Evropským vyjednavačem pro jednání s Putinem by se mohl stát Petr Pavel

Mezi navrhovanými osobnostmi figuruje italská premiérka Giorgia Meloniová, finský prezident Alexander Stubb a český prezident Petr Pavel. V diplomatických kruzích se hovoří také o dánské premiérce Mette Frederiksenové a norském premiérovi Jonasovi Gahrovi Størem. Snaha nalézt společný evropský hlas odráží urgentní potřebu kontinentu aktivněji vstoupit do probíhajícího mírového procesu.

Snaha Evropy převzít větší roli v diplomacii mezi Kyjevem a Moskvou byla urychlena více než rokem neúspěšného amerického zprostředkování. Pokusy Donalda Trumpa o dojednání mírové dohody dosud narážely na odmítání ruského prezidenta ustoupit ze svých maximálních územních nároků. Zástupce Bílého domu nedávno oznámil obnovení trilaterálních rozhovorů mezi USA, Ukrajinou a Ruskem na pozadí kontroverzních kroků týkajících se sankcí.

Obvinění, že Washington tlačí Kyjev ke kapitulaci, v posledních týdnech zesílila volání po vytvoření vlastního evropského vyjednávacího týmu. Dřívější pokusy dohodnout se na jediné vůdčí osobnosti, která by získala podporu napříč kontinentem, skončily neúspěchem. Kritici označili samostatný pokus německého ministra zahraničí Johanna Wadephula za nepromyšlený a předseda Evropské rady António Costa odmítl tuto roli převzít.

Podle zdrojů obeznámených s diskusemi je pravděpodobnější, že namísto jednotlivce bude vybrána skupina lídrů. Tento kolektivní přístup pomůže předejít vzájemným sporům mezi jednotlivými evropskými státy a sníží riziko uplatnění veta vůči konkrétním kandidátům. Finský prezident Stubb se mezitím stal stálou a výraznou figurou evropského úsilí podpořit Ukrajinu během nadcházející vyjednávací fáze.

Český prezident Petr Pavel má podle diplomatů příznivý profil díky své vojenské minulosti a zkušenostem z působení v NATO. Disponuje totiž praktickými zkušenostmi s vyjednáváním s ruskými protějšky na vojenské úrovni. V rozhovoru pro média Pavel uvedl, že Evropa musí identifikovat osobnosti, které dostanou od ostatních mandát hovořit jménem celého kontinentu.

Prezident Pavel rovněž upozornil, že Vladimir Putin v současnosti ignoruje Evropskou unii jako relevantní autoritu. Ruský lídr odmítá komunikovat s vysokými představiteli unie a zastavil rozhovory s dalšími evropskými státníky včetně Emmanuela Macrona. Podle českého prezidenta je proto nezbytné zahájit vážná jednání s Moskvou s cílem deeskalovat napětí a předejít plnohodnotnému vojenskému konfliktu.

Bývalý šéf vojenského výboru NATO varoval, že pokračování dosavadního kurzu může vést k otevřenému vojenskému střetu mezi Západem a Ruskem. Jako možný způsob, jak přimět Moskvu k vážnějšímu přístupu k rozhovorům, navrhl nabídnout ekonomickou motivaci v podobě obnovení obchodních vztahů. Takový postup by mohl připomínat americký krok s dočasným zmírněním sankcí na vývoz ruských fosilních paliv.

Kritici namítají, že uvolnění financí pro Moskvu poslouží k financování války na Ukrajině, zatímco zastánci v něm vidí jedinou cestu k obnovení dialogu. Obnovení obchodu a spolupráce představuje pro Rusko silnou ekonomickou motivaci k ukončení bojů. Pavel dodal, že případné uvolnění sankčního režimu by mělo být podmíněno tím, že se Rusko opět stane respektovaným partnerem schopným dodržovat příměří.

Vytvoření účinného diplomatického procesu by podle českého prezidenta mohlo vést k ukončení konfliktu a snížení počtu hybridních útoků. Evropští představitelé nyní nadále vedou konzultace o finální podobě vyjednávacího týmu a společné strategii. Vývoj těchto jednání ukáže, zda Evropa dokáže zaujmout jednotný postoj v jedné z klíčových bezpečnostních otázek současnosti.