícímu korupčnímu procesu a sílící mezinárodní izolaci státu.

před 11 hodinami

Donald Trump

Trump před volbami vyostřuje rétoriku. Napadá i rodiny protikandidátů

Americký prezident Donald Trump čelí ostré kritice kvůli tomu, že ve svých nedávných výrocích spojil teroristické útoky z 11. září 2001 s demokratickým kandidátem do Senátu Abdulem El-Sayedem. Tento incident se odehrál během předvolebního shromáždění v americkém státě Michigan. Podobné rétorické útoky vyvolaly vlnu pobouření napříč politickým spektrem.

před 12 hodinami

raketový systém Patriot

Ukrajina požádala pět evropských spojenců o poskytnutí raket do Patriotů

Ukrajina požádala pět evropských spojenců o poskytnutí deseti procent jejich stávajících zásob protiraketových systémů Patriot a IRIS-T. Tento krok má pomoci zemi čelit nadcházejícím ruským útokům během nadcházejícího zimního období. Kyjev nabízí výměnu za budoucí dodávky munice, na které má již uzavřené oficiální smlouvy.

před 13 hodinami

Palestina

Jak mohou výsledky voleb v Izraeli změnit Palestinu?

Výzkumník Joshua Yaphe a ředitel Dubajského centra pro výzkum veřejné politiky Mohammed Baharoon ve své analýze publikované Centrem pro národní zájem tvrdí, že se administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa po volbách v Izraeli pravděpodobně vrátí k vizi nazvané „Mír k prosperitě“. Cílem tohoto plánu je modernizace palestinské ekonomiky a přesunutí pozornosti od obtížné obnovy Pásma Gazy k novým možnostem na Západním břehu Jordánu.

před 14 hodinami

před 14 hodinami

Izrael, ilustrační foto

V Izraeli se otevřely volební místnosti. Začalo rozhodování o osudu Netanjahua

V Izraeli byly v úterý ráno otevřeny volební místnosti v rámci jedněch z nejvýznamnějších voleb v historii země. Voliči opět řeší známou otázku, zda by měl v úřadě setrvat dosavadní premiér Benjamin Netanjahu. Tyto volby jsou prvním celostátním hlasováním od teroristického útoku Hamasu z 7. října 2023. Současné hlasování tak představuje pro mnoho občanů první příležitost k vyjádření postojů vůči dosavadnímu vedení.

před 16 hodinami

včera

včera

Pavel počtvrté udělí vyznamenání. Politici mu navrhli umělce, sportovce i Zemana

Česko vstoupilo do týdne, v němž si připomene vznik samostatného československého státu v říjnu 1918. Zraky lidí budou ve středy upřeny i na Pražský hrad, kde se prezident Petr Pavel chystá předávat státní vyznamenání. Může dát i na doporučení členů obou parlamentních komor. Poslanci a senátoři také letos navrhli mnoho zajímavých jmen. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy