Finský a norský premiér mluvili hodinu a půl s Putinem

Finsko a Norsko, které sdílejí s Ruskem společnou státní hranici, patří k nejpevnějším podporovatelům napadené Ukrajiny v regionu. Iniciativa k přímému kontaktu vzešla z vnitřní potřeby diskutovat o perspektivách míru a stability v Evropě přímo s moskevským vedením. K tomuto kroku došlo krátce po nedávných jednáních v Oslu, kde se severskí představitelé setkali s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a americkým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem.

Podle vyjádření norského premiéra Støreho ukázal dlouhý rozhovor na obrovské rozdíly v pohledech obou stran na probíhající konflikt. Ruský prezident Putin v reakci uvedl, že konfrontační politika Evropské unie a Severoatlantické aliance pouze prodlužuje válku zahájenou v roce 2022. Šéf Kremlu rovněž zopakoval, že dosažení spravedlivého a trvalého míru bude možné pouze tehdy, pokud budou plně zohledněny strategické zájmy Ruské federace.

Hned po skončení hovoru s ruským vůdcem informovali Stubb a Støre o průběhu rozhovoru ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ukrajinská hlava státu vyjádřila oběma severským politikům vděčnost za jejich aktivní podporu a diplomatické úsilí. Partneři spolu hovořili také o přípravách nadcházejících listopadových třístranných jednání ve Spojených arabských emirátech.

Diskuze se rovněž dotkla různých formátů zapojení evropských partnerů do budoucí diplomacie a posílení celkové bezpečnosti. Ukrajinský prezident v této souvislosti vyzdvihl význam úzké a koordinované spolupráce se svými spojenci. Tyto kroky mají zajistit, že zájmy napadené země budou řádně hájeny při jakýchkoliv mezinárodních mírových jednáních.

Přímý kontakt s Kremlem vyvolal v řadě evropských zemí smíšené reakce a obezřetnost. Dánská premiérka Mette Frederiksenová veřejně prohlásila, že vůči tomuto kroku pociťuje velkou skepsi, jelikož iniciativa nebyla předem koordinována s ostatními evropskými partnery. Na druhou stranu polský premiér Donald Tusk uvedl, že ho finský prezident informoval o celkově mírně optimistickém postoji k nadcházejícím rozhovorům v Abú Dhabí.

Tento diplomatický krok představuje vůbec první přímý kontakt západních evropských představitelů s Vladimirem Putinem od července 2025. K těmto kontaktům dochází v době, kdy se postupně mění pozice americké administrativy vůči Moskvě a kdy část evropských politiků volá po otevření vlastních komunikačních kanálů. Ruská strana sice dlouhodobě kritizuje vojenskou pomoc Západu Kyjevu, avšak nedávno připustila, že přítomnost evropského vyjednavače u jednacího stolu by mohla být užitečná.

Zúčastněné strany se v závěru telefonátu dohodly na tom, že v přímé telefonické komunikaci budou v budoucnu nadále pokračovat.