Jak americké volby do Kongresu ovlivní Evropu?

Evropské státy přitom pocítily politické změny již před samotným hlasováním, když administrativa prezidenta Donalda Trumpa uzavřela dohodu o dovozu ruské nafty a pozastavila platnost významných sankcí vůči Moskvě. Tento krok ostře kontrastoval s postojem Evropské unie, která krátce předtím schválila dosud největší balík sankcí proti ruskému vojensko-průmyslovému komplexu.

Výsledky listopadového hlasování mohou přinést několik různých scénářů rozložení sil v americkém Kongresu, přičemž analytici hovoří o možnosti udržení republikánské většiny v obou komorách, plném vítězství demokratů v podobě takzvané modré vlny, nebo o rozděleném Kongresu, kde demokraté ovládnou Sněmovnu reprezentantů a republikáni si udrží Senát. Případná demokratická většina ve Sněmovně by mohla blokovat vládní legislativu, zahájit vyšetřování kroků administrativy a vyjednávat o rozpočtových výdajích, zatímco ovládnutí Senátu by posílilo vliv na schvalování klíčových prezidentských nominací.

Přestože by posílení opozice v Kongresu představovalo pro Bílý dům významnou komplikaci, americký prezident by si uchoval právo veto a mohl by nadále obcházet zákonodárce prostřednictvím exekutivních příkazů. Historické zkušenosti navíc ukazují, že prezidenti konfrontovaní s domácí neprostupností Kongresu často obracejí svou pozornost k zahraniční politice a mezinárodním dohodám. Podobně jako v minulosti po prohraných volbách by mohl Donald Trump usilovat o výrazná zahraničněpolitická gesta, aniž by tím oslabil svůj vliv na globálním poli.

Dopady voleb budou klíčové především pro Ukrajinu, jejíž obrana nadále závisí na externí podpoře a dodávkách západních zbraní. V případě setrvání republikánů u moci by americká pomoc závisela na ochotě zákonodárců postavit se proti krokům vlastní administrativy, přičemž dosavadní uvolňování sankcí již vyvolalo ostrou dvoustrannou kritiku. Demokratická sněmovna by sice poskytla důslednější parlamentní dohled a silnějšího obhájce kyjevských zájmů, avšak uvolnění finančních prostředků by i nadále vyžadovalo složitá vyjednávání s Bílým domem.

Omezení a výjimky uplatňované administrativou navíc ukazují, že schválená legislativa nemusí automaticky zaručit dodávky zbraní nebo dodržování sankčního tlaku v praxi. Nedávné potíže s omezením rychlosti vojenské satelitní komunikace systému Starshield od společnosti SpaceX, které narušily operace ukrajinských dronů, obnažily další zranitelnost. Tyto události připomínají, že spoléhání se na americká rozhodnutí a technologie s sebou nese rizika, která samotná kongresová podpora nedokáže zcela vyřešit.

V oblasti obchodu a celní politiky se evropské podniky podle webu The Conversation občas upínají k naději, že případné posílení demokratů přinese větší předvídatelnost a stabilizaci trhů. Kongres sice drží ústavní pravomoc nad stanovováním cel, avšak v průběhu let delegoval na prezidenta rozsáhlé pravomoci, které změna většiny v zákonodárném sboru automaticky neodstraní. Překonání případného prezidentského veta by vyžadovalo mnohem silnější většinu, než jakou by demokraté pravděpodobně získali, což znamená, že obchodní napětí může přetrvávat.

Současná situace zároveň ukazuje, že ani případný odpor amerických zákonodárců vůči prezidentské politice nemusí nutně znamenat shodu s ekonomickými prioritami Evropské unie. V otázkách průmyslové konkurence, přístupu k moderním technologiím a vztahů s Čínou sledují američtí politici především vlastní domácí zájmy. Evropští představitelé proto musejí vystupovat a vyjednávat jednotně jako silný blok, namísto spoléhání se na roztříštěné bilaterální výjimky jednotlivých států.

Výsledek nadcházejících doplňovacích voleb sice přeskupí politické síly ve Washingtonu, avšak nezbaví Evropu nutnosti jednat na vlastní pěst. Rozdíly v prioritách ohledně Ruska a závislost na amerických technologických systémech ukazují, že tyto strukturální problémy samotné volby nevyřeší. Evropské vládní špičky musejí posílit vlastní obranný průmysl, zajistit ochranu kritické infrastruktury a spoléhat primárně na vlastní strategickou autonomii.